Recenze - Jsou filmy, u nichž hledáme odpovědi na důležité otázky, u nichž se opájíme nápaditou režií, obdivujeme skvěle napsané dialogy. A pak jsou tu filmy jako Miluj souseda svého. U něj nic z toho dělat nemůžeme. Vlastně máme mnoho oprávněných důvodů ho smést ze stolu bez jakéhokoliv pocitu ukřivdění. Ale také to udělat nemusíme.
Příběh o bručounovi (Bill Murray), jenž díky přistěhovanému klučinovi a jeho svobodné mámě (Melissa McCarthy) najde ztracené životní štěstí, postrádá byť náznak sofistikovanosti, uměleckého záměru nebo pokusu o odvyprávění originálního příběhu. Jde o ukázkovou konstrukci jednoho z nejčitelnějších schémat a štáb nehne prstem pro nějaké kamuflování. Ačkoliv jeho přístup není sebeparodický, některé scény svou čistotou a bezelstností jako by k tomu neměly daleko.
Zdá se přímo na místě být banalitou tohoto filmu uražen. Jednou za čas se ale ukáže, že podobná přímočarost může být až uvolňující. Skoro se nesluší to napsat, protože tu otevíráme skulinku pro výjimku, kterou samozřejmě nechceme uplatňovat příliš často, nicméně Miluj souseda svého zkrátka může být filmem, který si užijete, i když tušíte, že vlastně nemáte mnoho důvodů.
Pět es v jednom
Našli bychom však jeden, proč se neunáhlovat. Zato zásadní. Pokud můžeme ve filmu plném nedůsledně vedených epizodek a nepřesvědčivých posunů vyčíst nějaký tvůrčí záměr, pak zacílenost všeho dění směrem k sympatickému morousovi, kterého očividně čeká náprava. Že tvůrcům bylo od počátku jasné, že nemohou roli svěřit jen tak někomu, dokazuje původní šeptání po hollywoodských kuloárech o Jacku Nicholsonovi. Nakonec se role chopil Bill Murray, což rozhodně není horší volba.
Po jeho kultovních rolích v Krotitelích duchů, Na hromnice o den více, Ztraceno v překladu nebo Životě pod vodou jde přece jenom o jednoho z nejpopulárnějších amerických komiků jak mezi kritiky, tak i širokou veřejností.
Zatímco většina bavičů má různě oddané fanoušky i antifanoušky, Billa jako by měl rád úplně každý. Dosadit ho do čela filmu, kde bude moct nerušeně uplatnit své minimalistické komické kreace, je jako když vám v pokeru přijde na ruku pět es – s touhle výhodou nemůže prohrát i nejméně schopný hráč pod sluncem. Je to fér? Není.
Murray skutečně exceluje a utáhne i postavu, jejíž posun od zlého zkaženého člověka k nalezení vnitřní krásy vyznívá zcela nekonzistentně, skokově a přeslazeně. Jenže s účastí komika užívajícího si každou jízlivou hlášku se zkrátka lze přes tento nedostatek přenést.
Pochválit se sluší i Melissu McCarthy, která poprvé od svého zjevení v komedii Ženy sobě mění polohu a předvádí konečně dramatickou roli. I Naomi Watts, pro niž je zase „těhotná barová tanečnice“ komediálním uvolněním v jinak spíš seriózní fázi kariéry.
Feel good na druhou
Nejzřetelnějším cílem komedie Milujte souseda svého je vnést naději do zdánlivě beznadějných životů. V Americe se tomu říká feel-good film, v Čechách pro to Jan Hřebejk vynalezl slovo „člověčina“.
Milujte souseda svého (70%)
Příběh o bručounovi, jenž díky přistěhovanému klučinovi a jeho svobodné mámě najde ztracené životní štěstí, postrádá byť náznak sofistikovanosti, uměleckého záměru nebo pokusu o odvyprávění originálního příběhu. Jde o ukázkovou konstrukci jednoho z nejčitelnějších schémat a štáb nehne prstem pro nějaké kamuflování. Jenže Bill Murray skutečně exceluje a utáhne i postavu, jejíž posun od zlého zkaženého člověka k nalezení vnitřní krásy vyznívá zcela nekonzistentně, skokově a přeslazeně. A to je rozhodně důvod, proč se nechat snímkem Milujte souseda svého nezávazně bavit.
Tyto kousky bývají přes svůj sluníčkový záměr problematické, protože nabízejí na začátku zakomplexované postavy nacházející se na životním dně, aby se za hodinu a půl dostaly z nejhoršího, naučily se vzájemně milovat a respektovat, a to za každou cenu. Samozřejmě způsobem, jaký se při zamyšlení jeví zcela nepřesvědčivě a neuvěřitelně.
Potom takový feel-good film může působit paradoxně tísnivě a nepříjemně, protože vyvolává (mnohdy oprávněný) dojem, že v našem světě jsou podobné situace bezvýchodné a že mimo filmovou realitu jsme uvězněni v cele skutečnosti, kterou můžeme leda pasivně přijmout.
Tímto a mnoha dalšími neduhy trpí i Miluj souseda svého a neměli bychom na ně zapomínat, i když se tvůrcům náhodou podaří najít si k nám cestu. Z jistého úhlu pohledu je nebezpečné se podobně vtíravým projektům otevírat. Jenže když mají v čele Billyho Murraye, který celý děj posunuje k zámince pro svou povedenou exhibici, dá se proti tomu jen těžko bojovat.
Miluj souseda svého (St. Vincent). USA, 2014, 102 minut. Scénář a režie: Theodore Melfi. Hrají: Bill Murray, Jaeden Lieberher, Melissa McCarthy, Naomi Watts, Chris O'Dowd, Terrence Howard, Kimberly Quinn, Katharina Damm, Scott Adsit. V českých kinech od 8. ledna 2015.
