RECENZE Petr Václav objevil cestu ven z filmařského ghetta

Jan Gregor Jan Gregor
3. 6. 2014 7:36
Cesta ven vykresluje život na periférii bez klišé a předsudků. Každodennost dnešních Romů nejen v sociálně vyloučených lokalitách ukazuje ve všech rozporech a kontrastech.
Cesta ven.
Cesta ven. | Foto: Aerofilms

Recenze - Lepší reklamu si Petr Václav pro svůj film Cesta ven před uvedením do českých kin nemohl přát. Necelé dva týdny před tuzemskou premiérou si totiž tvůrce příběhu o mladé Romce, která se navzdory všem překážkám snaží zajistit pro sebe a svou dceru důstojný život, vyslechl aplaus po slavnostní projekci na festivalu v Cannes. Do programu nejprestižnějšího světového festivalu se z Česka prodral naposledy před šestnácti lety Oskar Reif s černou komedií Postel.

Klaudie Dudová a Mária Ferencová-Zajacová na festivalu v Cannes.
Klaudie Dudová a Mária Ferencová-Zajacová na festivalu v Cannes. | Foto: moloko film

Tenhle fakt sám o sobě ještě nemusel nic znamenat: nabízela se obava, že film mohl u členů asociace nezávislého filmu L´Acid, kteří jej zařadili do své přehlídky, bodovat už jen kvůli citlivé a mediálně exponované problematice soužití většinové společnosti s Romy.

Tohle podezření se ale naštěstí nepotvrdilo. Cesta ven je suverénně napsaný, natočený a zahraný film, který se vyhýbá klišé a politicky korektnímu zjednodušování. Život dnešních Romů nejen v sociálně vyloučených lokalitách ukazuje ve všech rozporech a kontrastech.

Dostanu se z toho!

Jen Cesta ven zní možná při srovnání s francouzským distribučním názvem Dostanu se z toho! trochu didakticky. Ale i když to tak Petr Václav zřejmě nezamýšlel, cítím v tom názvu šibalské pomrkávání na české filmaře. Tenhle moderní festivalový film totiž ukazuje zdejším tvůrcům cestu ven z českého provinčního filmařského ghetta.

Podívejte se na ukázku z filmu Cesta ven.
Podívejte se na ukázku z filmu Cesta ven. | Video: Aerofilms

Už sebevědomě otevřený konec by většina českých producentů omlátila svým tvůrcům o hlavu a snažila by se je přesvědčit, aby dramatický oblouk svého snímku výrazněji vypointovali. Kamera Štěpána Kučery sleduje v poslední sekvenci zblízka hlavní hrdinku Žanetu (Klaudia Dudová) v poměrně banální situaci ve chvíli čekání. V její tváři se odráží, že o něčem přemýšlí. Možná o tom, kam se za těch několik těžkých měsíců dostala a posunula.

Její rozjímání přeruší závěrečné titulky a s nimi si i divák může zrekapitulovat její strastiplnou cestu z ostravského panelákového bytu až na svrabem prolezlou ubytovnu a následné odražení ode dna v podobě naděje na normální život v česko-německém pohraničí.

Cesta ven.
Cesta ven. | Foto: Aerofilms

Je možná příliš troufalé srovnávat Cestu ven a filmy bratrů Dardennů, ale přesto je v zásadě zjevení, že se v české kinematografii objevil film, který se vyjadřuje ke světu podobným způsobem jako tito belgičtí mistři sociálně-realistických dramat.

Ti totiž také jako Petr Václav mapují ve svých filmech periférii společnosti a zajímají je hrdinové a hrdinky z neprivilegovaných vrstev, které staví před těžké existenciální volby. Vycházejí přitom z dokonalého pochopení a autentického vykreslení prostředí, o němž vypráví a o jehož fungování nemá cílová skupina diváků – tedy středostavovské cinefilní festivalové publikum – většinou ani potuchy.

Cesta ven.
Cesta ven. | Foto: Aerofilms

Žaneta je postava z ranku Rosetty ze stejnojmenného filmu nebo albánské imigrantky Lorny z Lornina mlčení. Pokouší se prolomit životní determinaci na všech myslitelných frontách. Její nezaměstnaný přítel David (David Ištok) se dostal do začarovaného kruhu lichvářských půjček, kromě své dcerky se stará o pubertální sestru Kukačku, aby nemusela vyrůstat v dezolátním ghettu, kde přežívá jejich rezignovaný otec.

Pokouší se sehnat práci, ale naráží na odmítání kvůli absenci vzdělání a praxe. Bílá majorita se ve filmu objevuje hlavně v rolích úřednic, sociálních pracovnic, pošťaček nebo hulvátských majitelů ubytoven. Nikdo z nich se nechová rasisticky, všichni ale svým nepatrným dílem přispívají k chodu systému, který vede k sociálnímu vyloučení.

Angažovaný film, nikoliv agitka

Cesta ven je ale všechno jiné než jednostrunná lidskoprávní agitka, k romské komunitě je totiž Petr Václav ještě nekompromisnější než k Čechům.

Cesta ven (90 %)

Cesta ven

Film Cesta ven je všechno jiné než jednostrunná lidskoprávní agitka. K romské komunitě je totiž Petr Václav ještě nekompromisnější než k Čechům. Některé výjevy by dokonce vytržené z kontextu mohly znamenat munici pro xenofoby, kteří tvrdí, že soužití s Romy není možné. Petr Václav ovšem nenatočil politicky angažovaný film, ale jenom v dobrém smyslu slova lidský příběh, který spíš otevírá otázky, než že by na ně odpovídal. A možná i ti, kteří v anketách uvádějí, že by nechtěli Roma za souseda, budou muset chtě nechtě uznat, že je Žanetin příběh zasáhl.

Výjevy ze zdevastovaných baráků v Přednádraží nebo moment, kdy Davidův věčně zfetovaný bratr obtěžuje na noční ulici Žanetinu kamarádku z práce, by vytržené z kontextu klidně mohly znamenat munici pro xenofoby, kteří tvrdí, že soužití s Romy není možné.

Petr Václav ovšem nenatočil politicky angažovaný film, ale jenom v dobrém smyslu slova lidský příběh, který spíš otevírá otázky, než že by na ně odpovídal.

K jeho vyznění pomáhají autentické a v osobě hlavní představitelky Klaudie Dudové dokonce sugestivní výkony neherců. Cesta ven je neokázalý film, který ale může mít velký dopad.

Romové mohou ocenit, že se někdo konečně podíval na svět jejich optikou bez předsudků a mediálních zkratek. A možná i ti, kteří v anketách uvádějí, že by nechtěli Roma za souseda, budou muset chtě nechtě uznat, že je Žanetin příběh zasáhl.

Cesta ven. Česko, Francie, 2014, 103 minut. Režie a scénář: Petr Václav. Hrají: Klaudia Dudová, David Ištok, Mária Ferencová-Zajacová, Milan Cifra. Premiéra v českých kinech 29. května 2014.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy