RECENZE Tim Burton konečně vyšel ze škatulky. Udělal chybu

Martin Svoboda Martin Svoboda
8. 2. 2015 9:33
Tim Burton ve snímku Big Eyes udělal to, co po něm takřka všichni tak dlouho chtěli: natočil úplně "jiný" film. Nejspíš jen proto, aby už to po něm nikdy nikdo znovu nechtěl.
Big Eyes.
Big Eyes. | Foto: Forum Film

Recenze - V posledních letech už nejde Tima Burtona ani pořádně parodovat, stará se o to totiž sám. Dosucha ždímá vlastní trademarky a svou tvorbu zcela zneživotněl a odřízl od vyvíjející se (pop)kultury. Právem se proto stává terčem více či méně škodolibé kritiky. Nyní se zdá, že si ji konečně vzal k srdci a pokusil se natočit něco alespoň trochu jiného: normální životopisný film.

Svůj objekt nevybral náhodně. Dlouho je vášnivým sběratelem Margaret Keanové, která od padesátých let jak na běžícím pásu produkuje nevkusné malbičky převážně dětí a zvířátek s velkýma očima.

Big Eyes.
Big Eyes. | Foto: Forum Film

Keanová (ve filmu Amy Adams) dnes žije na Havaji, většinu značného jmění svěřuje svědkům Jehovovým a nejspíš je (ne)skutečně šťastná. Nebylo tomu tak ale vždy - „uměleckou“ dráhu započala v anonymitě, když si po vzájemné dohodě její díla autorsky přivlastňoval manžel Walter (Christoph Waltz). Neschopný malíř, zato však přičinlivý byznysmen, který si uvědomoval, že ženská autorka nemá na trhu šanci. Podepsáním jejích výtvorů dokázal rozjet velmi lukrativní obchod s reprodukcemi a dalším zpodobňováním, což činilo šťastným zase jeho.

Problém nastal ve chvíli, kdy citlivá duše Margaret přestala být s touto situací spokojená a chtěla se od chamtivého manžela oprostit.

Nesnesitelná neutralita

V Big Eyes se Burton vzdává takřka veškeré extravagance, a ačkoliv v barevné paletě ho poznáme, kdybychom jeho jméno neviděli na plakátu před vstupem do kina, nejspíš bychom mu režii nepřičítali. Místo obligátní vděčnosti za tolik požadovaný posun ale nakonec dojdeme k závěru, že jeho instinkt nevycházet ze škatulky byl nejspíš správný.

Big Eyes.
Big Eyes. | Foto: Forum Film

Big Eyes není jeho první životopisný film, tím byl Ed Wood s Johnnym Deppem. A při pohledu na náměty příběhů „nejhoršího režiséra všech dob“ a „nejnevkusnější malířky“ vidíme určité paralely. V obou případech jde o umělce, jejichž díla jsou obecně pokládána za nekvalitní až příšerná, ale Tim miluje jejich osobnost a zápal. A zatímco v Edu Woodovi tento rozpor neustále vře a rozjíždí zajímavou hru obdivu vůči někomu, kdo do svého díla sice vložil srdce, ale ne talent, v Big Eyes vévodí absolutní neutralita a vlastně ani není jasné, jestli obrazy Keanové považuje tvůrce za dobré, nebo ne.

Právě tohle úplné odhlédnutí od produktu činnosti hrdinky, tedy středobodu dění, je na filmu nejzajímavější a zároveň nejvíc ubíjející. Keanová tu bojuje za právo tvořit pod svým jménem a vyznívá přitom jako dokonale a ve všech ohledech kladná osoba. Na to, že vlastně neumí malovat, poukazují jen vedlejší postavičky formou komediálních vsuvek (kurátor Jason Schwartzman, kritik Terence Stamp). Chybí tu relativizace na jakékoliv úrovni. Hrdinka a vše, co dělá, rovná se dobro.

