Recenze - Komu vlastně poděkovat za to, že se film povedl? Producentovi? Režisérovi? Scenáristovi? Nikdy si nemůžeme být úplně jistí, pokud zákulisí produkce neznáme velmi dopodrobna. Což se samozřejmě nestává příliš často. Může ale napovědět další práce jednotlivých tvůrců poté, co se rozejdou.
Američan z roku 2010 s Georgem Clooneym v hlavní roli některé nadchl. Minimalistický scénář a stejně minimalistická režie v něm šly natolik ruku v ruce, že jsme nemohli oddělit práci režiséra Antona Corbijna a scenáristy Rowana Joffea.
Nyní, o čtyři roky později, přišly do českých kin takřka současně samostatné filmy od obou pánů. A zatímco z Corbijnova Nejhledanějšího muže kritici mnohdy samým nadšením ztrácejí pevnou půdu pod nohama, Joffeova tentokrát nejen pisatelská, ale i režijní práce na Dřív než půjdu spát působí spíš návaly migrény.
A není se čemu divit. Příběh o ženě se ztrátou paměti (Nicole Kidman), kterak prožívá každý den znovu a znovu, aby postupně odhalovala – uvozovky – děsivé tajemství – konec uvozovek – o svém manželovi (Colin Firth) a životě za pomoci odhodlaného psychologa (Mark Strong), přetéká fádností a hloupostí v každém ohledu.
Porouchaná mechanika
Dřív než půjdu spát je především thriller tak velmi čistý, že se s touto až naivní přímočarostí snad kromě direct-to-DVD projektů setkáváme už jen u Joela Schumachera a jemu podobných rutinérů.
Ne že by bylo něco špatného na příjemné brakové zábavě, to by ale musela být nějak... zábavná. Když však začne být někdy v polovině jasné, že sledujeme jen cestu k tomu nejočekávanějšímu zvratu, aniž by se tvůrci na vteřinu přestali tvářit smrtelně vážně a důležitě, nezbývá mnoho důvodů držet oči dokořán.
Thriller je nepochybně velmi jasně definovaný žánr s velmi pevnými pravidly. Tajemství, pátrání, ohrožení, zvrat. Má je snad každý a divák je připravený akceptovat jistou mechaničnost a odhadnutelnost principů. Jistě však ne mechaničnost a odhadnutelnost naprosto všeho, každého aspektu, chování každé postavy a sahá to až ke každé lince dialogu a každému záběru kamery.
Otřepané přirovnání o filmařském cvičení platí málokdy tak doslovně – Dřív než půjdu spát opravdu připomíná práci někoho, kdo chtěl udělat „prototyp thrilleru“ a procvičit si základní postupy, aniž by mu v nejmenším záleželo na samotném ději, který tedy nastřelil podle nejzákladnějšího vzorce. Jsou potřeba roztřesená žena, skrývání v domě před pronásledovatelem, tajemné telefonáty, flashbacky, pláč... Teď to nějak rychle spíchnout dohromady.
Co tu, probůh, děláte?
Opravdová záhada nesrovnatelně větší než tajemství řešené ve filmu je, co tu dělá hvězdná trojice a především Nicole Kidman.
Slavná Australanka sice nikdy neměla problém experimentovat s žánry a volit odvážné, malé projekty (v posledních letech především Stoker a Králičí nora), po tragickém omylu s důvěrou vloženou v, ehm, Joela Schumachera a jeho Teror z roku 2011, kde jí dělal hereckého partnera Nicolas Cage, by se ale dalo čekat, že jedna z mála přetrvávajících „velkých áčkových hvězd“ bude mít dost rozumu na to, aby nevkročila do stejné řeky.
Kidmanová je zde obsazena velmi špatně. Jde o vynikající herečku, ovšem s jistými specifiky, jež se jí těžko překovávají. Skvěle zvládá velké dramatické role, v nichž předvádí „oscarové herectví“, což ovšem v „nízkém žánru“ jako thriller působí směšně a až nevhodně.
Dřív než půjdu spát (30%)
Otřepané přirovnání o filmařskému cvičení platí málokdy tak doslovně – Dřív než půjdu spát opravdu připomíná práci někoho, kdo chtěl udělat „prototyp thrilleru“ a procvičit si základní postupy, aniž by mu v nejmenším záleželo na samotném ději, který tedy nastřelil podle nejzákladnějšího vzorce. Jsou potřeba roztřesená žena, skrývání v domě před pronásledovatelem, tajemné telefonáty, flashbacky, pláč... Teď to nějak rychle spíchnout dohromady.
Thriller je totiž většinou i přes přítomné násilí stále žánr určený pro zábavu a vzrušení, pro sobotní podvečer na Nově nebo dlouhé odpoledne po návštěvě videopůjčovny.
Vypjaté herectví Kidmanové, ale vlastně i Firtha, se snaží posunout „nízký žánr“ k serióznímu dramatu, na nějž ovšem nemá dost silný scénář ani režii. Trochu paradoxně jde o až moc dobrou herečku na to, aby zvládla tuto špatnou roli. Spolu s Firthem se vymyká doslovné čistotě Joffeova přístupu.
David Fincher nejspíš za pár týdnů svou Zmizelou zde vytoužený přesah nabídne a ještě podtrhne zbytečnost a nepotřebnost tohoto filmu. Pro zájemce o thriller s potenciálem tedy nakonec snad jen doporučení: Počkejte si.
Dřív než půjdu spát (Before I Go to Sleep). USA, Velká Británie, Francie, Švédsko, 2014, 92 minut. Režie: Rowan Joffe. Hrají: Nicole Kidman, Colin Firth, Mark Strong, Anne-Marie Duff, Dean-Charles Chapman, Adam Levy, Charlie Gardner, Kevin Hudson, Rosie MacPherson. Premiéra v českých kinech 18. září 2014.
