Recenze - Věhlas hongkongské kinematografie stále víc skomírá. Doba nadprodukce osobitých akčních a dalších žánrových titulů definitivně skončila v roce 1997, kdy Hongkong připadl Číně.
Počet natáčených snímků od té doby klesá a jejich tvůrci se musí vypořádat s nedostatkem financí na nákladnější počiny. Poslední filmy režiséra Wilsona Yipa včetně nejnovějšího Ip Mana naznačují různé cesty, kterými by se mohla hongkongská kinematografie ubírat.
Po přelomu tisíciletí se hongkongská kinematografie stále silněji obrací divákům z pevninské Číny. Tento trend provází nutnost podřídit se požadavkům čínského publika a vyhovět nárokům tamních certifikačních úřadů.
To zase vyvolává nevoli u domácích diváků i u západních fanoušků, kteří mají oprávněný pocit, že hongkongské filmy ztrácí na někdejší osobitosti. V posledních Yipových filmech se střídají tendence navázat na domácí tradici a přizpůsobovat se novým požadavkům trhu.
Donnie Yen forever
Snímek Zóna smrti (S. P. L., 2005) byl oslavován jako návrat hongkongského akčního filmu. Hlavní roli ztvárnila hvězda Donnie Yen, herec proslavený rolemi v žánrových snímcích první poloviny 90. Let; v ústřední záporné roli se objevil neméně legendární Sammo Hung, jehož kariéra začínala už v kung-fu filmech studia Shaw Brothers v 70. letech.
Budoucnost hongkongské akce naopak naznačovala přítomnost nové tváře bojových filmů Jackyho Wu a vazbu na současnou tvorbu evokovalo obsazení Simona Yama, jenž se v té době objevoval ve špičkových thrillerech režiséra Johnnieho Toa.
Snímek zasazoval bojové scény do rámce, který připomínal právě Toovy městské thrillery nebo kriminální hit Volavka (2002). I když jako thriller nebyl Yipův film přesvědčivý, příznivce si získal promyšlenými a elegantními soubojovými scénami, jež navazovaly na domácí filmovou tradici.
Následující Strážci Dračí brány (2006) se nesnaží tvářit jako bytostně hongkongský počin, naopak sází na estetiku, jež může zaujmout publikum příznivců východoasijské popkultury. Snímek vznikl podle fantasy komiksu ve stylu manga a jeho stylizace ze všeho nejvíce připomíná bojové videohry typu Mortal Kombat, v nichž se snoubí extravagantní účesy a oblečení japonských anime, současné městské vlivy a tradiční asijská architektura.
Oběma filmům jsou společné hlavní atrakce, tedy osobnost Donnieho Yena a jeho choreograficky precizní bojové scény. Na nich staví i nejnovější Yipův film Ip Man (kde ovšem choreografii vytvářel Sammo Hung).
Wing chun - vyhrává slabší a klidnější
Snímek vycházející z osudů reálné historické postavy čínského mistra kung-fu Ip Mana (u nás právě vyšel na DVD) propojuje hongkongskou a čínskou tradici. Zatímco pro hongkongskou tvorbu je typické vršení atraktivních scén a motivů do epizodických a nesoudržných konstrukcí, hlavním charakteristickým znakem čínské kinematografie je tematizace Číny jako takové, ať jde o mytizaci historie nebo o kritiku současnosti.
Yipův snímek se nesnaží navazovat na módu čínských fantaskních a historických velkofilmů započatou Tygrem a drakem (2000) a Hrdinou (2002) - jeho cesta je mnohem skromnější a spočívá v převzetí čínského tématu a jeho zpracování v hongkongském stylu.
Snímek nemá životopisné tendence, od začátku je jasné, že se nalézáme na půdě žánrové fikce. Hlavní postava se prezentuje jako ztělesnění všech ctností dobrého bojovníka. Jeho jedinou vadou je, že kvůli neustálému přenášení blahodárného vlivu na ostatní studenty kung-fu (přesněji: vlastního stylu wing chun) nemá čas na rodinu (kterou nicméně oddaně miluje).
Stejně černobíle jsou rozvržené ostatní postavy, přičemž děj se soustředí vždy kolem konfliktu dvou bojových škol, v jehož pozadí se skrývá střet rozdílných přístupů k životu. Ip Man vyhrává ne díky vydřené technice, ale kvůli tomu, že do svých pohnutek promítá vlastní nesobeckost a duševní klid. Styl wing chun, jejž vyvinula žena, je ostatně postaven na tom, že podstatně slabší člověk může porazit podstatně silnějšího.
Soustředit se na to podstatné - souboje
Dějová přímočarost není na škodu, naopak působí méně rušivě než toporné snahy o nejednoznačné vyznění v Zóně smrti. Schematičnost vyprávění umožňuje divákovi odpoutat se od děje a soustředit se na to skutečně podstatné - totiž na souboje.
Tvůrci se naštěstí vzdali snah opentlit bojové scény přeplácaně výtvarnými prvky typu exotických kulis a rekvizit příznačných pro asijské historické eposy. Souboje zasadili do všedních prostředí, ze kterých si nanejvýš vypůjčují předměty, jež se v rukou bojovníků stávají zbraněmi.
Hlavní pozornost je soustředěná na choreografii bojů a na styl, jakým jsou scény snímány. Zpravidla velmi dlouhé boje jsou natočené v typicky hongkongském stylu - rozfázované do hladkých akcí natočených v delších polocelcích oddělených statickými pauzami a prokládán krátkými detaily. Styl využívá také efektně zpomalené záběry, které jsou přirom citlivě vpleteny mezi rychlou akci, takže scénám dodávají na dynamice a lehkosti.
Oproti sebevražedně koncipovaným kaskadérským exhibicím, jež provázejí současné bojové snímky z Thajska (kde je největší hvězdou Tony Jaa), se Yipův film věnuje spíše dlouhým, pečlivě synchronizovaným sestavám zkušených protivníků, které někdy nekončí smrtí či zmrzačením, ale pouhým uznáním porážky.
Donnie Yen, který proslul kombinacemi vysokých kopů, tentokrát ukázněně využívá minimalistických pohybů typických pro wing chun a jeho hlavní zbraní je metoda tzv. lepících rukou.
Žánrově čisté vyprávění kladoucí proti sobě jasně vymezené póly dobra a zla nicméně opět zřetelně ukazuje střetávání hongkongských a čínských vlivů. To je patrné už na osobnosti Ip Mana, který pochází z Číny, ale za druhé světové války odjel do Hongkongu, kde mimo jiné vyučoval Bruce Leeho.
Prolog se odehrává ještě před válkou a předkládá typicky hongkongský slepenec epizod sloužících jako záminky k atraktivním soubojům. Většinu děje ale zabírá období války, kdy je Ip Manovo rodiště okupováno japonskými vojsky. Tady naopak nastupuje čínské vlastenectví, kde hrdinova osoba slouží jako ztělesnění formálně podrobené, ale stále hrdé Číny.
Snímek končí odjezdem Ip Mana do Hongkongu, což naznačuje pevninský původ tradice bojových umění v ostrovní metropoli a její kinematografii. Tento motiv bude možná rozvíjet pokračování Ip Mana, které Yip v současné době dokončuje.
Pozoruhodné bude i srovnání s filmem The Grand Master, který se také zabývá osobností Ip Mana a který v čínské produkci natáčí hongkongský autor Wong Kar Wai (hlavní roli zde má ztvárnit hvězda Tony Leung známá z řady Wongových předchozích filmů).
| Ip Man | |
| Yip Man | |
| Žánr: | Akční, Drama, Historický |
| Režie: | Wilson Yip |
| Obsazení: | Donnie Yen, Simon Yam, Hiroyuki Ikeuchi, Ka Tung Lam ad. |
| Délka: | 106 minut |
| Premiéra ČR: | 28.02.2010 |
