RECENZE Ida se dokáže s hříchy dějin vyrovnat bez politiky

Jan Gregor Jan Gregor
5. 8. 2014 12:43
Film Ida od Pawla Pawlikowského volí velmi uměřené výrazové prostředky, ale dobovou realitu vystihuje komplexněji než epické seriály nebo mnohasetstránkové romány.
Ida.
Ida. | Foto: Aerofilms

Recenze - Film Pawla Pawlikovského Ida vypadá jako malé zjevení. Dotýká se vyrovnávání Poláků s vlastní minulostí nejen za komunismu, ale i za druhé světové války, ovšem dělá to tak nenásilně, že k tomu nepotřebuje velká gesta, slova ani činy.

Předkládá divákům dva silné, v něčem extrémní ženské charaktery, ale jejich vzájemné poznávání a střet jejich povah předkládá v žánru road movie bez křiklavých emocí.

Podívejte se na ukázku z filmu Ida.
Podívejte se na ukázku z filmu Ida. | Video:

A vypráví příběh, v němž veškerý potřebný kontext dávkuje jen v náznacích, přičemž ale nezamlčuje nic, co pozorný divák potřebuje k rozluštění potřebných indicií. A pro onu pozornost a vnímavost nechává ty nejlepší předpoklady – snímá film až na dvě výjimky ve statických záběrech, nechává emoce plynoucí pod povrchem naplno vyznít a výsledkem je tak neobyčejně silný filmový zážitek, který se vám v hlavě uhnízdí a jen tak z ní neodejde.

Polské hříchy bez politiky

Dvě hlavní hrdinky by nemohly být odlišnější. Klášterní osmnáctiletá novicka Anna (Agata Trzebuchowska) jede navštívit svou jedinou příbuznou – tetu Wandu (Agata Kulesza). Introvertní a přemýšlivá dívka je pravým opakem hedonistické a protřelé čtyřicátnice, která hodně pije, kouří, souloží s muži na jednu noc.

Ida.
Ida. | Foto: Aerofilms

Ida se před jejími dveřmi objeví jako němá výčitka všeho, co se pokusila od sebe odvrhnout – hlavně svou židovskou identitu a s ní spojené vzpomínky na válečnou rodinnou tragédii. Wanda má dost důvodů zpytovat svědomí – nyní průměrně postavená soudkyně se sklonem k alkoholismu byla v letech největších politických procesů zapálená a fanatická prokurátorka.

Pawlikowski ale nenatočil ani v nejmenším politický film. Hříchy Wandy a několika dalších vedlejších postav nesoudí a nestaví na pranýř. Vypráví intimní příběh o dvou ženách, jimž vzájemné setkání změní život a které jsou na základě něho nuceny přehodnocovat a zkoumat svou vlastní identitu.

Ida.
Ida. | Foto: Aerofilms

Zmatky hlavních postav jen v druhém plánu pojmenovávají hlubší společenské syndromy té doby: píše se rok 1962, zmírnil se ten největší politický teror, v uvolnění režimních šroubů se pomalu začínají objevovat ostrůvky svobody například v podobě invaze západní hudby a celá společnost se ocitá v jistém vakuu po konci stalinské hrůzovlády.

Komplexní minimalismus

Často se píše o tom, že Pawlikowski svou puristickou formou a černobílým obrazem skládá hold filmům ze šedesátých let.

Ida (90 %)

Ida

Ida je dílem, které je zbavené jakéhokoli sentimentu, a přesto, anebo právě proto působí nesmírně silně na city. Velkým omylem je také tvrdit, že Ida má pomalé tempo: ve velmi střídmé stopáži není žádná vata a každá scéna má pro vyznění příběhu svůj význam. Režisér Pawel Pawlikowski volí velmi uměřené výrazové prostředky, ale dobovou realitu vlastně vystihuje komplexněji než epické seriály nebo mnohasetstránkové romány.

Určitě se tam o nějakých vlivech dá mluvit – já osobně jsem ve filmu viděl i statické bezčasí Kaurismäkiho snímků nebo melancholický impresionismus raného Jima Jarmusche.

Každopádně je Ida dílem, které je zbavené jakéhokoli sentimentu, a přesto, anebo právě proto působí nesmírně silně na city. Velkým omylem je také tvrdit, že Ida má pomalé tempo: ve velmi střídmé stopáži není žádná vata a každá scéna má pro vyznění příběhu svůj význam.

Pawlikowského Ida volí velmi uměřené výrazové prostředky, ale dobovou realitu vlastně vystihuje komplexněji než epické seriály nebo mnohasetstránkové romány.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 3 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy