reklama
 
 

Recenze: Ind s tygrem ve člunu testují víru v báchorky

20. 12. 2012 16:30
Film Anga Leeho Pí a jeho život je povedenou adaptací bestselleru Yanna Martela

Recenze - Podle prvních reakcí na fanouškovských serverech se film Pí a jeho život Anga Leeho často považuje za útěšnou podívanou ve stylu new age o víře, která hory přenáší. Napínavý příběh indického ztroskotance, který stráví přes dvě stě dnů na improvizovaném voru s krvežíznivým tygrem uprostřed Tichého oceánu, je ale mnohem důmyslnějším a podvratnějším konceptem, než se zdá, když se necháte ukolébat nespolehlivým vypravěčem Piscinem „Pí" Patelem (Irrfan Khan), který ve svém azylu v Kanadě vypráví návštěvě v podobě bezejmenného spisovatelského adepta (Rafe Spall) největší dobrodružství svého života.

Ang Lee svůj survivalistický spektákl zkušeně vede k pointě, která v roce 2001 udělala světový bestseller z předlohy Yanna Martella a která staví veškeré předchozí vyprávění do zcela nového světla. Film tak kromě podmanivého vizuálního zážitku a originální variace na trosečnickou tematiku nabízí hlavně meditaci nad tím, jakou roli hrají v našich životech báchorky, jimiž dodáváme našim činům smysl, a jaká je jejich terapeutická funkce.

Správná volba

Martelův knižní hit se Hollywood pokouší zfilmovat už celou dekádu. V jednání bylo angažmá M. Night Shyamalana, u nějž se nabízela zejména jeho znalost indické kultury a skutečnost, že se narodil ve stejném regionu, v němž se odehrává expozice románu. Autor kultovního Šestého smyslu nakonec odmítl s tím, že by jeho osoba až příliš naváděla diváky k očekávání nějakého závěrečného twistu. O roli režiséra příběhu, který se mnohým zdál nefilmovatelný, se ucházeli i Jean-Pierre Jeunet a Alfonso Cuarón. Pak ale majitelé práv najali osvědčeného adaptátora literárních předloh Anga Leeho a ukázalo se to jako správná volba.

Lee má totiž jako jeden z mála prominentních režisérů pracujících v Hollywoodu schopnost empaticky vystihnout podstatu filmované látky, ať už se odehrává kdekoli na světě. Úspěšně se tak vcítil v minulosti do viktoriánské studie britské odměřenosti v Rozumu a citu, tepal pokrytectví maloměšťácké americké rodiny v nedoceněné Ledové bouři nebo bez sentimentality a předsudků zaútočil na kořeny homofobie ve Zkrocené hoře.

Pí a jeho život má vedle těchto subtilních psychologických filmů, v nichž se to podstatné odehrává mezi řádky nebo v jemných náznacích, přímočařejší, skoro pohádkový charakter. Ale zaujetí pro neprozkoumaná zákoutí lidské duše uplatnil tchajwanský rodák i v tomto filmu.

Struktura snímku sestává ze tří žánrem i atmosférou odlišných částí. První akt zachycuje dospívání mladého a šikanovaného hrdiny (Suraj Sharma) ve zdánlivě idylickém koutu Indie ovlivněném francouzskou kulturou. Díky nadužívání komentáře mimo obraz a bizarním životním peripetiím chlapce vyrůstajícího v zoologické zahradě připomíná v počátku film oduševnělý tragikomický bildungsromán tak trochu ve stylu Johna Irvinga.

Malý Pí je přechytralý teenager, jenž hledá otázky po smyslu života přes pobavený odpor rodičů ve světových náboženstvích od islámu přes křesťanství až po židovství. Jeho naivita vrcholí v situaci, kdy se pokusí vetřít do přízně nejagresivnější šelmě v otcově zoo, bengálskému tygrovi zvanému antropocentricky Richard Parker. Jen náhodou při tom nepřijde o život.

V tu chvíli ale netuší, že právě s touhle animální bestií stráví dlouhé měsíce na širém moři poté, co v bouři ztroskotá loď, na níž se Píova rodina se svými vzácnými zvířaty rozhodne kvůli politickým turbulencím emigrovat do zámoří. Jen malou chvíli dělá na člunu lidskému pasažérovi společnost i orangutan, zebra a hyena, než tygr v tomto nedobrovolném společenství nastolí přirozenou darwinistickou situaci.

Prostřední sekce filmu je jeho nejúchvatnější částí. Sledujeme boj hlavního hrdiny o holý život: v netečném prostředí nekonečné vodní plochy se musí zbavit všech berliček civilizovaného uvažování. Postupně však mezi šelmou a člověkem vzniká vzájemný respekt.

Víra v pixely

Řeči o nezfilmovatelnosti románu v minulosti nejsou žádným klišé. Pro Anga Leeho neznamenal román jen spirituální, ale hlavně technickou výzvu.

Ještě před pár lety nebyla technologie na takové výši, aby dovolila tak skvěle a hodnověrně animovat tygra, aby nevypadal jako digitální fejk a člověk na něj při sledování filmu nemyslel jako na počítačový výtvor. Až loňský film Zrození planety opic dokázal zobrazit lidoopy do všech detailů pohybů a mimiky a Lee v téhle uvěřitelnosti postupuje ještě o poznání dál.

Oprávněně se pěje chvála také na způsob využití 3D, které v tomto filmu není jen prvoplánovou atrakcí. Lee si skvěle vyhrává s podmořskými záběry, vodu jako živel dokáže plasticky trojrozměrně využít v bezkonkurenčně natočené scéně potopení lodi i v klidových momentech, kdy ukazuje, jak nicotný je člověk proti majestátnosti oceánu.

Příběh, který tematizuje naši potřebu víry v neuvěřitelné příběhy, se v Leeově podání sešel s ideální formou. Okázalá 3D technologie a počítačové triky jsou podobným „podvodem", který na svém posluchači ve filmu testuje přeživší vypravěč. Stejně jako všichni svědci Píova vyprávění ve filmu, i divák se - bez ohledu na vyznání - nechá rád oslnit dokonale vypadajícím Richardem Parkerem, aniž by si zážitek kazil tím, že by si připomínal, že je to jen hromada rozpohybovaných pixelů.  

Pí a jeho život
Life of Pi
Žánr: Drama, Podobenství
Režie: Ang Lee
Obsazení: Suraj Sharma, Irrfan Khan, Tabu, Gérard Depardieu, Rafe Spall
Délka: 127 min
Premiéra ČR: 20.12.2012

autor: Jan Gregor | 20. 12. 2012 16:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama