RECENZE Mortdecaie před nudou nezachrání ani Deppův knír

Martin Šrajer
30. 1. 2015 18:34
Mortdecai: Grandiózní případ je z jedné strany zábavný film, paralelně ale bez dobrého vtipu. Ze snaživě velkého množství hlášek jich spolehlivě funguje jen velmi malá část.
Johnny Depp v akci (Mortdecai: Grandiózní případ).
Johnny Depp v akci (Mortdecai: Grandiózní případ). | Foto: Bontonfilm

Recenze - Poslední filmové postavy Johnnyho Deppa můžeme rozdělit na ty, které jsou divné a zároveň vtipné, a na ty, které jsou divné, ale nikoli vtipné. Titulní hrdina stylové komedie Mortdecai: Grandiózní případ patří do druhé kategorie.

Zatímco v jiných sférách života tajnůstkářství vyvolává napjatá očekávání, v oblasti filmové distribuce jde často o předzvěst kolosálního nezdaru. Je totiž v nejlepším zájmu distributora, aby se zvěsti o nepodařenosti produktu nezačaly šířit příliš dlouho před jeho nasazením do kin.

Mortdecai: Grandiózní případ.
Mortdecai: Grandiózní případ. | Foto: Bontonfilm

O filmu Mortdecai: Grandiózní případ věděl krátce před světovou premiérou jen málokdo máloco. Dva dny před uvedením filmu do severoamerické distribuce se tamější novináři na Twitteru podivovali, proč neproběhla novinářská projekce, která se nekonala ani v mnoha evropských státech (Česká republika patřila k čestným výjimkám).

Celkově bylo o novém snímku s Johnnym Deppem předem známo podezřele málo informací. Kniha Nemiř na mě tou věcí, ze které film vychází, rozhodně nepatří k celosvětově známým bestsellerům, třebaže má fanouškovskou základnu, k níž se hlásí i Stephen Fry a Hugh Laurie. Scenárista filmu Eric Aronson se dříve podepsal pouze pod špatně hodnocenou teenagerskou komedii Koho hledá Kevin. Jistou útěchu představovala skutečnost, že režie připadla Davidu Koeppovi, scenáristovi Jurského parku a Carlitovy cesty. Také ale Andělů a démonů nebo třetích Mužů v černém.

Mortdecai: Grandiózní případ.
Mortdecai: Grandiózní případ. | Foto: Bontonfilm

Po sečtení uvedených skutečností, zhlédnutí rozporuplného traileru a prohlédnutí plakátu, z něhož udiveně kouká Johnny Depp s císařským knírem, bylo jisté jediné – půjde o trhlou komedii neurčité jakosti. Jestli nyní čekáte jednoznačný ortel a doporučení, zda jít, či nejít do kina, zklamu vás. Mortdecai je film, o němž nedokážu s jistotou napsat, zda se mi líbil, nebo nelíbil, zda se tvůrcům podařil, či nikoliv, protože v obou případech jsou částečně pravdivé obě odpovědi. Pozitivně bych ale začal tím, že jsem po předpremiérových tajnostech čekal něco mnohem horšího.

Inspirace velmi volná

Ze čtyř knih anglického spisovatele se slovinsko-italskými kořeny Kyrila Bonfiglioliho byly do češtiny přeloženy dvě (vedle Nemiř na mě tou věcí ještě Pistole má přednost). Posmrtně pak Craig Brown dokončil Bonfiglioliho rukopis, který u nás nyní vychází pod názvem Mortdecaiův záhadný případ s knírem.

Ve všech dílech vystupuje anglický obchodník s uměním, muž s vytříbeným vkusem a modrou krví Charlie Mortdecai, jehož krk a umělecké sbírky opakovaně zachraňuje věrný sluha Jock. Postavu Mortdecaie si zamiloval Johnny Depp, který ke knihám nasměroval pozornost svých kamarádů Davida Koeppa (společně natočili mysteriózní thriller Tajemné okno) a Paula Bettanyho (s Deppem hrál v Turistovi a Transcendenci).

Podívejte se na ukázku z filmu Mortdecai: Grandiózní případ s Johnny Deppem. | Video:

Z Bonfiglioliho černohumorných variací na drsnou detektivní školu si scénář filmu ochotně vypůjčuje především postavy. Inspirace knižními zápletkami je natolik volná, že čtenáři knihy budou vývojem děje spíše zmateni než uspokojeni. Aby mohl splatit svůj osmimilionový dluh britské vládě, přistoupí Mortdecai na nabídku starého (ne)přítele z MI5, inspektora Martlanda (Ewan McGregor). Úkolem poživačného aristokrata, dosud plně zaměstnaného šlechtěním vlastního kníru a ega, bude využít svých kontaktů s uměleckým podsvětím k vypátrání vraha ženy, která restaurovala jeden Goyův obraz.

Mortdecai: Grandiózní případ.
Mortdecai: Grandiózní případ. | Foto: Bontonfilm

Překombinovaná fabule, v níž se vedle britských tajných služeb a ukradeného obrazu najde místo také pro nacistické zlato nebo amerického milionáře a jeho nymfomanickou dceru, slouží hlavně jako chabá omluva stále dalších projevů Mortdecaiovy rozmařilosti a režisérovy slabosti pro klasické filmové žánry. Ač Mortdecai začíná jako odlehčená detektivka, pátrání je záhy odkloněno na vedlejší kolej (celý případ mimoděk rozlouskne vedlejší postava) a hlavní dějová linie mezitím žánrově těká mezi filmem noir, caper filmem a remarriage komedií.

Klasický styl, moderní humor

Spád vyprávění zajišťuje skutečnost, že Mortdecaie chce v jednom kole někdo zabít, unést, mučit či znásilnit, na což titulní hrdina reaguje s lehkým nepochopením a typickou britskou rezervovaností. Svou dynamiku film těží z kontrastu Mortdecaie a lidí, případně situací, jimž hrdina musí čelit.

Jeho zbabělost, sebestřednost, touha po pohodlí a pevném řádu je konfrontována se statečností, chaosem, důvtipem nebo hrubostí. Ruští únosci mu namísto vodky a kaviáru nabídnou seškvaření varlat, u jeho krásné manželky Johanny (Gwyneth Paltrow) vyvolává polibek kníraté tváře namísto roztouženosti dávivý reflex a luxusní večírek skončí hromadnou žaludeční nevolností zúčastněných.

Mortdecai: Grandiózní případ.
Mortdecai: Grandiózní případ. | Foto: Bontonfilm

Koepp dokáže neslučitelnost Mortdecaie s okolním světem rozvíjet napříč celým filmem. Ve vhodnou chvíli se vrací k letmo nahozeným motivům, které napoprvé vyznívají do prázdna. Promyšleně nakládá s tzv. running gagy (Mortdecaiův knír, nechtíc postřelený Jock) a každou scénu za přispění herců proměňuje v umně vystavěnou etudu s nevyzpytatelným vývojem. Dobře načasovaným gagům je podřízen také starosvětsky přehledný styl filmu, spoléhající na delší záběry snímané v celcích nebo polocelcích, díky kterým si můžeme vychutnat interakci herců, často legračních už jenom tím, jak se pohybují, s okolím.

Kvantita vtipů, resp. pokusů o ně, je bohužel nepoměrně vyšší než jejich kvalita. Pro přílišné tlačení na pilu a mnohdy samoúčelnou snahu o humor nelze Mortdecaie poměřovat s komediemi ze zlatých časů Hollywoodu ani s anglickými veselohrami z 60. let, kterými se očividně inspiroval nejenom Depp, ale též autoři kostýmů a výpravy.

Mortdecai: Grandiózní případ.
Mortdecai: Grandiózní případ. | Foto: Bontonfilm

Dřívější dvojsmyslné narážky navíc nahradil přisprostlejší humor. Hrdinův otevřený sexismus, jeho lpění na vyčpělých národních stereotypech a pašování výrazů pro různé části mužského nebo ženského pohlavního ústrojí do kultivovaných dialogů film vyvádí za hranici dobrého vkusu, do teritoria obhroublých teenagerských komedií. Ironicky to budou právě teenageři, kteří se na film v amerických kinech vinou přísného ratingu R nedostanou.

Uhlazený styl filmu přesto dává alespoň letmo vzpomenout na šmrnc komedií s Peterem Sellersem nebo Terrym-Thomasem, rovněž založených na zkázonosném potenciálu člověka s jedinečným darem být v nesprávný čas na nesprávném místě. Háček tkví v tom, že Depp není Sellers.

Depp zkázonosný, nikoli spásonosný

Jestliže Peter Sellers vytáhl každý film, v němž se octl, o několik pater nahoru, Johnny Depp Mortdecaie naopak táhne dolů. Z jeho nekonzistentního herectví, pro které není žádná grimasa a žádný přízvuk přes čáru, nelze vydedukovat, jestli má být protagonista snobský imbecil, distingovaný znalec umění, nebo politováníhodný staromilec, který nerozumí současnému světu.

Mortdecai: Grandiózní případ.
Mortdecai: Grandiózní případ. | Foto: Bontonfilm

Každou scénu hraje za využití maxima mimických svalů, leč vždy v mírně odlišné poloze. Nevyrovnanost jeho postavy završuje jízlivý voice over prozrazující sice, jak vyšperkovanou angličtinou Bonfiglioli napsal své knihy, ale neslučitelný s tím, jak se Mortdecai projevuje na plátně. Pokud byl Sellers vtipný, i když se nesnažil, Depp se naopak snaží tolik, až vtipný není. Nejen vinou svou, ale rovněž scénáře, jehož autor neměl jasno v tom, zda se máme smát s protagonistou, nebo protagonistovi.

Tím, že nechává Deppa dlouze a nevtipně improvizovat, dopouští se Koepp podobné chyby jako několik režisérů před ním. Příliš spoléhá na hercovo hvězdné charisma a na to, že libovolná scéna bude vtipná už jen díky jeho přítomnosti na plátně.

Mortdecai: Grandiózní případ (60 %)

Mortdecai

Režisér David Koepp příliš spoléhá na hvězdné charisma Johnnyho Deppa a na to, že libovolná scéna bude vtipná už jen díky jeho přítomnosti na plátně. Řada ledabyle inscenovaných obrazů postavených pouze na Deppovi vytváří v jinak výtečně rytmizovaném filmu hluchá místa a zpomaluje tempo vyprávění. Jiní herci, jistější ohledně typu postavy, kterou ztvárňují, jsou přitom mnohem spolehlivějšími garanty zábavy. Ani Gwyneth Paltrow, ani Paul Bettany nebo Jeff Goldblum ale nedostali dost prostoru, aby za své kreace mohli být alespoň nominováni do komediální síně slávy.

Řada ledabyle inscenovaných obrazů postavených pouze na Deppovi vytváří v jinak výtečně rytmizovaném filmu hluchá místa a zpomaluje tempo vyprávění. Jiní herci, jistější ohledně typu postavy, kterou ztvárňují, jsou přitom mnohem spolehlivějšími garanty zábavy. Ani Gwyneth Paltrow, ani Paul Bettany nebo Jeff Goldblum, který v poslední době chytil druhý dech, ale nedostali dost prostoru, aby za své kreace mohli být alespoň nominováni do komediální síně slávy.

Zatímco uměřeně přehledná režie a starosvětsky úsporné vyprávění, zužitkovávající každý naťuknutý motiv, baví od začátku do konce, ze snaživě velkého množství vtipů jich spolehlivě funguje varovně malé množství. Dostáváme tak podivný úkaz, film na jedné rovině zábavný, paralelně ale nevtipný.

Nevím, zda by jiný herec byl v kůži stejné postavy vtipnější, a netvrdím, že někoho jiného další z Deppových divných pavouků nerozesměje, kdykoli pohne licousy. Dovolím si ale zaprorokovat, že pokladnice scén k opakovanému zhlédnutí a hlášek k pravidelnému citování z Mortdecai nebude. Na rozdíl od bezpočtu filmů s Peterem Sellersem.

Mortdecai: Grandiózní případ. USA, 2015, 97 minut. Režie: David Koepp. Předloha: Kyril Bonfiglioli. Scénář: Eric Aronson. Hrají: Johnny Depp, Ewan McGregor, Gwyneth Paltrow, Olivia Munn, Aubrey Plaza, Paul Bettany, Jeff Goldblum, Oliver Platt. Premiéra v českých kinech 29. ledna 2015.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Vojtěch Filip po infarktu opustil nemocnici, lékaři mu povolili domácí péči

Předseda komunistů Vojtěch Filip v pátek kolem 11:00 po dvou dnech hospitalizace kvůli infarktu opustil nemocnici. Lékaři pražské Všeobecné fakultní nemocnice po dopolední poradě povolili jeho propuštění. Filip informoval, že po zastávce v kanceláři odjel domů do Českých Budějovic.

Lékaři Filipův infarkt zachytili v časném stadiu. Ve středu uvedli, že to dává pacientovi naději na časné propuštění do domácí péče.

"Jsem rád, že mohu být s rodinou a vnoučaty. Ještě jednou děkuji za lékařskou péči i milé zprávy, které mi lidé posílají. Jsou pro mne velkou pobídkou do další práce. Rozhodně však budu dodržovat pokyny lékařů," cituje Filipa jeho strana na Facebooku.  Už dříve uvedl, že nehodlá nic měnit na kandidatuře pro dubnový sjezd KSČM, na němž bude obhajovat mandát.

Další zprávy