Recenze - Hollywoodské romantické komedie jsou jeden z nejproměnlivějších žánrů; respektive jde o žánr, který do sebe dovede asi nejvíc nasát změny v každodenním životě. Romantická komedie potřebuje poměrně hutný realistický základ - vylíčení prostředí, pracovních i soukromých vztahů - aby se od nich mohla odpíchnout k tomu, že publiku prodá sen o velké a pravé lásce.
Americký film Láska a jiné závislosti (Love and Other Drugs: kde drugs jsou drogy, ale i léky) ale možná původně ani romantickou komedií být neměl. Dokonce jí možná ani není a jedná se z určitého puristického pohledu o nesourodou směs seriozního dramatu, hrubozrnné frašky a dojemné romantiky. Reakce se pak budou rozcházet v tom, nakolik je taková kombinace únosná.
Snad to maminka neviděla
Scénář vychází z autobiografické knihy Jamie Reidyho Hard Sell: The Evolution of a Viagra Salesman (Tvrdý prodej: Evoluce obchodníka s Viagrou), která se nezaměřuje ani na sex, ani na romantický vztah, ale především na byznys a zákeřné strategie obchodních agentů farmaceutických firem, kteří korumpují doktory v nemocnicích.
Reidy si pravděpodobně užil díky kariéře obchodníka s modrou pilulkou docela hojné zážitky „anonymně prázdného sexu" (které mu ve filmu pak závidí řada postav), ale do knihy je nakonec nenapsal, protože se přece jen obával, že si ji bude číst jeho matka.Nemohl tušit, že hollywoodské studio, práva na knihu odkoupilo, zdůrazní právě jeho rysy neobyčejně výkonného šukálisty (snad to pak maminka neviděla).
Láska a jiné závislosti je každopádně v kontextu pozvolna se uvolňující hollywoodské prudérnosti dalším krokem vpřed. Nejprve přišly neromantické filmy jako Prci, prci, prcičky, kde se o sexu hodně mluvilo a ukazovaly se jeho různé trapné stránky, aniž toho bylo moc vidět.
Pak nastoupila vlna romantických komedií, v nichž už sex nebyl tabu, dokonce se provozoval předtím, než došlo na lásku (prvopočátkem byl snímek Zbouchnutá; jedním z vrcholů pak Zack a Miri točí porno). U všech těchto filmů sice padají tabu a zdůrazňuje se mužská nemohoucnost, ale zároveň se dává přednost (rovněž) mužsky sobeckému pohledu na vztah.
Láska a jiné závislosti představuje změnu v tom, že sex tu nemá být legrační (aby vůbec mohl být tematizován), ale má být vzrušující - a to, jak pro mužské, tak pro ženské publikum. Režisér Edward Zwick známý spíše svými historickými dramaty (Glory, Poslední samuraj) oběma hlavním hercům, Jaku Gyllenhaalovi a Anne Hathawayové, dokonce v přípravě na role pouštěl erotické filmy (od Posledního tanga v Paříži až po 9 písní) a zjišťoval prý, co jim připadá na plátně nejvíc rajcovní.
Postelové scény je pak nechal nejprve improvizovat oblečené a teprve při natáčení, když už spolu byli sžití, je snímal nahé. A z hlediska toho, jak složité dnes bývá uzavřít s herci (a jejich agenty) smlouvu o tom „co má a může být vidět", se oba projevili neobyčejně otevřeně; zdá se, že skončily doby, kdy na plátně milenci leží po sexu v posteli s dekou do tvaru L (on s odhalenou hrudí a ona způsobně zakrytá).
Až moc hluboko a deziluzivně
Podobně jako nedávná romantická komedie Hlavně nezávazně (s Ashtonem Kutcherem a Natalií Portmanovou) i Láska a jiné závislosti líčí v prvopočátku „vztah bez závazků", který ale nelze dlouhodobě udržet. Na rozdíl od oné první, dosti slabé a přeslazené komedie, ale Zwickův snímek míří mnohem hlouběji k bolavým stránkám partnerských vztahů. Vlastně na romantickou komedii jde až moc hluboko a deziluzivně, byť pořád ještě nejde o drama, které by si dovolilo neposkytnout nadějný konec.
Hlavní hrdina filmu, mimořádně pohledný a bystrý mladý muž, který zahodil možnost být doktorem a dal se do služeb farmaceutické firmy Pfizer, potká krásnou a chytrou dívku, která v pouhých 26 letech trpí Parkinsonovou chorobou. Oba svou inteligenci demonstrují hlavně okázalým cynismem a schopností okamžitě analyzovat druhé lidi i sami sebe - což jim slouží jako zástěrka před opravdovými city. Vzhledem k tomu, že jsou oba náruživí a bez ostychů, zdá se, že jim vztah na principu „fuck buddies" bude vyhovovat. První stádium Parkinsona se navíc projevuje jen občas a nezpůsobuje velké překážky.