Podívejte se na trailer k filmu Tima Burtona Big Eyes | Video:

Burtona můžeme zkoušet omluvit s tím, že jeho zobrazení „práva na vlastní tvorbu bez ohledu na její kvalitu“ je chvályhodné, nelze si však nevšimnout, že před dvaceti lety zároveň dokázal vyvolat do jisté míry ambivalentní pocity, kdežto nyní se co nejúporněji pokouší zachovat vůči Keanové nevyhraněnost. Ne že by bylo špatně, že nenatočil to samé, chraň bůh, těžko se však přehlíží, o kolik menší škálu pocitů a myšlenek předkládá.

Pořád lidem nerozumí

Výše zmíněné by pořád „jen“ nabízelo prostor pro polemiku, konečný průšvih je až Burtonova trvající neschopnost vykreslit charaktery a jejich vztahy. Každá postava snímku Big Eyes (včetně těch hlavních) jde shrnout jedním, v lepším případě dvěma přídomky a jejich interakce se omezuje na jeden velmi jasný cit.

Big Eyes.
Big Eyes. | Foto: Forum Film

Konflikt tu však plyne z vyvíjejícího se vztahu mezi Keanovými. Nebo by zřejmě měl, protože jiný motiv není „rozvíjen“. Jenže oba hrdinové postrádají byť náznak hloubky, vždy jsou přesně tím, čím se zdají být na povrchu, a jejich vztah z „má“ na „nemá“ rád přeskočí ještě rychleji, než vůbec postřehneme, na základě čeho byl ustanoven. Nikdo tu zkrátka nežije, všichni pouze čtou scénář.

Je snadné si nyní představit toho pověstného malého Tima Burtona, samotáře bez kamarádů, který nerozumí lidem a ani ve stáří není schopný jejich vlastnosti a vztahy pořádně zobrazit. Silný v kramflecích je tehdy, když si vymyslí stylizované postavičky a postupně rozvíjí jejich výstřednost, což bylo možné u Eda Wooda (na němž mimochodem pracoval se stejným scenáristickým duem), protože Wood v jeho filmu měl ke skutečnému králi špatnosti docela daleko.

Big Eyes (45 %)

Big Eyes

V Big Eyes se Tim Burton vzdal takřka veškeré extravagance, a ačkoliv v barevné paletě ho poznáme, kdybychom jeho jméno neviděli na plakátu před vstupem do kina, nejspíš bychom mu režii nepřičítali. Místo obligátní vděčnosti za tolik požadovaný posun ale nakonec dojdeme k závěru, že jeho instinkt nevycházet ze škatulky byl nejspíš správný. Životopisný snímek o malířce Margaret Keanové nic neříká a nic pořádného nezobrazuje. Od dramatu neustále utíká k odlehčené komedii, aby nemusel konfrontovat nepříjemnou realitu děje, aniž by však volil dostatečně silnou stylizaci k ospravedlnění podobných úkroků.

Big Eyes se snaží být „normálním“ příběhem „normálních“ lidí a klišé představa o Burtonovi se tak trochu potvrzuje – s takovým příběhem takových lidí si neví rady.

Nejspíš i proto se snímek ke konci během rekonstrukce slavného soudního přelíčení už zcela rozpadá, Waltzův už tak nesnesitelně pitvořivý výkon ještě posílený kontrastující nevýrazností Adamsové přechází k úplné karikatuře a z filmu už mizí iluze, že jsou přítomny emoce a že mezi postavami existují vazby, jež bychom mohli označit za nám blízké.

Výsledek je rozbitá nedůslednost, snímek, který nic neříká a nic pořádného nezobrazuje. Od dramatu neustále utíká k odlehčené komedii, aby nemusel konfrontovat nepříjemnou realitu děje, aniž by však volil dostatečně silnou stylizaci k ospravedlnění podobných úkroku. A špatně vedení herci ztvárňující mělké postavy jen podtrhávají marnost všeho.

Tim Burton vystoupil na okamžik za své škatulky, bohužel jen proto, aby ukázal, že celá jeho vize se stala povrchním souborem pečlivě vybalancovaných klišé, která při sebemenší změně uchopení nemohou přežít.

Big Eyes. USA, 2014, 106 minut. Režie: Tim Burton. Hrají: Christoph Waltz, Amy Adams, Terence Stamp, Danny Huston, Elisabetta Fantone, Leela Savasta, Jon Polito, Pomaika'i Brown, Matthew Kevin Anderson, Jason Schwartzman, Krysten Ritter, Jill Morrison, Stephanie Bennett, Jaden Alexande. V českých kinech od 5. února 2015.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Růžička je dalším vyřazeným, v hokejové reprezentaci pokračují tři brankáři

V další fázi přípravy kádru hokejové reprezentace budou od neděle pokračovat jen tři gólmani. Dnes z něj po rozhodnutí trenérů v čele s hlavním koučem Filipem Pešánem vypadl Jan Růžička, o účast na mistrovství světa v Lotyšsku dál usilují Šimon Hrubec, Petr Kváča a Roman Will. Pešán potvrdil, že má velký zájem o Josefa Kořenáře ze San Jose.

před 1 hodinou

Kovář získal s Zugem švýcarský titul a vyhrál bodování play off

Český útočník Jan Kovář se stal s Zugem švýcarským hokejovým mistrem. K rozhodujícímu triumfu EV nad Servette Ženeva 5:1, po němž vítěz základní části vyhrál finálovou sérii 3:0 na zápasy, přispěl asistencí u prvního gólu. Byl to jeho patnáctý bod v play off a s bilancí 1+14 produktivitu vyřazovací části ovládl.

Zug vyhrál ligu podruhé v klubové historii a po 23 letech. Jednatřicetiletý reprezentant Kovář přidal švýcarský titul k jednomu českému, který získal s Plzní v sezoně 2012/13, a dvěma z KHL. V tamní soutěži slavil v letech 2014 a 2016 s Magnitogorskem.

před 1 hodinou

Ve 101 letech zemřel Jegor Ligačov, sovětský tajemník pro ideologii

Ve 101 letech zemřel v Jegor Ligačov, bývalý tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu pro ideologii. Agentuře TASS to řekl mluvčí správy Tomské oblasti, odkud zesnulý pocházel. Ligačov byl mužem číslo dvě ve straně na počátku přestavby ve druhé polovině 80. let, kdy stál v čele Sovětského svazu a strany Michail Gorbačov. Později byl tento politik známý jako odpůrce politiky ruského prezidenta Borise Jelcina.

Sovětský a ruský politik byl tajemník ústředního výboru KSSS v letech 1983 až 1990. Od roku 1985 byl členem politbyra a v ÚV KSSS byl odpovědný za otázky ideologie. V té době byl mimo jiné jedním z iniciátorů protialkoholní kampaně v Sovětském svazu.

Když pozdější ruský prezident Jelcin v roce 1988 na stranické konferenci kritizoval, že perestrojka nepokračuje dosti rychle a nepostupuje dostatečně, mluvčí konzervativních stranických funkcionářů Ligačov mu tvrdě odsekl: "Borisi, mýlíš se," připomíná dnes TASS výrok, jímž se Ligačov proslavil.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Augsburgu nepomohl k bundesligovým bodům ani nový trenér

Fotbalistům Augsburgu výměna trenéra nepomohla, v 32. kole německé ligy prohráli ve Stuttgartu 1:2 a zůstali v pásmu ohrožení sestupem. Augsburg získal z posledních pěti bundesligových duelů pouze jediný bod a na třináctém místě tabulky má tříbodový odstup od barážové šestnácté příčky.

Nový trenér Augsburgu Markus Weinzierl zařadil v derby do základní sestavy záložníka Jana Morávka, který odehrál 67 minut. Brankář Tomáš Koubek zůstal na lavičce.

Domácí tým, který toužil utnout sérii čtyř bundesligových porážek, poslal do vedení v 11. minutě střelou zblízka Förster. Krátce po poločase vyrovnal hlavou Niederlechner, ale poslední slovo měl Kalajdžič, který si po centru z pravé strany našel správné místo mezi obránci. V ročníku dal už 15 branek a je nejlepším střelcem Stuttgartu, kterému patří deváté místo.

Německá fotbalová liga - 32. kolo:

Stuttgart - Augsburg 2:1 (11. Förster, 74. Kalajdžič - 59. Niederlechner).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
10. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Další zprávy