reklama
 
 

Recenze: Čtvrtý druh asi vážně natočili mimozemšťani

30. 1. 2010
Foto: Kultura
Únos Milly Jovovichové z Aljašky do Bulharska
Doporučujeme

Recenze - Zatímco některé béčkové filmy svůj původ hrdě přiznávají, jiné se ho naopak zoufale snaží skrýt za nánosy laciných formálních piruetek. Jestliže v prvním případě tvůrci díky uhrančivé upřímnosti dokáží na diváky přenést své nadšení, a mnohdy dokonce ozvláštní tuctové žánrové východisko nápaditým přístupem, v druhém případě pro přetvářku nezbývá prostor na cokoli tvůrčího.

Přímo esenci Potěmkinovy vesničky, která se rozsype při cvrnknutí do zářivé kulisy, představuje  mysteriózní horor Čtvrtý druh. V tomto případě se tvůrci nejen pokoušeli vytvořit snímek, který by se tvářil jako seriózní dílo, ale dokonce po divácích chtěli, aby uvěřili, že se vyprávění zakládá na realitě - a bohužel v obou případech zoufale selhali.

Mišmaš hodný kočkozmatu

Čtvrtý druh pojednává o únosech řady lidí mimozemšťany, ke kterým údajně došlo v aljašském městečku Nome. Snímek si ovšem nevystačí s tím, že by po vzoru klasických hororů jako Texaský masakr motorovou pilou řekl, že se zobrazované události zakládají na realitě a předložil jejich fikční zpracování. Naopak přichází s tvrdohlavým plánem diváky neustále přesvědčovat, že sledují vyprávění podložené fakty.

V praxi to znamená, že film začíná i končí prohlášením herečky Milly Jovovichové a režiséra, kde diváky upozorňují, že dílo obsahuje hrané rekonstrukce událostí, které se skutečně staly psychiatričce Abigail Tylerové, a k nim se vztahující opravdové záznamy. Kostru snímku pak představují záběry rozhovoru režiséra s domnělou paní Tylerovou, od nichž se odvíjí hrané pasáže s Jovovichovou.

Vyprávění dále prokládají údajně reálné dokumentární záběry z psychiatrických sezení a policejních kamer či nahrávky z výslechů i osobního audiodeníku doktorky - ve filmu je vlastně jen hrstka sekvencí, kde by nějaký „opravdový" materiál nefiguroval, nebo se o něm alespoň nemluvilo. Celý konstrukt měla podpořit propagační kampaň s vytvořenými novinovými zprávami a pseudovědeckými texty rozesetými po internetu.

Ovšem již v době před světovou premiérou filmu několik amerických publicistů, obyčejných uživatelů internetu i reálných obyvatel města Nome, prokázalo, že vše je jen podfuk s cílem vytáhnout z lidí peníze. To by ještě pro Čtvrtý druh nemuselo znamenat žádnou katastrofu, kdyby mohl divákům nabídnout něco jiného, než pouze zdání pravdivosti.

Realita jak z filmu

mnohokrát před Čtvrtým druhem filmaři sáhli po formátu fiktivního dokumentu či zdánlivě pravdivého záznamu, ale zpravidla ho využívali coby prostředek formálního ozvláštnění a prvotního upoutání divácké pozornosti. Ukázkovými příklady budiž hry na realitu ve filmech jako Monstrum či Divoké vlny, kde se ani nepočítá s tím, že by někdo vážně zvažoval, jestli na New York zaútočila gigantická příšera či zda tučňáci surfují

Jenže za dokumentární maskou Čtvrtého druhu se skrývá naprosté vakuum: příběh, postavy, forma i atmosféra nejsou podporovány dojmem reality, naopak slouží k jeho vytvoření a udržování. Urputně budovaný převlek nicméně vykazuje povážlivé vady.

Kdybychom i uvěřili, že zobrazované dění skutečně proběhlo, pak v prvé řadě překvapí, že se tvůrci dostali k takovému množství různorodých dokumentárních materiálů, navíc ze zdrojů, o nichž v závěrečných titulcích tvrdí, že odmítají spojitost s celým případem.
 
Čtvrtý druh ale především zrazuje jeho lpění na žánrových klišé. Vedle hrstky nenápaditých lekaček a šablonovitě jednajících postav nelze přehlédnout klasickou sinusoidu dramatického vyprávění, která směřuje až do typicky béčkového, trapného pokusu o religionistický přesah. O nic víc si tvůrci nelámali hlavu s logickými dírami ve vyprávění i absurditou základní premisy, že mimozemšťané noc co noc navštěvují totožné lidi a pak jim vzpomínky přemažou obrazem zírající sovy.

Nechoďte do lesa, točí tam Seagal

Film se naopak zaměřuje na vytváření co nejefektnějších obrazů, což ve slovníku produkcí, jimž se nedostává financí ani tvůrčích dovedností, znamená samoúčelné hrátky s kamerou či střihem a především afektované herecké projevy. Příkladem za všechny budiž pasáž historické exkurze, jejíž vizuální zpracování připomíná videoklip k technu plný kamerových jízd, rychlých střihů a stroboskopických záblesků a kde odborník na sumerskou kulturu podává mysteriózně vypjatým hlasem výklad a la Erich von Däniken.

Ve výsledku je vlastně vše říkajícím ukazatelem kvalit snímku angažování bývalé modelky Milly Jovovichové, jejíž herecký projev se vždy omezoval na líbivé pózy a hysterické záchvaty. Brakový rodokmen se definitivně prozrazuje faktem, že natáčení probíhalo v Kanadě a Bulharsku, což jsou tradiční destinace, kam směřují produkční štáby posledních snímků padlých hvězd jako Van Damme, Lundgren a Seagal.

Přes to všechno se Čtvrtý druh stal komerčně úspěšným snímkem. A chtělo by se zoufale zvolat, že to je pádnější důkaz existence ovládání lidí mimozemšťany, než jaké se snaží film vnutit divákům - protože nic jiného než hromadné vnuknutí přeci nemůže špatně udělaný a hloupý film vynést do černých čísel.

Bohužel skutečnost je mnohem prozaičtější. Výdělečnost filmu vychází především z faktu, že měl enormně nízké náklady a dostatečně široké nasazení v americké distribuci, což je osvědčený model, který udržuje při životě například i vyčpělou hororovou sérii Saw.

Čtvrtý druh je přesně ten typ filmu, který dokáže diváka s přehledem rozlítit, neboť pouze vyvolá vzpomínky na kvalitní tituly, kterým se nedostalo takové pozornosti široké veřejnosti - z hororů posledního roku jmenujme úchvatně originální Dům ďábla (The House of the Devil) a z ranku snímků o únosech lidí mimozemšťany mrazivě znepokojující Oheň na nebi (Fire in the Sky, 1993).

Čtvrtý druh
The Fourth Kind
Žánr: Horor, Mysteriózní, Sci-fi
Režie: Olatunde Osunsanmi
Obsazení: Milla Jovovich, Will Patton, Hakeem Kae-Kazim, Corey Johnson, Enzo Cilenti, Elias Koteas, Eric Loren, Mia McKenna-Bruce ad.
Délka: 98 minut
Premiéra ČR: 28.01.2010

autor: Jiří Flígl

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama