reklama
 
 

Přežije filmový robot Chappie? Odpovídají Die Antwoord

21. 3. 2015 14:36
Film Chappie těžko obstojí jako realistické sci-fi. Dá se na něj ale dívat jako na svižnou exkurzi do zábavně nadsazeného fikčního světa, kde je možné vše a nikdy není úplně jasné, co se bude dít.

Recenze – V třetím celovečerním filmu Neilla Blomkampa nazvaném Chappie, který právě vstoupil do českých kin, tahá roztomilý titulní robot obdařený lidským vědomím tak trochu za kratší provaz. Hlavní pozornost totiž na sebe ve filmu strhávají hudebníci Ninja a Yolandi z výstřední jihoafrické rapové party Die Antwoord

V rolích rádoby drsných gangsterů, kteří coby náhradní rodiče vtiskují rychle se učícímu robotovi pravidla kriminálnického života, ovládli prostor Blomkampova filmu a zastínili i hvězdy Hugh Jackmana a Sigourney Weaverovou.

Film kromě hudby Hanse Zimmera podkreslují i písně Die Antwoord a tvůrci do velké míry podřídili poetiku filmu křiklavému designu a hravě eklektické estetice jejich videí. I proto Chappie, zvláštní mix několika žánrů, vypadá chvílemi jako videoklip této zábavné a podvratné kapely, důsledně vzývající a zároveň parodující kulturu afrikánské předměstské chudiny.

Oproti prvotině spíš hříčka

Objektivně vzato je Chappie po stránce motivistické a vypravěčské jeden velký chaos. Scénář je kombinací rodinné sentimentální pohádky ve stylu filmu Číslo 5 žije, akční antiutopie o životě v policejním státě ve stylu Robocopa a filozofické sci-fi o dualitě těla a mysli ve stylu snímku A.I. Umělá inteligence. Příběh, který Blomkamp napsal se svou partnerkou a dvorní scenáristkou Terri Tatchellovou, ale nedisponuje sofistikovaností ani jednoho ze svých vzorů, natožpak režisérova oceňovaného prvního snímku District 9.

V tomto šest let starém sugestivní sci-fi o mimozemšťanech, které vláda po invazi drží v přísně střeženém ghettu, spojil tehdejší jihoafrický debutant Blomkamp akci a skvělé digitální efekty s temnou alegorií o rasismu. Chappie je naproti tomu lehce infantilně laděnou hříčkou, která evidentně skládá poctu filmům, na nichž režisér vyrůstal. 

Ve světě blízké budoucnosti existuje korporace, která dodává do ulic policejní roboty krotící zločinnost mnohem účinněji než strážci zákona z masa a kostí. Korporaci šéfuje upjatá Sigourney Weaverová, hlavního záporáka, bývalého vojáka, jenž by armádu robotů chtěl nahradit obřím válčícím monstrem jménem Los, si s gustem střihl Hugh Jackman. Ten otevřeně nenávidí indického génia Deona (Dev Patel), autora projektu kovových policistů. 

Technologický génius Deon tajně pracuje na tom, aby obdařil své roboty svobodnou vůlí. A když se mu to podaří a poškozenému robotovi č. 22 implantuje vědomí, jeho dodávku přepadnou gangsteři Ninja s Yolandi a třetím kumpánem Amerikou (José Pablo Cantillo) s poněkud „zhuleným“ plánem donutit Deona, aby pro ně přeprogramoval policejního robota pro boj na straně zločinu.

A to je teprve začátek bláznivého příběhu o výchově robota s myslí nepopsanou jako bílý papír, o jehož duši bojují drsný „táta“ Ninja, něžná „máma“ Yolandi a „stvořitel“ Deon. Ten v samostatně myslícím robotovi vidí naději pro lidstvo. Blomkamp s Tatchellovou v jednom kuse střídají nálady a žánrové polohy a tempo filmu nepolevuje po celou takřka dvouhodinovou stopáž i za cenu jednotlivých dějových nelogičností a nesmyslného chování jednotlivých postav.

Svižná exkurze

Bylo by snadné snímek odepsat a většina zámořských recenzí je k jihoafrickému tvůrci dost nesmlouvavá, i když většinou oceňují režii akčních scén a úroveň digitálních triků. Chappie těžko obstojí jako realistické sci-fi. Dá se na něj ale dívat jako na svižnou exkurzi do zábavně nadsazeného fikčního světa, kde je možné vše a nikdy není tak úplně jasné, co se bude dít v příští minutě. Žánrové prvky rodinné podívané jsou každou chvíli shazovány černým cynickým humorem, který do filmu vnáší zejména dvojka z Die Antwoord. 

Ti ve snímku hrají svá alter ega z kapely – potetovaný macho s vizáží psychopata Ninja nijak neslevuje ze své kapelové image burana, který si hraje na tvrďáka. A Yolandi mu důstojně sekunduje coby jeho submisivní partnerka, v níž Chappie probudí ochranitelské city. Něco tak podivně nepatřičného a vymykajícího se hollywoodským standardům jako Die Antwoord v jedněch z hlavních rolí není v americkém studiovém filmu běžně k vidění.

A dle všeho se zdá, že se excentrická dvojka Blomkampovi hodně vymkla z kontroly. Jihoafrická média přinášela insiderské zprávy z placu o tom, že Ninja svými excesy rozložil natáčení a znechutil samotného Blomkampa natolik, až přepsal konec filmu jen s cílem nadobro se rappera zbavit. Snímek ale už nemohl vysterilizovat natolik, aby ho připravil o anarchistickou energii, kterou přítomnost Die Antwoord filmu dodává.

Chappie je podle mnoha měřítek zmatený a nepovedený film. Ale vydrží bavit po celých 116 minut a když v úplném závěru zazní první tóny hitu Enter The Ninja, divák nemá daleko k euforii. Chappie svému režisérovi nezvedne filmařskou reputaci, ale je to jasný kandidát na „guilty pleasure“ tohoto roku.

autor: Jan Gregor | 21. 3. 2015 14:36

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama