Město 44 je noční můra, z níž nejde uniknout

Jan Gregor Jan Gregor
16. 4. 2015 14:01
V jakém kontextu používá polský válečný film Město 44 hollywoodské efekty, za něž bývá kritizován?
Na speciálních efektech k Městu 44 spolupracovalo české postprodukční studio UPP.
Na speciálních efektech k Městu 44 spolupracovalo české postprodukční studio UPP. | Foto: CinemArt

Recenze - Polský válečný velkofilm režiséra Jana Komasy Město 44 mate tělem. Kritici mu vyčítají, že jde o hollywoodsky zaměřenou verzi událostí tragické etapy polských dějin, zjednodušující historii tím, že se soustředí na teenagerské publikum.

Tomu se dle reakcí odpůrců film zavděčuje, protože používá hollywoodská klišé a snaží se působit na efekt využíváním stylistických prostředků, jako jsou prvky současné hudby a místy až videoherní estetika.

Snímek režiséra Jana Komasy moderními prostředky vypráví o Varšavském povstání.
Snímek režiséra Jana Komasy moderními prostředky vypráví o Varšavském povstání.

Pravda je, že třiatřicetiletý režisér Komasa využívá ve své kronice Varšavského povstání v několika vypjatých momentech provařenou a nadužívanou pop-estetiku, manifestovanou třeba zpomalenými záběry a videoklipovou montáží. Ale všechny tyto pasáže znamenají ironickou a kritickou distanc od stereotypů klasických válečných filmů.

Válka generace prarodičů

Město 44 je spíš než nějaký komerční kalkul upřímnou výpovědí zástupce generace, která válku zažila jen z vyprávění prarodičů, a místo ideologické vyprávěnky o boji dobra se zlem zprostředkovává svůj dojem o válečném masakru jako o apokalyptické noční můře, kterou si její mladiství aktéři zprvu nedokázali ani představit, ani jí poté uniknout.

Nejsilněji celý tento koncept vyznívá v první třetině snímku, kdy se seznamujeme se skupinkou mladých Varšavanů, kteří se spiklenecky scházejí v konspirační skupince. Osmnáctiletý Stefan (Józe Pawlowski), který žije v domácnosti se svou matkou herečkou a malým bratrem (otec byl dle náznaků zabit v dřívějších fázích války), se platonicky zamiluje do dobře zajištěné dcerky papaláše Biedronky (Zofia Wichlaczová). 

Všichni mladí jsou tu jako ze žurnálu nebo nějaké varianty Beverly Hills 90210 – okupace sice znamená velké riziko, ale pořád je tu velký prostor pro normální teenagerskou zábavu. Odbojem organizované povstání v Komasově podání zprvu vypadá také jako sice nebezpečné dobrodružství, ale s velkou jistotou dobrého konce. 

Sověti jsou pár kilometrů od Moskvy a nikdo nepočítá s tím, že by se povstání mohlo protáhnout. Proto jsou první počáteční úspěchy odbojářů v první den rebelie, spojené s jejich nevázaným veselím v ulicích, drásavější pasáží filmu než druhá, krvavá půlka, odehrávající se v kulisách zničeného, hořícího města s desetitisíci mrtvých.

Emoce rozhodně nechybí

Odborníci na efekty z pražské firmy UPP udělali skvělou práci, ať už jde o iluzi neporušené Varšavy ve čtyřicátých letech, nebo ve chvílích její naprosté zkázy – člověk jako by se přímo ocitl na místě. Komasa se koneckonců podepsal pod unikátní experiment Varšavské povstání, který běžel nedávno na Febiofestu a který za pomoci nejmodernějších technik oživil reálně dochované archivní záběry a spojil je do fiktivního dramatického tvaru. 

Dva výjimečné filmy, které připomínají varšavské povstání roku 1944, Russell Crowe v roli režiséra, animovaná chapadla a české akční drama s Tomášem Hanákem.
7:15
Dva výjimečné filmy, které připomínají varšavské povstání roku 1944, Russell Crowe v roli režiséra, animovaná chapadla a české akční drama s Tomášem Hanákem. | Video: Kamil Fila

Mladému režisérovi se tedy rozhodně nedá upřít snaha o vizuálně věrnou rekonstrukci tehdejších událostí. V případě fiktivního příběhu Města 44 sklouzává až někam k hyperrealismu. Digitálně upravované kulisy snímku připomínají chvílemi videohru, což autor podporuje i scénami, v nichž kamera kopíruje úhel pohledu zbraně.

To ale neznamená, že by filmu chyběly emoce. Ba naopak. Ale příběh milostného trojúhelníku Stefana, Biedronky a její kamarádky Kamy nenese žádné rysy patetické podívané ve stylu filmového Pearl Harboru. Například hlavní aktér Stefan je na začátku povstání postřelen a poté filmem prochází jako živá zombie, která ztratila veškerý svůj optimismus a nevinnost. 

Recenzent a kritik Kamil Fila představuje šest filmových premiér, které se začínají promítat v českých kinech. Je mezi nimi i snímek, za který získala Julianne Moore Oscara, nebo povedený horor.
7:58
Recenzent a kritik Kamil Fila představuje šest filmových premiér, které se začínají promítat v českých kinech. Je mezi nimi i snímek, za který získala Julianne Moore Oscara, nebo povedený horor. | Video: Kamil Fila

Hodně diskutované jsou Komasovy popkulturní vsuvky jako ta, v níž si Stefan s Biedronkou dají první polibek ve válečné vřavě, který Komasa stylizuje jako mix matrixovského bullet-timeu a disneyovské fantazie. Jenže právě tento okamžik předchází neopatrnému Stefanovu jednání, kdy svou lásku téměř vystaví smrti, a celá stylizovaná scéna se musí číst spíš jako projekce nezodpovědného jednání hlavního hrdiny, který tváří v tvář válce uniká do eskapismu. 

V tom je Komasa důsledně antihollywoodský, i když používá tropy vyprávění amerických filmů. V nich často ve slow-motion podbarvuje chvíle hrdinství nebo triumfu, kdežto ve Městě 44 se spíš jedná o chvíle, kdy si postavy na geroje hrají a dopadají špatně.

Polskou kinematografii máme spojenou s patosem, ale Město 44 nahlíží na své hrdiny sice bez zpochybňování, ale přece jenom se zcizujícím odstupem.

 

Právě se děje

Další zprávy