Je dobré upozornit, že prokouknutelná zápletka o tom, že si nelze dlouhodobě rozumět v posteli, aniž by k sobě lidé chovali vzájemné city, se začne rozvíjet až po velmi dlouhé expozici, kdy se jeví, že půjde o variantu na snímky jako Děkujeme, že kouříte a Lítám v tom, případně snad i Obchodníka se smrtí nebo Klubu rváčů. Tedy satir, které vyprávějí o tom, jak nesmírně chytří lidé pracují v rámci obřích korporátních firem na tom, aby ubližovali ostatním lidem, nebo v nich alespoň vytvářeli falešný pocit, že jim není tolik ubližováno.
Farmaceutičtí agenti nazývaní „reps" tu jsou vylíčeni jako horší zrůdy než prodejci zbraní a nelegální drogoví dealeři. Všichni moc dobře vědí, že léky, které s úsměvem na tváři a za pomocí úplatků vnucují doktorům, mají mnoho vedlejších následků, případně jsou neúčinné.
Apelováním na zdraví manipulují veřejností, která se ve stále větší míře stává závislá na lécích, jež ve skutečnosti vůbec nepotřebuje. Stejně jako v případě zobrazování sexu (a protektivních hereckých agentů) i zde vyvolává mírný údiv, jak si filmaři dokázali právně ošetřit, aby je firma Pfizer nezažalovala.
Pobavit a zas tak tolik neděsit
Otázka však je, jak takový film vypointovat, pokud nemá jen vykreslit bezvýchodně apokalyptický obraz současnosti, a zároveň chcete, a by se dostal k co nejvíce lidem. Co jiného než láska může změnit člověka, který během dospívaní trpěl nedostatkem lásky? Samozřejmě, že to je banální, ale takto banální věci se stávají.
Autor nedávného bestselleru Side Effects Death - Confessions of a Pharma-Insider John Virapen, bývalý lobbista farmaceutických firem, který po letech „zradil" své zaměstnavatele a napráskal na ně všechna svinstva, jichž se také sám dopouštěl, koncipuje svou zpověď trochu jako thriller a trochu jako srdceryvný kýč o tom, jak se jeho životní hodnoty obrátily poté, co se mu narodil syn a on si uvědomil, že nechce, aby byl zbytečně očkován a vůbec od dětství vystavován nebezpečným farmaceutikám.
Jamie Reidy se svou zpovědí o Zoloftu a Viagře udělal podobnou věc a Hollywood (kde se jinak spotřebovává ohromné množství drog a léků) dílo dokonal, když k zákulisnímu pohledu obnášejícímu silné vymývaní mozků přidal i cituplný příběh. Když si ale uvědomíte, jak vypadala dříve modelová díla o lásce, kterou zhatí fatální nemoc, viz třeba Love Story (1970), je opět vidět jasný pokrok v umenšování sentimentality. Částečně za to může i projev herců, který vychází z napodobování lidí s poruchou soustředění a trpící hyperaktivitou, a dosti pomáhá i hudební doprovod lehce nostalgicky i ironicky ilustrující pozdní 90. léta, v nichž se děj odehrává.
Film se může opřít o výborné herecké výkony nejen v hlavních, ale i vedlejších rolích (Oliver Platt nebo Hank Azaria). Gyllenhaal každopádně zvládá lépe stránku cynického svůdníka a trochu hůře tu zamilovanou. Ale možná že právě tak se jeho hrdina má chovat: neví, co si počít s city.
Anne Hathawayová je sice coby přidrzlá nymfomanka roztomilá, ale tato poloha se jí naopak věří hůře, než když začne být citově rozbolavělá. Její ztvárnění Parkinsonovy choroby působí relativně přesvědčivě, i když je jasné, že na tak mladého člověka jsou tyto projevy nezvyklé, a proto těžko soudit, kdy jde o věrohodné ztvárnění a kdy o napodobování starých lidí v mladém těle.
Láska a jiné závislosti ale zřejmě na té rozháranosti a nespojitosti stojí; nejde o průkaznou chybu či omyl, ale spíš o výsledek snahy říct všechno v jednom filmu a přitom pobavit a zas tak tolik neděsit.
| Láska a jiné závislosti | |
| Love and Other Drugs | |
| Žánr: | Drama, Komedie, Romantika |
| Režie: | Edward Zwick |
| Obsazení: | Anne Hathaway, Jake Gyllenhaal, Judy Greer, Gabriel Macht, Hank Azaria, Oliver Platt, Jaimie Alexander, George Segal, Katheryn Winnick, Jill Clayburgh, Nikki Deloach, Natalie Gold, Kate Jennings Grant, Kimberly Scott, Josh Gad ad. |
| Délka: | 112 minut |
| Premiéra ČR: | 07.04.2011 |
