Recenze: Filmovou gangsterku Bena Afflecka brzdí málo uvěřitelný hrdina a slovní balast

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
12. 1. 2017 13:00
Do českých kin vstupuje nová gangsterka herce a režiséra Bena Afflecka, kterou kazí patetické a šablonovité promluvy typu "Odešel jsem jako voják, vrátil jsem se jako psanec". Z letargie dokážou vytrhnout jen některé postavy, třeba napravená hříšnice v podání Elle Fanningové, píše Tomáš Stejskal z Hospodářských novin.
Pod rouškou noci - trailer | Video: Freeman Ent.

Když ve třicátých letech na plátně začali umírat charismatičtí a zároveň děsiví filmoví gangsteři, dávky kulek ze samopalu netrhaly jen zdi, ale také ušní bubínky diváků. Při natáčení se používala ostrá munice, žánr gangsterky boural morální hranice a přispěl k zavedení cenzury.

V nejnovější filmové gangsterce herce, režiséra, scenáristy a producenta Bena Afflecka zvané Pod rouškou noci divák na každou podobnou dávku kulek čeká jako na smilování boží.

"Milosrdná matko, je tohle konec Rica?" sípal v průlomovém snímku Malý César z roku 1931 umírající protagonista po salvě kulek. Avšak dnešní divák při pohledu na enormně ambiciózní Affleckův počin sípe spíš nad tím, zda se nejedná o tvůrčí konec herce, z něhož se v poslední dekádě stal uznávaný a díky snímku Argo posléze též oscarový režisér.

Film Pod rouškou noci se odehrává v meziválečné éře a evokuje tehdejší populární gangsterky − a to už od prvního patetického monologu hrdiny, kterého ztvárnil sám Affleck. Joe Callahan je mladý gangster, kterého poznamenalo peklo první světové války. A než přijde peklo té druhé, proběhne před očima diváků asi pět různých filmů, z nichž každý by rád sbíral vavříny.

Affleck tentokrát poprvé nejen hrál, režíroval a produkoval, ale také si napsal scénář − adaptaci stejnojmenného románu od Dennise Lehaneho. V něm je Joe okolnostmi zdrchaný a otcem policajtem nenáviděný gangster, který chce pomstít svou zabitou milenku. Kromě toho ovšem v knize vystupují dva soupeřící mafiánské klany, odehrává se tu rodinné i společenské drama, přeměna problematického rumového byznysu v době prohibice na ještě problematičtější byznys gamblerský a také se kladou závažné otázky rasy, víry a etiky.

Film se to pokusil zachytit všechno. Hrdina Joe v něm kvůli mstě začne pracovat pro italskou konkurenci a prostředí Bostonu vymění za slunnou Tampu na Floridě, kde povzbuzuje nekalé gangsterské praktiky. Musí čelit nejen mafiánům, ale i politikům, Ku-klux-klanu a jedné bývalé hříšnici proměněné ve fanatičku.

Joe to vše dělá s kamenným obličejem. Ben Affleck sebe i ostatní herce režíruje s až obřadným chladem − jeho hrdina je do samého konce uvnitř romantickým zlodějíčkem i mafiánem takřka uvědomělým, jen mu to je poněkud obtížné uvěřit. Stejně jako se divák jen těžko napojuje na podzápletky celého filmu, v nichž se objevují témata xenofobie či fanatické víry.

Některé postavy − třeba napravená hříšnice v podání Elle Fanningové, odhodlaná svým kázáním překazit stavbu kasina a s ní spojený slibný byznys − dokážou publikum vytrhnout z letargie. Ale i tady se koloběh viny, nedostatku sebereflexe a bezhlavé msty nakonec mění v karikaturu.

Mezi patetickými a šablonovitými promluvami typu "Odešel jsem jako voják, vrátil jsem se jako psanec" ze samého úvodu se občas zjeví nějaká trefnější. "Vydala se do Hollywoodu, ale dostala se jen do Los Angeles," komentuje se v jedné chvíli cesta na "šikmou plochu", kam spadla postava Fanningové. A tady jako by najednou ve zkratce zarezonoval ne patos, ale duch dobových, v temnotě a stínu utopených gangsterek.

Jinak se však místo replik musí trefovat kulky. Je v tom jediná potíž: v záplavách slovního balastu, který filmu Pod rouškou noci vévodí, už ke štěstí moderního publika občasná kanonáda nestačí.

Z většiny postav, motivů a dílčích zápletek zbyly jen výstřely slepými náboji − jako by to důležité zůstalo opravdu příliš skryto pod rouškou noci. Nejvíce naslepo bohužel střílí postava hlavní. Ben Affleck hraje Joea jako černou ovci rodiny a zároveň tragického, v nitru spravedlivého hrdinu, který se kvůli své míšenecké partnerce pere i s všeobecnou nenávistí a předsudky. Za všemi těmi vrstvami však nestojí plnokrevný hrdina, spíš otravný panák.

Za nedotažené moralizování a vršení nakousnutých témat by si možná zasloužil stejnou dávku ze samopalu jako mnohem jednodušší, zkažení, a přesto lidštější gangsteři z těch dávných dob, kdy se film teprve učil mluvit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS, muži v semifinále neuspěli

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Finále závodu kajakářů bude překvapivě bez českého zastoupení. V semifinále v Bratislavě vypadli olympijský šampion Jiří Prskavec, vítěz Světového poháru a úřadující mistr Evropy Vít Přindiš i stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 Vavřinec Hradilek.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

Obhájce světového titulu Prskavec nastupoval po devatenáctém místě v kvalifikaci jako první z českých závodníků a po nepříliš vydařené jízdě se zařadil na šestou příčku se značnou ztrátou na nejlepší. Od finálové desítky ho nakonec dělilo jen pět setin. Oba jeho reprezentační kolegové dostali padesátisekundovou penalizaci. Přindiš se nevešel celou hlavou do jednadvacáté branky, Hradilek stejně chyboval o branku dříve.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy