Recenze: Velkolepá i klidná. Duna je jedno z nejopojnějších sci-fi dneška

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
21. 10. 2021 16:51
Mnohem dříve, než svět či galaxii zachraňovali hrdinové Luke Skywalker, Harry Potter nebo Neo, popsal zrod vyvoleného jedince spisovatel Frank Herbert ve vesmírném opusu Duna a jeho pokračováních. Hrdina Paul Atreides ztělesňoval nálady a rozpory emancipovaných 60. let minulého století.

Na vrstevnaté sáze plné politiky i mystiky už si vylámal zuby režisér David Lynch. Kanaďan Denis Villeneuve teď přišel s adaptací, která ohromí velikostí i klidem. Od čtvrtka ji promítají česká kina.

Frank Herbert si vysnil svět, který se vymyká tomu našemu. V daleké budoucnosti jeho téměř šestisetstránkové Duny vesmírní aristokraté komplikovaně pletichaří o moc. A byť se do románu vměstnají vlivy mnoha pozemských kultur či náboženství, technologie a principy tohoto světa se pohybují na hranici představivosti.

To je dar i prokletí každé dobré „vesmírné opery“, jak se tomuto sci-fi žánru říká. Dar pro čtenáře, kteří mohou prožít příběhy mnohem velkolepější a rozsáhlejší než v realistické tvorbě. Alespoň co do rozpětí času i prostoru. Prokletí je to pak hlavně pro filmaře, kteří se pokouší obsáhlé eposy vměstnat na plátno.

George Lucas při vymýšlení nejvlivnější sci-fi ságy Hvězdných válek, která se se svými pouštními světy, mystikou i dalšími prvky u Duny inspirovala, dobře věděl, že musí vliv eposů nebo velkolepých japonských samurajských dramat naředit jednodušším příběhem, trochu westernem, trochu pohádkou.

Duna byla dosud pro stříbrné plátno prokletím. Vizionářský komiksový a filmový tvůrce Alexandro Jodorowski v 70. letech zůstal jen u komplikovaných příprav a uhrančivých grafických náčrtů mimo jiné z dílny H. R. Gigera, které dodnes leží v hlavách fanoušků jako torzo opusu, jenž bohužel nevznikl.

David Lynch, hnán základní silou příběhu cesty k osvícení, se pustil do své verze v půli 80. let. S obrovským štábem 1700 lidí, z nichž 300 se staralo jen o to, aby pouštní duny v mexických lokacích měly ten správný tvar. A s pečlivostí sobě vlastní, která mu velela starat se doslova o vše. Lynch byl schopný osobně malovat puntíky na dekorace inspirované benátskou architekturou, v nichž se odehrává tento boj vesmírných rodů o moc a zdroje surovin.

Na snímku z nové Duny jsou Zendaya jako Chani a Timothée Chalamet coby Paul Atreides.
Na snímku z nové Duny jsou Zendaya jako Chani a Timothée Chalamet coby Paul Atreides. | Foto: Warner Bros.

„Duna nebyla můj film,“ poznamenal Lynch v obsáhlé biografii Místo snění, která vloni vyšla česky. Byl nespokojený se zásahy producentů a věděl, že podcenil možnosti toho, zda lze takovou knihu smrsknout do jediného snímku.

Autor nynější adaptace Denis Villeneuve přišel z Kanady do Hollywoodu vybaven pověstí talentovaného tvůrce schopného točit imaginativní příběhy i realistické rekonstrukce skutečných tragických událostí. A jeho misí zjevně bylo odvážně posouvat hranice zavedených žánrů. Nejprve thrillerů ve snímcích jako Zmizení nebo Sicario: Nájemný vrah. A poté sci-fi.

Pět let starý snímek Příchozí ukázal Villeneuvovu schopnost vykreslit jinakost mimozemského druhu, jeho myšlení i jazyka. V hypnotických obrazech se jeho hrdinové ztráceli uprostřed kosmického plavidla a vzdalovali se hranicím vlastního chápání světa.

S Dunou se však do takového jiného světa Villeneuve cele přestěhoval. V tom spočívá první a hlavní velikost jeho posledního, v mnohém nejvíce ohromujícího snímku. Předchozí pokračování knižní i filmové sci-fi klasiky Blade Runner 2049 ukázalo autorovy obří ambice i múzické kvality v práci s obrazem, zvukem, atmosférou. Trochu se ale utopil v komplexnosti budovaného světa; v touze po dokonalosti a preciznosti občas paradoxně sklouzl ke strojenosti, která ostře kontrastovala se silou jinak majestátních obrazů.

