Recenze: Kocour v botách si hraje na pokleslého Zorra

Tomáš Stejskal
11. 12. 2011 17:22
Oproti posledním Shrekům nepůsobí dojmem zbytečnosti
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - První díl Shreka ze studia Dreamworks stál spolu s pixarovskými snímky u zrodu nového pojetí animovaného, potažmo dětského filmu jako zábavy pro celou rodinu. Oproti starším disneyovkám se tu objevuje nová zbraň: dospělé diváky už neláká jen animační kvalita či ocenění, jak vkusně se jejich ratolestem servírují základní hodnoty. V nových animácích dospělí poznávají vlastní oblíbené žánry a postupy.

Foto: Bontonfilm

Podobně jako si tyto vícevrstevnaté pastiše pohrávají s „dospělými" žánry, do značné míry už ironicky nakládají i s pravidly pohádek. Dospělácké narážky se střídají s vtípky pro menší publikum a nabízí se otázka, zda takové filmy nejsou nakonec polovičatou zábavou pro malé i velké. Kocour v botách je jedním z vyvrcholení tohoto vývoje.

Zorro i westerny

Čtvrtý, poslední díl Shreka už překypoval nastavovanou kaší a zaváněl samoúčelnými detaily a vtípky, které těží pouze z parodování známých děl a zvyklostí v pohádkovém království. Osamostatnění vedlejší postavy Kocoura opouští nejen známý svět, ale i předchozí vypravěčské návyky.

Přes motivy z klasické Perraultovy pohádky O Jackovi a fazoli jde o film, který je oproti shrekovské sérii mnohem více svázaný právě s dospělými žánry. Ústřední téma přátelství a zrady i související motiv nespravedlivě stíhaného psance si bere inspiraci ve westernech, v legendě o Zorrovi i ve vypjatosti telenovel.

Foto: Bontonfilm

Kocour i jeho parťák a zároveň oponent Humpty Dumpty v podobě obřího vejce nabízejí možnosti, jak si nově pohrávat s hrdinskostí. Shrek bořil představu o rozdílu mezi hrdinou a padouchem; byl reprezentant těch, kteří bývají obvykle „ti zlí". Kocour zase narušuje stereotyp mužného hrdiny z druhé strany - svou v mládí roztomilou a v dospělosti trochu neohrabanou vizáží. K těm nejpovedenějším patří scény, kdy používá obří kukadla jako neodolatelný přesvědčovací nástroj a roztomilost je tu líčena skoro jako superschopnost.

Vedle těchto povedených detailů a momentů však celkový styl a způsob vyprávění představují zvláštní směs zmíněných poloh - tedy spaghetti westernu a „osudových příběhů" z Jižní Ameriky. Přičemž od Zorra k telenovele vede krátká cesta a zkratkovitost pohádkových archetypů tu nenápadně nahrazují osudová klišé „pohádek pro dospělé". Proti námitkám o přehnanosti, nevkusu i překombinovanosti jinak řídkého děje přitom vždycky stojí to, že vše od latinoamerických rytmů až po patetické promluvy a vzorce z telenovel má příchuť ironie.

Foto: Bontonfilm

V posledku ale žádná poloha nepřevládá; film neustále pomrkává a balancuje na hraně. Jenže pro dospělého diváka nepřichází nic víc než potěcha z rozkódovávání oněch narážek a pro děti jsou podobné zvraty velmi matoucí. Není moc jasné, jak se vypořádají s tím, kdo je kladný a kdo záporný hrdina (když pomineme už to, že většina „zdrojových" pohádek je známá hlavně v anglosaském světě).

Pachuť samoúčelné koláže

U Sergia Leoneho je nejasné rozvrstvení postav přínosem a svět bez klaďasů má opodstatnění: jde o kritiku tradičního westernu a hlavně o postupy pro dospělé publikum. Navíc jsou Leoneho postavy bezesporu mnohem soudržnější. V Kocourovi zůstává úvodní téma nejasné hranice mezi sympatickým dětským rošťáctvím a zločinnou aktivitou nevyužité, dál se s ním nijak nepracuje.

Zmatečně působí třeba důvody, které vedou Kocoura k tomu, že se znovu přidává k Humptymu, svému příteli ze sirotčince, který ho nicméně podvedl a učinil z něj psance. Sice prohlašuje, že akci za magickými fazolemi podniká kvůli své matce a za čest města San Ricardo, kde vyrostl, ale jak spolu obojí souvisí, není dvakrát zřejmé.

Foto: Bontonfilm

Podobné je to i se stylem filmu: leoneovské detaily očí tu provází místo harmoniky uhrančivé drnkání kytary, ve vypjatých momentech dochází k použití rozděleného plátna, které upomíná na japonské anime. Chvílemi to působí atmosféricky, ale pachuť samoúčelné koláže zůstává.

Rychlé vyprávění využívající retrospektiv nevykresluje filmový svět v příliš širokých konturách, cele se totiž zaměřuje především na postavy, což má své klady, ale je to i hlavní limita snímku. Vyprávění stojí prakticky pouze na hrdinech, přitom však zůstává na povrchu a u jednotlivostí, skrze něž je charakterizuje. Pravda, mnohdy to dělá zábavně i invenčně. Ale na rovině vztahů mezi postavami už selhává a působí bezradně.

Provinilost bez provinilosti

Kocour v botách je lepší než poslední dva díly Shreka, i když ho režíroval Chris Miller „zodpovědný" za nejslabší trojku. Respektive, díky elegantnějšímu, byť dost samoúčelnému stylovému podání a zakotvení v jiných žánrech aspoň nepůsobí dojmem naprosté zbytečnosti.

Foto: Bontonfilm

Foto: Aktuálně.cz

Půvab detailů však vynikne nejspíš v originální verzi; alespoň já jsem po prvním zhlédnutí filmu s českým dabingem odcházel s pocitem nemastné neslané podívané, která sice neurazí, ale ani neutkví.

Nicméně - tím hlavním problémem Kocoura podle mě není uspěchaná druhá půle či konkrétní vypravěčské nedostatky, ale stále sílící obecnější pocit z podobných animovaných filmů. Myslím, že dětem nemohou dát o moc víc než klasické disneyovky s veškerou jejich naivitou, možná spíš naopak. Samozřejmě, dětem se líbí, protože jsou barevné, akční a místy roztomilé; dětem vlastně stačí málo a tvůrci to moc dobře ví.

Ale vypadá to, že tyto snímky už vlastně vznikají spíš pro dospělé (v Kocourovi nechybí ani erotické dvojsmysly), kteří jsou nakonec v pozici podobné divákům brakových filmů. Jenže konzumenti béček si obvykle uvědomují jejich limity a tuší, že jde o provinilou rozkoš. Animákům se leccos odpouští, přitom se na ně nahlíží jako na hrané dospělé filmy; protože přece už nevypadají jako ty pohádky o koloušcích.

Může to být oprávněné, jako v případě filmu Wall-E. Ale častěji to odkazuje k náhražkové zábavě, jejíž náhražkovost není reflektována. Zdá se, že je to příznak narůstající infantility diváků, chuti užít si nízkého ve "vysokém", rádoby seriózním obalu. A na tomto přístupu ze strany tvůrců i diváků nakonec tratí publikum bez rozdílu věku.

Kocour v botách
Puss in Boots
Žánr: Animovaný, Dobrodružný, Fantasy, Komedie
Režie: Chris Miller
Obsazení: Antonio Banderas, Salma Hayek, Zach Galifianakis, Billy Bob Thornton, Guillermo del Toro, Tom McGrath, Chris Miller ad.
Délka: 90 minut
Premiéra ČR: 01.12.2011
 

Právě se děje

před 48 minutami

Čistý zisk ČEZ vzrostl, za poslední tři čtvrtletí dokonce o polovinu

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ stoupl za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně zhruba o polovinu na 13,6 miliardy korun. Tržby vzrostly o 16,3 procenta na 148,1 miliardy. Pomohl k tomu zejména růst cen elektřiny a vyšší zisk z obchodování s komoditami. Skupina to dnes oznámila v tiskové zprávě. Po očištění o mimořádné vlivy dokonce podle ČEZ čistý zisk vystoupal až na 14,7 miliardy. Za celý letošní rok chce skupina dosáhnout čistého zisku až 18 miliard oproti 10,5 miliardy za loňský rok.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Z Pásma Gazy byly na Izrael odpáleny rakety, tvrdí armáda. Čeká střety

Z palestinského Pásma Gazy bylo do Izraele v úterý ráno odpáleno mnoho raket. Podle agentury Reuters to oznámila izraelská armáda s tím, že očekává několikadenní střety. Nejnovější napětí přichází poté, co Izrael v Gaze zabil vysoce postaveného člena militantní skupiny Islámský džihád. Podle listu The Times of Israel proti raketám z Gazy zasáhla izraelská protivzdušná obrana. V Tel Avivu mezitím zazněly varovné sirény.

Podle Reuters nejsou zprávy o žádných zraněných. Izraelská policie ale preventivně uzavřela silnice v blízkosti Pásma Gazy. Mezinárodní Ben Gurionovo letiště oznámilo, že provoz omezovat nebude. Podle The Times of Israel ale byly dnes na pokyn armády uzavřeny školy mezi hranicí s Gazou a Tel Avivem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy