RECENZE Kobry a užovky uloví Pavlovovy psy a Pražáky

Jan Gregor Jan Gregor
20. 2. 2015 19:07
Pokus o film evropského formátu vyšel Janu Prušinovskému jen napůl. Ale v českém kontextu jeho sociální drama s prvky thrilleru vynikne.
Kobra (Kryštof Hádek).
Kobra (Kryštof Hádek). | Foto: Falcon

Recenze - Kobry a užovky Jana Prušinovského jsou filmem, který člověka donutí přemýšlet. Jednak nad osudem plnokrevných, morálně ambivalentních postav, jejich životní peripetie doznívají v hlavě dlouho po skončení filmu, druhak nad tím, co tomuto jinak nadprůměrně zahranému, natočenému a napsanému dramatu o dvou bratrech (Kryštof a Matěj Hádkovi) chybí k tomu, aby překročil stín české provinčnosti, a byl tak konkurenceschopný v kontextu nejlepší evropské tvorby v žánru sociálního realismu.

Film podle scénáře mladého scenáristy a spisovatele Jaroslava Žváčka bude znamenat průlom v kariéře Jana Prušinovského, který začínal být až příliš zaškatulkován jako režisér komedií.

I když ve snímku nechybí humorné hlášky nebo mrazivé černohumorné momenty, má jeho vyznění daleko k tragikomickému pojetí (v české kinematografii typickému), při němž autoři své hrdiny omlouvají ve stylu „bídák nebo hrdina, všichni jedna rodina“.

Morální škraloupy a chcípáci

V Kobrách a užovkách ani jedna postava - možná s výjimkou babičky Kobry (Kryštof Hádek) a Užovky (Matěj Hádek) – nevyjde z vyprávění bez morálního škraloupu.

Zásady nemá vekslák Ládík (David Máj), který flegmatického Užovku přivede k šanci jeho života: otevřít si na malém městě ve středních Čechách jako franšízu obchod se značkovým oblečením z Německa. A svůj prospěch sledují, když se to hodí, i Tomášův nejlepší kamarád Tomáš (Jan Hájek) a jeho žena Zůza (Lucie Žáčková).

Podívejte se na ukázku z filmu Kobry a užovky. | Video:

Užovka se na počátku jeví jako typický loser (čtyřicátník bez jasného zacílení v životě, čerstvě vyhozený z práce) a jeden by si ho hned chybně zaškatulkoval jako typického chcípáckého hrdinu, jichž česká porevoluční kinematografie zrodila nepočítaně. Jenže typický český filmový chcípák je zneuznaný chudák, kterému ubližuje svět, zatímco u Užovky je celá ta flegmatická póza tak trochu maskou skrývající pravou a ne moc lichotivou tvář.

Katalyzátorem dramatu s gradovanou thrillerovou zápletkou je ovšem Kobra. Matěj Hádek se doslova převtělil do postavy feťáka, vykrádajícího chatky a přidělávajícího problémy všem kolem sebe. Kobra je asociál a chodící reklama na tvrzení, že brát drogy je špatné.

Kobry a užovky.
Kobry a užovky. | Foto: Falcon

Hádkův výkon – řeč těla, gesta a degenerovaná slovní zásoba - je tak intenzivní, že je z něj jednomu skoro až fyzicky špatně. Právě v jeho osobě překonávají Prušinovský s Hádkem limity české mainstreamové produkce a dotýkají se standardů tradice britského sociálního realismu zastoupeného režiséry jako Mike Leigh nebo Stephen Frears.

Další vědomou inspirací jsou samozřejmě bratři Dardennové, na něž Prušinovský odkazuje tím, že v mnoha scénách používá jejich tradiční způsob snímání, kdy kamera jde tak metr za ramenem aktérů. Jenže místo drsného dokumentárního verismu belgických mistrů je kamera Petra Koblovského venkoncem spíše uhlazená až lyrická.

U vás na venkově

Prostředí malého města, ve kterém se film odehrává, tak nedýchá zrovna autenticitou. Tvůrci se až fetišisticky opájejí některými atributy toho, co považují za bídu periferie – je tu nákupní středisko plné prázdných výloh, kulturák, ve kterém místní provozují karaoke, betonová diskotéka. Všechno se tu utápí v podobném podivném bezčasí jako kvalitativně mnohem slabší Jiráského Poupata. Zejména hochštapler Ládík jako by svým vzhledem a oblečením vypadl z devadesátých let.

Kobry a užovky (75 %)

Kobry a užovky (film)

Kobry a užovky v mnoha ohledech snesou přísná kritická měřítka, pokud na ně pohlížíme jako na slušnou žánrovku. Scénář (až na pár výhrad, které mohou být ryze subjektivního rázu) funguje, herci hrají skvěle, ale pokus o film evropského formátu vyšel jen napůl. O tom, jak se v Česku dneska na periférii žije, dokázal u nás v poslední době podat svědectví jen Petr Václav v Cestě ven.

Příznačný je žánrově pestrý soundtrack oscilující od současného hip hopu až po Květy nebo Bratry Orffovy. Člověk má chvíli pocit, že poslouchá Velkou sedmu na Rádiu 1, a Kobry a užovky jako by mířily na podobnou cílovku – městské intelektuály, (naturalizované) Pražáky, kteří si po zhlédnutí filmu s uspokojením oddechnou, že nežijí v takové díře.

V jedné z nejvýraznějších scén se Kobra čímsi nastřelí na záchodě v baru a pak v rauši vychází ven za majestátního doprovodu dávného songu od BSP Země vzdálená. Vážně by pankáčovi Kobrova typu znělo v hlavě něco takového? Nebo Prušinovský brnká mírně populisticky na nostalgickou notu generace Husákových dětí, které při prvních akordech profláknuté písně slastně zavrní jako psi pana Pavlova?

Kobry a užovky v mnoha ohledech snesou přísná kritická měřítka, pokud na ně pohlížíme jako na slušnou žánrovku. Scénář (až na pár výhrad, které mohou být ryze subjektivního rázu) funguje, herci hrají skvěle, ale pokus o film evropského formátu vyšel jen napůl. O tom, jak se v Česku dneska na periférii žije, dokázal u nás v poslední době podat svědectví jen Petr Václav v Cestě ven.

Kobry a užovky. ČR, 2015, 111 minut. Režie: Jan Prušinovský. Scénář: Jaroslav Žváček. Kamera: Petr Koblovský. Hrají: Matěj Hádek, Kryštof Hádek, Jan Hájek, Jana Šulcová, Lucie Polišenská, Lucie Žáčková, David Máj, Věra Kubánková. V českých kinech od 19. února 2015.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Národní knihovnu v noci napadli hackeři, pro veřejnost je uzavřena

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. Řekla to mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku knihovna odstavila klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

U Tuniska se potopila loď s migranty, utonulo nejméně 57 lidí

U Tuniska se potopila loď s migranty, kteří se pokoušeli dostat z Libye přes Středozemní moře do Evropy. Nejméně 57 lidí se utopilo, dalších 33 se povedlo zachránit, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tuniský Červený půlměsíc. Agentura AFP s odvoláním na tuniské ministerstvo obrany píše o stejném počtu zachráněných a více než 50 pohřešovaných. 

Třicítce lidí se podle mluvčího tuniského ministerstva obrany povedlo zachránit tak, že se drželi ropné plošiny nedaleko tuniského pobřeží. Poté jim pomohli pracovníci z plošiny, přiblížila agentura AP. Po pohřešovaných pátrá tuniské námořnictvo. Flavio di Giacomo z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na twitteru uvedl, že všech 33 přeživších pochází z Bangladéše, národnost dalších lidí neupřesnil. 

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

První krok k vyloučení kolegů Navalného z voleb. Ruští poslanci schválili omezení kandidátů

Ruští poslanci v prvním čtení přijali návrh zákona, který zakazuje nechat se zvolit poslancem členům organizací, prohlášených za extrémistické či teroristické. Předloha si podle agentury AFP bere na mušku hnutí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného, které se prokuratura snaží zakázat jako extrémistické. Děje se tak čtyři měsíce před zářijovými parlamentními volbami, před kterými se vládnoucí strana Jednotné Rusko potýká s poklesem popularity.

Pro návrh hlasovalo 293 poslanců, 45 bylo proti.

Návrh předložila skupina zákonodárců v čele s předsedou výboru pro bezpečnost a potírání korupce Vasilijem Piskarjovem z Jednotného Ruska, uvedla agentura TASS. Iniciativa předpokládá, že občan, účastnící se činnosti společenského či náboženského sdružení a organizací, které soud prohlásil za extremistické či teroristické, nemá právo být zvolen poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy