Recenze - Český fenomén zvaný Atypfilm představuje úkaz hodný pozornosti slavného švýcarského záhadologa Ericha von Dänikena. Mystérium distribuční společnosti, která se loni do povědomí diváků zapsala tituly jako Kněžna Libuše a Noc oživlých mrtvol 3D, spočívá v tom, že přežívá, ačkoli nemá v katalogu jediný divácky lákavý titul.
Když se firma objevila v roce 2007, dušovala se, že bude uvádět „artové" filmy, což v její interpretaci znamenalo třetiřadé rodinné taškařice a brakové žánrovky převážně z Evropy. Jediným do kin distribuovaným titulem vágně se blížícím umění by mohla být kvalitativně diskutabilní německá hudební biografie Falco.
Na konci loňského roku firma záhadně zmizela, ale v zápětí její místo zaujala nová inkarnace zaštítěná stejným „artovým" posláním, navíc zatvrzele posilněná předchozí zkušeností. Jestliže Atypfilm v branži sbíral posměšné narážky na souvislost mezi názvem firmy a její distribuční nabídkou, nová společnost GOCRAZY už posměváčkům bere vítr z plachet.
Soudný den dávno nastal
Těžko si představit příhodnější startovní titul pro distributora se takto všeříkajícím názvem, než je Herkules 3D. Ze začátku lze ještě film nahlížet s lehkovážným povyražením - vše nasvědčuje tomu, že diváky čeká nechtěně humorný mix sportovních snímků pro mládež, černošských lidových komedií a proslulého klenotu filmařského neumětelství Herkules v New Yorku, kde své herecké kvality a výtečnou angličtinu poprvé prokázal současný guvernér Kalifornie - Arnold Schwarzenegger.
Jenže jak se film vyvíjí, začíná úsměv tuhnout, až se výsledný pocit ustálí na trapnosti a úmornosti. Herkules 3D totiž není dostatečně výstřední ani natolik nablblý, že by zavdával k zábavě, ale prostě jen tupě obyčejný a ve své podstatě zlý. S bezelstnou upřímností vrší dohola ohlodaná schémata z oblasti nenáročné zábavy pro pivem vystlané mozkovny, aniž se je snaží jakkoli ozvláštnit.
Účast populárních wrestlerů Hulka Hogana a Big Showa by mohla zavdávat k hodnocení díla jako wrestlingového filmu. Oproti těm americkým, které mají podobu adrenalinových akčních spektáklů (Vítejte v džungli či Voják) i mexickým a japonským, jež naopak skýtají kašírovanou brakovou podívanou, však v Herkulovi 3D zápasníci představují pouze vedlejší postavy v předměstsky uondaném vyprávění.
Zpět ke hvězdám
Ústřední figurou snímku je Richard Sandrak, který byl na přelomu tisíciletí mediální atrakcí coby dětský kulturista (kariéru začal v pěti letech!), ale dnes už dávno upadl do zapomnění. Základní úskalí filmu tedy vychází z obecně utajovaného faktu, že vznikl v době, kdy ještě byl Sandrak relativně známý, ale do kin se v Česku i USA dostal po řadě let, kdy už nikoho nezajímá.
Sandrak tedy nevystupuje ve věku svých současných sedmnácti let, kdy by měl alespoň částečně ponětí o tom, co se kolem něj děje. Spíš působí dojmem nebohého dítka, které jeho lačnící a nesoudní rodiče nastrčili do pochybného projektu, za který se nyní mladík stydí jako každý teenager při projekci rodinných videí.
Na rozdíl od charismatu či alespoň nadutého sebevědomí Arnolda Schwarzeneggera, které v mnoha ohledech totožného Herkula v New Yorku povýšilo na kultovní titul, diváci sledují nesympatického odulého chlapce, který vypadá jako retardovaná dívka. Výsledek nikterak nevylepší ani zbytek hereckého ansámblu složený z otravných přehnaně sebevědomých dětí, obstarožních wrestlerů, třetiřadých absolventů dramatických kroužků a herecky znásilněného Elliotta Goulda (filmový M.A.S.H. a Dannyho parťáci).
Prorok minulosti
Propastná mezera mezi dobou natáčení a uvedením do kin sebrala filmu nejen marketingový appeal, ale také jakýkoli smysl. Pokud si distributoři slibují, že se snímek sveze na vlně 3D nadšení ze stále ještě aktuálního šílenství okolo Avatara, pak se přepočítali.
Chtělo by se říct, že výtvor jako Herkules 3D může posloužit coby pádný doklad technologické revolučnosti Cameronova blockbusteru, ale bylo by to jako porovnávat vizuální stránku nové trilogie Hvězdných válek s filmy, které na motivy Lucasova univerza natáčejí fanoušci. I nadšenecké snímky ovšem dalece předčí Herkula 3D co do hereckých kvalit aktérů před kamerou, řemeslných schopností členů štábu, bojové choreografie, scénáře, a především speciálních efektů.
Ačkoli film vznikl někdy v prvních letech nového tisíciletí, formálně připomíná dobu o deset let starší, kdy popovým snímkům vládla estetika sebevědomé trapnosti, zbytnělého kýče a nezastírané papundeklovosti. Jenže zatímco filmové relikty typu Super Mario Bros., Street Fighter: Poslední boj či esenciální Chladný jako led s „rapperem" Vanillou Ice dnes vyznívají jako zábavná a v mnoha ohledech podnětná i historicky cenná díla, Herkules 3D z jejich poetiky zachovává pouze lobotomizující efekt.
Strategie bohů - Osmý div světa
Na druhou stranu se nabízí teorie, že distribuční společnost GOCRAZY, potažmo její předchozí atypická podoba, začátek 90. let nostalgicky miluje. Nasvědčoval by tomu fakt, že její katalog v poslední době kopíruje tehdejší distribuční tendence.
Noc oživlých mrtvol 3D připomíná záplavu devadesátkového videotrhu lacinými americkými braky, Kněžna Libuše evokuje fušerské lechtivé koprodukce s českými a slovenskými hvězdami jako Peklo v řetězech II či Vášnivé známosti - a chystaná premiéra Kung fu kyborg dává se slzou v oku vzpomenout na boom hongkongských peckovaček.
Je možné, že by se za aktivitami firmy skrýval sofistikovaný konfrontační projekt, který má lidem názorně ukázat, že nikoli 80., nýbrž 90. léta byla co do módy, stylu i obecných hodnot nejobludnějším obdobím moderní (nejen české) historie?
Nebo prostě máme distributora, který bez vidiny výdělku křižuje prostor českých kin jako Bludný Holanďan, považovat za důkaz existence sil, které přesahují běžné lidské chápání?
| Herkules 3D | |
| Little Hercules in 3-D | |
| Žánr: | Komedie, Rodinný |
| Režie: | Režie: Robert Boris, Mohamed Khashoggi |
| Obsazení: | Richard Sandrak, Hulk Hogan, Elliott Gould, Robin Givens, Diane Venora, Judd Nelson, John Heard ad. |
| Délka: | 92 minut |
| Premiéra ČR: | 07.01.2010 |
