Recenze: Historický film České televize Bůh s námi úspěšně defenestruje své předchůdce

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
Aktualizováno 13. 5. 2018 20:54
Česká televize v neděli odvysílala odvážný historický film, který se vrací k začátku třicetileté války. Snímek režiséra Zdeňka Jiráského dle scénáře Pavla Kosatíka není klopotným převyprávěním učebnice dějepisu, naopak působí směle.
Bůh s námi je odvážný projekt. Nepřipomíná mnohé tuzemské historické filmy.
Bůh s námi je odvážný projekt. Nepřipomíná mnohé tuzemské historické filmy. | Foto: Česká televize

"Matyáši, věřím vám. A varuji vás před sebou samým." Zvolání Alžběty Thurnové k manželovi se jako nit táhnou historickým snímkem Bůh s námi, který tuto neděli večer odvysílala Česká televize.

Jako by jen Alžběta - žena protestantského vojevůdce Matyáše Thurna, rebelujícího proti katolicismu - a bůh promlouvali v titulu, který odvážným způsobem zpracovává události vedoucí od třetí pražské defenestrace roku 1618 k bitvě na Bílé hoře o dva roky později.

Jindy se toho v dobových dramatech z produkce České televize namluví spoustu, tentokrát však slovo stojí až na druhém místě.

Je vlastně paradoxní, že samotný obraz tak silně vypráví právě v televizní produkci, která pojednává o protestantském hnutí, tedy o těch, kteří pohrdali katolickými vyobrazeními boha a svatá pro ně byla především bible, tedy slovo.

Režisér Zdeněk Jiráský podle scénáře Pavla Kosatíka natočil výjimečný televizní film. Není klopotným převyprávěním učebnice dějepisu ani chudým veřejnoprávním příbuzným výpravných historických dramat ze zahraničí. Působí směle, byť jeho tématem nejsou činy chrabrých českých reků, ale spíše ty méně tematizované stránky jejich počínání.

Jiráský před sedmi lety zaujal sociálně laděným režijním debutem ze současnosti nazvaným Poupata, který získal čtyři České lvy - za nejlepší film, režii, kameru a mužský herecký výkon v hlavní roli pro Vladimíra Javorského.

Ve svém prvním televizním filmu Bůh s námi nyní Jiráský svůj cit pro obraz a neokázalé nedeklamující herectví přenesl i na obrazovky. A nutno hned předznamenat, že jeho film může tradičního televizního diváka zaskočit. Ne snad drastičností bitev či syrovostí výjevů z hlubin 17. století, ale prostou nutností odečítat to podstatné ne z promluv, nýbrž z toho, co je vidět na obrazovce.

A když už slova zní, je příznačné, že místo vysvětlujícího vypravěče či návodných dialogů je leitmotivem komentář manželky hlavního hrdiny Matyáše Thurma. Jako její protipól pak vystupuje další silná ženská postava, intrikářská Eleonora Gonzagová, manželka českého krále Ferdinanda II.

Místo politikaření a válčení mocných mužů film Bůh s námi akcentuje jemnější, až duchovní rovinu. Postavy během hovoru kráčí v dlouhém záběru, jen na pozadí rozmazaně plápolá oheň. Jindy je celá scéna nezaostřená a hned po ní následuje střih na zářivě jasný záběr, jemuž dominuje kříž.

Režisér Jiráský se nebojí symboliky, přitom s ní divákům nemává před obličeji.

Známá historie je zde pojata nikoli jako epické drama, spíše coby lyrické pásmo plné pochyb, nejistot, pomlk a zajíkavých promluv. Karel Dobrý jako ústřední hrdina Matyáš Thurn by měl hlavní role dostávat častěji - rozpolcené postavy zvládá s podobnou, ne-li větší suverenitou jako specialista na mlčenlivé rozervance Karel Roden.

A podobně tvůrci využívají další, často neokoukané tváře: Štěpána Kozuba jako "zimního krále" Fridricha Falckého s jeho zastřenou mluvou či Roberta Mikluše v roli Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Snímek Bůh s námi nechce diváky zahrnout fakty. Dokonce se možná budou ze začátku ztrácet, pokud neznají podrobnosti tohoto přelomového období českých dějin. Cíl autorů je vyšší - přinést nečekanou perspektivu, vyvolat otázky. O povaze náboženských sporů, o tom, kde se ušlechtile myšlená reforma mění v barbarství. O odvaze i pochybách.

Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře

Režie: Zdeněk Jiráský
Scénář: Pavel Kosatík
Česká televize 2018, premiéra 13. května na ČT1

Když konečně dojde k slavné bělohorské bitvě, příznačně začíná v mlze. Tak husté, že skrze ní takřka nejsou vidět hlavně děl a palných zbraní. Ale ani na vteřinu divák nemá pocit, že někdo maskuje televizní rozpočet, že se mu snaží upřít požitek z bitevní řeže. Neboť celý snímek pojednává právě o tom, co je jasné, a co nikoli.

Bůh s námi je odvážný projekt. Jako by byl vyprávěný mezi řádky. Ale právě díky tomu nepřipomíná mnohé jiné tuzemské historické filmy, jež měly blízko k divadlu.

"Matyáši, kde je teď váš Bůh? Bůh, který o ničem neví. Nebo možná jen dělá, že neví," ptá se opět Alžběta Thurnová coby netypická vypravěčka svého nepřítomného muže, který musel prchnout před trestem - setnutím hlavy či ruky, případně rozčtvrcením - čekajícím na povstalce po bitvě na Bílé hoře.

Slovo nakonec ve filmu Bůh s námi přeci jen hraje zásadní roli. Je to slovo nikoli kanonické a svaté, ale pochybovačné a provokativní, byť nejčastěji vyslovené šeptem či polohlasně.

 

Právě se děje

Další zprávy