Dunu promítají česká kina od 21. října. | Video: Vertical Ent.

V Duně režisér provedl riskantní, ale asi jediný možný tah. Zfilmoval jen polovinu knihy. Jeho 155minutový epos představuje pozvánku do světa, který je obrovský a plný detailů, ale přitom neuchopitelný, tajemný a tichý.

Timothée Chalamet coby Paul Atreides, který se na cestě k duchovnímu probuzení stává s celým rodem Atreidů obětí zrady konkurenčních Harkonnenů, nese ve tváři veškeré napětí své trnité cesty. A podobně tajuplně a přesvědčivě funguje celé obsazení, od matky v podání Rebeccy Fergusonové, jež je mu hlavní souputnicí na cestách po pouštní planetě Arrakis přezdívané Duna, po správně obludného Stellana Skarsgårda v roli barona Harkonnena.

Největší síla však spočívá ve Villeneuvově obraznosti a zvláštním citu pro tempo. Jeho Duna je svým způsobem jen předehrou, prvním dějstvím. Mnohé tu zůstane nedořečené. V umění evokovat fungování odlišných civilizací, technologií a ekosystémů ale takřka nemá konkurenci. Neboť vznikl film, který jako by přišel z jiného světa.

Je epický v měřítku, když ukazuje obří lodě a architektonické objekty, když se z pouštní masy vynořují ústa obřího červa a pokrývají celé plátno jako zlověstné Sauronovo oko z Pána prstenů, jako děsivá zubatá mandala. Je velkolepý, když burácí ohlušivá hudba Hanse Zimmera. Přesto je v něm neustále také klid, s nímž si Villeneuve dává na čas.

Stellan Skarsgård jako baron Vladimir Harkonnen.
Stellan Skarsgård jako baron Vladimir Harkonnen. | Foto: Warner Bros.

Proporce světa Duny nevměstnal do dlouhých vysvětlujících voice-overů, ani se nesnaží zahltit diváky dějem. Vsadil na sílu obrazů. Pobyt mezi nimi je jako meditace uprostřed pouště, kde prach a písek neustále brání zklidnění dechu a z duchovní praktiky se stává boj o přežití.

Zrůdnost zákeřného barona Harkonnena nemusí vykreslovat boláky pokrytý obličej, jaký uvízl v paměti všem divákům Lynchovy Duny. Villeneuve nechává antagonistu vynořit se z podivné ropné lázně jako nějakého nelidského tvora ve scéně, jež začíná coby temný, až abstraktní výjev.

Duna je vizí, která není automaticky předurčená k úspěchu. Jedni na ní oceňují citovou hloubku, s níž se lze napojit na postavy čelící životním situacím, jaké nelze snadno uchopit rozumem. Pro jiné je právě emoční plochost jednou z výtek.

Denis Villeneuve vystavuje diváky podobné hře jako postavy. V úvodní scéně Duny prochází Paul Atreides duchovní zkouškou, která naznačí, zda by mohl být vyvoleným. Zkoušky publika jsou přece jen méně osudové. Přesto je pobyt mezi filmovými obrazy Duny také jistým mentálním cvičením. V empatii, v řeči náznaků, ve schopnosti odezírat. A žasnout.

Duna je prvním dějstvím díla, které se snadno může stát nejopojnější filmovou sci-fi dneška.

Duna

Režie: Denis Villeneuve
Vertical Ent., česká premiéra 21. října.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Neapol přišla o výhru v Sassuolu a vede už pouze o bod před Milánem

Fotbalisté Neapole přišli v závěru utkání 15. kola o výhru v Sassuolu a po remíze 2:2 vedou už pouze o bod před AC Milán, který zvítězil 3:0 v Janově. O další bod zpět je třetí mistrovský Inter, jenž porazil 2:0 Spezii a připsal si třetí vítězství za sebou.

Neapoli získali po přestávce Fabián Ruiz a Dries Mertens dvougólové vedení, ale Sassuolu se podařilo srovnat. V 89. minutě skóroval na 2:2 hlavou Gian Marco Ferrari. Domácí se dokonce v nastaveném čase radovali z třetího gólu, ten ale nebyl po konzultaci s videm uznán kvůli útočnému faulu.

Svůj první start v základní sestavě Milána ozdobil dvěma góly Junior Messias, jenž už minulý týden rozhodl o výhře nad Atléticem Madrid v Lize mistrů. Skóre otevřel v 10. minutě precizně provedeným přímým kopem veterán Zlatan Ibrahimovic a nastartoval Milán k výhře nad týmem, který vede slavná postava "rossoneri" Andrej Ševčenko. Vítěz LM a Serie A s Milánem se tak ani v třetím zápase na lavičce sestupem ohroženého Janova nedočkal vítězství.

Inter vyhrál pod pod trenérem Simonem Inzaghim v Serii A poprvé tři zápasy po sobě. Mistra na San Siru ve 36. minutě poslal do vedení Gagliardini. Krátce po změně stran domácí Correa ještě trefil břevno, ale v 58. minutě už přidal pojistku favorita Martínez proměněnou penaltou po ruce Hristova.

Pátý AS Řím podlehl v Boloni 0:1 a klopýtnul po sérii dvou ligových výher. Utkání rozhodl ve 35. minutě Svanberg.

Italská fotbalová liga - 15. kolo:

Boloňa - AS Řím 1:0 (35. Svanberg), Inter Milán - Spezia 2:0 (36. Gagliardini, 58. Martínez z pen.), FC Janov - AC Milán 0:3 (45.+1 a 61. Messias, 10. Ibrahimovic), Sassuolo - Neapol 2:2 (71. Scamacca, 89. Ferrari - 51. Ruiz, 59. Mertens).

Tabulka:

1. Neapol 15 11 3 1 32:9 36
2. AC Milán 15 11 2 2 33:18 35
3. Inter Milán 15 10 4 1 36:15 34
4. Bergamo 15 9 4 2 32:17 31
5. AS Řím 15 8 1 6 24:16 25
6. Fiorentina 15 8 0 7 24:20 24
7. Juventus Turín 15 7 3 5 20:16 24
8. Boloňa 15 7 3 5 21:24 24
9. Lazio Řím 14 6 3 5 25:25 21
10. Hellas Verona 15 5 5 5 28:25 20
11. Sassuolo 15 5 4 6 24:23 19
12. Empoli 14 6 1 7 21:26 19
13. FC Turín 14 5 2 7 17:14 17
14. Udine 14 3 6 5 16:20 15
15. Sampdoria Janov 15 4 3 8 21:29 15
16. Benátky 15 4 3 8 12:25 15
17. Spezia 15 3 2 10 15:34 11
18. FC Janov 15 1 7 7 17:29 10
19. Cagliari 15 1 6 8 16:29 9
20. Salernitana 15 2 2 11 11:31 8
před 4 hodinami

Real díky Benzemovi zdolal Bilbao a vede ligu o sedm bodů

Fotbalisté Realu Madrid v dohrávce devátého kola španělské ligy doma porazili Bilbao 1:0 gólem Karima Benzemy. "Bílý balet" vede neúplnou tabulku o sedm bodů před městským rivalem a obhájcem titulu Atléticem, který má zápas k dobru.

Francouzský útočník Benzema se pohotově trefil ve 40. minutě po Modričově nepovedené střele. Pro nejlepšího kanonýra soutěže to byla 12. branka v sezoně. Bilbao si na Santiago Bernabéu vytvořilo řadu velkých šancí, ale nevyzrálo na madridského brankáře Courtoise. Real tak zvítězil v pátém ligovém utkání po sobě.

před 5 hodinami

Na opoziční mítink v Kyjevě přišly stovky lidí, žádaly demisi prezidenta a volby

Stovky lidí přišly ve středu večer na opoziční demonstraci na kyjevském náměstí Nezávislosti, zvaném Majdan. Demonstranti požadovali předčasné parlamentní volby, aby vznikla nová vláda, odstoupení prezidenta Volodymyra Zelenského a odvolání šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, uvedla agentura Unian.

Deník Ukrajinska pravda odhadl, že na začátek mítinku přišlo asi 2000 lidí, na které dohlíželo asi 4500 policistů. Každou minutou ale počet demonstrantů narůstal.

Kvůli bezpečnostním opatřením byla omezena doprava v centru hlavního města. Policie především částečně zahradila přístupové cesty k vládní čtvrti. Stovky policistů chránily sídlo prezidentské kanceláře. Na její dveře demonstranti házeli drobné mince, což vysvětlovali jako peněžní sbírku, aby Zelenskyj a Jermak mohli odcestovat do Ruska.

Na transparentech nechyběla obvinění Zelenského z vlastizrady či výzvy k odeslání Jermaka na Sibiř. Organizátoři varovali účastníky před počínáním, které by mohlo vyprovokovat konflikt s policii. K žádným potyčkám nedošlo, uvádí na svém webu Ukrainska pravda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy