RECENZE Gottland má pro zemi božského Karla spoustu otázek

Jan Gregor Jan Gregor
23. 8. 2014 9:26
Mladí filmaři v Gottlandu ukazují minulost jako ambivalentní a těžko svázatelnou do ideologických škatulek. Její interpretaci pak nechávají na divákovi. Už to je samo o sobě docela osvěžující.
Gottland. Povídka Zdeněk od režisérky Kláry Tasovské.
Gottland. Povídka Zdeněk od režisérky Kláry Tasovské. | Foto: Nutprodukce

Recenze - Zklamáni odejdou z projekce filmu Gottland ti, kteří čekají věrnou adaptaci reportážního bestselleru polského novináře Mariusze Szczygyela. Kolekce pěti povídek mladých filmařů vzešlých z dokumentární katedry pražské FAMU je vším jiným než životopisnými črtami více či méně známých osobností, kterými polský autor ilustroval dějinné turbulence (převážně) dvacátého století v naší zemi.

Producent a generační souputník autorů Tomáš Hrubý uvedl na premiéře, že nechtěl Szczygiela adaptovat, ale domyslet. A tahle odvaha podívat se na látku z neobvyklého úhlu pohledu je mladé generaci tuzemských dokumentaristů, odkojených přístupem Karla Vachka, vlastní. Stejně jako svobodné experimentování s formální stránkou, které ústí v prolínání nejen žánrů, ale i stylistických postupů hraného, dokumentárního či animovaného filmu.

První povídka Lukáše Kokeše s názvem 86 400 pěkně ladí s rozhodnutím tvůrců pouštět film prvních čtrnáct dní v exkluzivním prostředí Nákladového nádraží Žižkov.

Je to esejistická hříčka s hypnoticky pomalou nepřetržitou jízdou kamery, která ukazuje, jak se rozhodnutí Tomáše Bati přejít na pásovou výrobu promítá do dnešních ještě dokonalejších automatických provozů. Sousedství zchátralých industriálních budov a hlediště umístěné na zarostlém kolejišti umocňuje zážitek z neemociálních promluv dědiců Baťova odkazu v dnešních automobilkách.

Gottland.
Gottland. | Foto: Nutprodukce

Příběh Lídy Baarové je u nás dostatečně známý a Petr Hátle se ho pokusil vystihnout pomocí archivního záznamu rozhovoru mezi Otakarem Vávrou a starou herečkou, který vznikl v polovině devadesátých let pro Febio.

Ve vystřiženém materiálu starý režisér drsně tlačí na svou dávnou múzu, aby vzpomínala na svůj vztah s Goebbelsem. Oba protagonisty vídeňské schůzky zastupují herci, protože Hátlemu se nepodařilo sehnat práva na odvysílání, což má zvláštně zcizující efekt, zesílený ještě biografickým komentářem o životě Baarové mimo obraz a prostřihy z poetického filmu Ohnivé léto z roku 1939, který zachycuje českou femme fatale v rozpuku slávy.

Hátleho povídka Panenství Lídy Baarové je antitezí životopisného portrétu: nehladí po srsti, znejišťuje a klade nepříjemné otázky o dávném hříchu a vině, které se nevztahují jen na Baarovou, ale mají obecnější platnost.

Gottland.
Gottland. | Foto: Nutprodukce

Poslední dvě věty by se daly vztáhnout i na příběh Eduarda Kirchbergera aka Karla Fabiána – spisovatele žánrových a někdy režimu poplatných knížek, který možná utíkal do své fantazie, aby se vyhnul realitě, v níž jako bývalý mučedník gestapa neodolal tlaku StB.

Viera Čákanyová v Letícím koni kombinuje úřední záznamy o jeho spolupráci s tajnou bezpečností, snové scény vycházející z jeho antiimperialistického válečného dramatu Letící kůň a záznamy skypových rozhovorů s Kirchbergerovými dcerami, které na otce vzpomínají jako na milujícího rodiče, který nejvíc ze všeho nesnášel lhaní.

Čákanyová zvolila příhodnou animovanou formu. Rotoskopie se nějak zvláštně hodí k látkám ohledávajícím traumata minulosti – jak už dokázaly filmy Valčík s Bašírem nebo Alois Nebel. Kdo nezná aspoň trochu Kirchbergerův příběh, asi se ve skládačce časových i tematických rovin trochu ztratí. Ale vrcholný segment celého snímku Gottland působí i bez znalosti kontextu: sálá z něj melancholický smutek nad zničenými osudy na obou stranách dějinné barikády.

Trochu banálně pak vyznívá vedle předchozích formálních experimentů povídka Místo Stalina Rozálie Kohoutové. Autorka k tématu nenašla ozvláštňující klíč. Je to lepší publicistika s poetickými prvky, která shrnuje, jaké diskuse se o místě zbořeného pomníku vedly zejména v posledních dvaceti letech.

Výstižněji než celá povídka se koneckonců k tématu osiřelého prostoru na Letné a k našemu vztahu k vytváření kultu osobnosti vyjádřila virální kampaň k filmu Gottland s názvem Koho na Letné, která zamotala mozkové závity magistrátním úředníkům i Jiřině Bohdalové. Film o této kampani by byl zábavnější než trochu jalový příspěvek Kohoutové.

Gottland (70%)

Gottland

Zklamáni odejdou z filmu Gottland ti, kteří čekají věrnou adaptaci reportážního bestselleru polského novináře Mariusze Szczygyela. Na rozdíl od střední a starší generace, která mívá v otázce našich nedávných dějin jasno, mladí filmaři spíše otevírají otázky, minulost je v jejich očích ambivalentní a těžko svázatelná do ideologických škatulek. Její interpretaci pak nechávají na divákovi. Už to je samo o sobě docela osvěžující.

Pomník chtěla podle svých slov postavit i Klára Tasovská Zdeňku Adamcovi – studentu z Humpolce, který se v roce 2003 upálil na stejném místě jako Jan Palach.

Povídka Zdeněk rekonstruuje jeho příběh s neosobním komentářem mimo obraz, jenž zachycuje místa, kde mladý sebevrah vyrůstal, a kamera také kopíruje jeho osudnou cestu do Prahy. Autorka připomíná jeho problémy s policií kvůli darkerství, cituje z dopisu na rozloučenou, v němž Adamec obviňuje necitelnou kapitalistickou společnost, a zmiňuje dobové internetové diskuse o jeho upálení.

Ponechává stranou otázky, jak a jestli vůbec se dá čin novodobé „hořící pochodně“ srovnávat s činem Jana Palacha. Bez glorifikace i bez zpochybňování jen převypráví známé okolnosti Adamcova příběhu.

A možná právě tím je tahle kolekce krátkých filmů cenná. Na rozdíl od střední a starší generace, která mívá v otázce našich nedávných dějin jasno, mladí filmaři v Gottlandu spíše otevírají otázky, minulost je v jejich očích ambivalentní a těžko svázatelná do ideologických škatulek. Její interpretaci pak nechávají na divákovi. Už to je samo o sobě docela osvěžující.

Gottland. Česko, 2014, 105 minut. Režie: Viera Čákanyová, Petr Hátle, Rozálie Kohoutová, Lukáš Kokeš, Klára Tasovská. Scénář: Viera Čákanyová, Petr Hátle, Rozálie Kohoutová, Lukáš Kokeš, Klára Tasovská. Kamera: Prokop Souček, Lukáš Milota, Lukáš Kokeš. Hudba: Patryk Cannon, Šimon Holý, Jakub Kudláč.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Řidiči za první tři dny koupili přes 9000 elektronických známek

Řidiči za první tři dny od spuštění prodeje koupili přes 9000 elektronických dálničních známek. Na twitteru to dnes uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Systém po prvním dnu, kdy měl výpadek až do odpoledních hodin, v současnosti funguje bez problémů. Elektronické viněty od příštího roku nahradí dosavadní papírové kupony.

Stát spustil systém pro prodej nových dálničních známek v úterý ráno. Krátce na to však systém přestal fungovat, znovu zprovozněn byl po 16:00. Důvodem byla technická chyba, kterou vývojáři podle Cendisu, jenž má systém na starosti, opravili. Společnost však varovala před možnými útoky zvenčí. Výpadek systému vyvolal vlnu kritiky politiků i odborníků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 17 minutami

U obce Puklice na Jihlavsku havaroval autobus, na místě je zřejmě deset zraněných dětí

Na silnici mezi obcemi Puklice a Příseka na Jihlavsku havaroval v pátek odpoledne autobus. Zřejmě se vyhýbal protijedoucímu autu a převrátil se na bok. V autobuse se zranilo několik dětí, podle odhadů hasičů asi deset. Mluvčí policie Dana Čírtková řekla, že zranění snad nebudou vážná.

Dopravce přistavil k nehodě náhradní autobus. "Zatím byly tři děti s lehkým zraněním z místa převezeny, ale ještě probíhá ošetřování dětí na místě ve druhém autobuse," řekla Čírtková.

Nehoda byla ohlášena po 14:00. "Řidič autobusu z dosud nezjištěných příčin, ale zřejmě z důvodu vyhýbání se protijedoucímu vozidlu, najel na krajnici. Ta krajnice se utrhla, autobus se převrátil na bok a narazil částečně do stromu," řekla Čírtková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy