Recenze: Chlast a krev. Drsňáci sází machistické pózy

Radomír D. Kokeš
25. 9. 2012 16:15
Země bez zákona je gangsterka z dob prohibice. Byla v USA tak nudná?
Tom Hardy
Tom Hardy | Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Země bez zákona je film, který se jeví být chlapácký, nekompromisní a vůči gangsterskému žánru podobně ozvláštňující jako bylo vůči westernu ozvláštňující australské Proposition od stejného týmu scenáristy, kameramana i režiséra. Jenže tento film je žánrově spíš vyprazdňující, velmi kompromisní a chlapácký jen v tom velmi negativním slova smyslu série machistických póz, kdy všichni jsou tak děsně drsní, uštěpační a zl-zl-zlí, že ani víc drsní, uštěpační a zl-zl-zlí být nemohou.

Je hospodářská krize a vládne prohibice (zákaz výroby, prodeje a konzumace alkoholu, kdyby to ještě někdo nevěděl) - a jsme v USA na začátku třicátých let minulého století. Trojice bratrů Bondurantových kdesi v zapadákově vyrábí a rozváží pálenku. Obchod kvete, policie spolupracuje, a když se objeví někdo od „prohibičáků", místní boss si to s ním pomocí Thompsona promptně vyřídí. Vše funguje, než ovšem do města přijede morální špínou prolezlý a čistotou posedlý vládní slizák Rakes, který začne prodejce alkoholu vydírat.

Jessica Chastain a Tom Hardy
Jessica Chastain a Tom Hardy | Foto: Aktuálně.cz

Dějí se ošklivé věci

Jistě tušíte, co bude dál. Trojice bratrů Bondurantových se nesehne, obě strany si začnou provádět ošklivé věci a musí to skončit osudově. Problém ovšem je, že osudové je to pouze na papíře, ve filmu se nic moc neděje, všichni si jen vyhrožují a občas někdo někomu podřízne krk, vyřízne varlata nebo ho poleje rozpáleným asfaltem. Nic z toho ovšem není navázáno na pořádně vystavěné vyprávění, kde by se věci logicky provazovaly. Kdykoli někdo něco zásadního udělá, není zřejmé buď to, proč to udělal, nebo proč to neudělal dřív.

Už když se podíváme na konflikt mezi Rakesem a Bondurantovými, je to příběh natahovaný jako přilepená žvýkačka na botě. Rakes je tak trapně přepálená (přízvukem, obsedantně-kompulzivními poruchami, pohyby) postava, že štve naprosto všechny. Jelikož v zemi - jak napovídá název - de facto neplatí zákon, proč mu jeho výstřelky všichni trpí? Proč se policisté nechávají ponižovat, pašeráci vydírat a někteří dokonce mučit? A vůbec, proč nám film neukáže, jak Rakes získal moc? Proč nám musí voice-over říct, že se tak stalo?

A stejně jako Rakes není ani tak životná postava jako zběsilá koláž gangsterských padouchů, tak ani Bondurantové nejsou ani tak gangsterské postavy jako trojice amerických balíků z venkova. Místo pašování alkoholu by mohli dělat cokoli jiného, aniž by se jejich přístup ke světu nějak zásadně změnil. Nejstaršího Forresta doprovází legenda o nesmrtelnosti a jeho projev se omezuje na mručení, výhružné pohledy a pár ran boxerem. Prostřední Howard je drsný, násilný… a to je vše. Jack je ňouma, který bohužel příběh vypráví.

Guy Pearce
Guy Pearce | Foto: Aktuálně.cz

Aby se děj vůbec nějak rozhýbal, musí do něj vejít dvě ženy, které relativně neuvědoměle přimějí muže (Forresta) či kluky (Jacka) k činům, jež mají nějaké následky = řetězí násilí. Ironie je v tom, že jde o náhodná rozhodnutí v daný okamžik (ochráním ji, zbiju je; sbalím ji, něco jí ukážu… už vím), ale naopak budované konflikty se přejdou jednou větou a nemají žádné důsledky. Jeden bratr slíbí druhému, že někde bude, pak tam není, druhý to odnese - a naštve se? Ne. Zasípe: „Měls tam být." A ten provinile přikývne. Cože?!

Hardyho humorné mručení

Jinými slovy, Země bez zákona vytváří dějově nesoudržnou křeč, která spoléhá na to, že občasné výbuchy násilí, pózy postav (Forrestovo mručení vs. Rakesovo funění) a dlouhé laní pohledy žen s výčitkou v hlase zakryjí skutečnost, že cokoli se v něm odehrává, kopíruje jen dávno zpuchřelé vzorce - a navíc špatně. Gangsterky bývaly o osudovosti, zisku a ztrátě moci, postupném překračování morálních vzorců a opájení se svými možnostmi. Kromě hloupé scény, kdy Jack namachrovaně projíždí kolem chudáků u silnice, tu nic z toho nenajdeme.

Gary Oldman
Gary Oldman | Foto: Aktuálně.cz

U režiséra Johna Hillcoata mě to mrzí, protože ačkoli Proposition bylo v lecčem přepálené a Cesta (podle McCarthyho brilantního románu) poněkud přímočaře asketická, nepostrádaly zneklidňující vnitřní napětí, kdy divák jen netrpělivě čekal, kdy se TO stane. Oba filmy totiž dovedně pracovaly se strukturou představovaného světa, postupně rozvíjely jeho jednotlivé oblasti a tlačily je proti sobě až do chvíle, kdy se musely ostře střetnout. Dění bylo jednoduché, ale světy měly jasný řád. Země bez zákona nemá ani ten.

Ať si Nick Cave klidně říká, jak mu scénář pokazili, spíš se dá předpokládat, že nikdy žádný základ pro dobré vyprávění nedodal. Ta střípkovitost, nesoudržnost a hlavně absence produktivního pnutí v rovině děje i světa musely být totiž přítomné v jakémkoli textu, podle něhož film vznikal (byť se třeba přepisoval). Dílem za to asi může skutečnost, že adaptuje očividně romantizující předlohu Matta Bonduranta, který se pokusil legendu svých předků řádně vyšperkovat - pak ale nechci vědět, jak nudně se to tehdy odehrálo a co bránilo se od toho ještě víc odpoutat.

Dobře, Země bez zákona má mizerný příběh a rozpadlý svět, ale mluví se o ní také jako o hereckém filmu. Jestli ovšem může Země bez zákona na poli herectví něco demonstrovat, je to bohužel hlavně možnost vyprazdňování zpočátku účinných nástrojů do komické karikatury. Jestli je na začátku mručení Toma Hardyho zneklidňující (co tomu chlapovi jde sakra hlavou?), jakmile tak reaguje na cokoli a často dokonce na nic, z působivého instrumentu se stane jen humorná vložka, která zabije sebevážnější scénu.

Foto: Aktuálně.cz

Totéž platí pro Guye Pearce, který buduje Rakese přes tolik pohybů, tiků a zvuků, že v nich utopí postavu jako soubor vlastností v parodii na postupy Garyho Oldmana v 90. letech (Pravdivá romance, Leon). Sám Oldman mimochodem ve filmu hraje, a třebaže má k dispozici vlastně jen dvě pasáže, dalece přehrává všechny své snaživé kolegy. No… a kdysi nadějný Shia LaBeouf pouze předvádí totéž, co v Transformerech či Wall Street 2, patologicky nedospělého ztroskotance s přehnanými ambicemi.

Maximální gangsta-prďáctví

Z výše uvedeného vyplývá, že film vůbec nestojí za pozornost a pokazilo se na něm vše, co se pokazit mohlo. Ale to by nebylo úplně spravedlivé, protože stín atmosféry předchozích dvou Hillcoatových filmů na něm přece jen zůstal - a třebaže se toho moc neděje, případně se to děje značně iracionálně, oboje nastává v moc pěkných kompozicích. Kameraman Benoit Dellhome rád snímá členitý prostor s kontrastem mezi popředím a pozadím, narušuje hranice rámu („odřezává" kusy obličejů), přeostřuje, a tak vytváří působivý klaustrofobní dojem.

Tom Hardy je v některých scénách skvělý (hlavně, když zázrakem nemručí), Gary Oldman dokonce vynikající a funguje (byť trochu na první dobrou) i několik komických pasáží s nerudným pastorem. Scéna polévání asfaltem skutečně fyzicky bolí, třebaže by bolela mnohem víc a intenzivněji, kdyby šlo o někoho nám už známého, namísto nějakého dosud neuvedeného „bezejmenného" bratrance bratrů Bondurantových, kteří jsou podivně nedotknutelní, takže není třeba se o ně nijak bát.

Jestli mi něco Země bez zákona připomněla, bylo to filmové Sin City - kde také pozérství a křečovitá stylizace dalece přebíjely vyprávění a konstrukci postav, jejichž vlastnosti se nám rovněž spíše odvykládaly ve voice-over komentáři než předváděly v narativní akci. Hudba burácí, násilí eskaluje, herci se snaží ze sebe vymáčknout maximální gangsta-prďáctví a vy si říkáte, jestli už na tohle blbnutí nejste moc staří. Jenže klasické gangsterky z 30. let jsou pořád boží, stejně jako Millerova křižovatka, Mafiáni či Casino…

Zmíněné filmy bych vám doporučil ze srdce raději než Zemi bez zákona, ale jestli vás bytostně neodradilo, co jsem psal výše, a máte chuť vidět zase po delší době na plátně americké třicáté roky, tvrdé chlapy a nějaké to násilí, budiž vám přáno.

Země bez zákona
Lawless
Žánr: Akční, Drama, Krimi, Western
Režie: John Hillcoat
Obsazení: Tom Hardy, Shia LaBeouf, Jessica Chastain, Jason Clarke, Gary Oldman, Mia Wasikowska, Guy Pearce, Dane DeHaan, Lew Temple, Tom Proctor, Noah Taylor, Alex Van, Bill Camp
Délka: 115 minut
Premiéra ČR: 20.09.2012
 

Právě se děje

před 4 minutami

Švejdar odvolá policejního ředitele Husáka, který se zúčastnil večírku v Teplicích

"Po dnešním jednání s plukovníkem Husákem jsem rozhodl, že ho k 1. 2. 2021 odvolám z pozice krajského policejního ředitele a do doby ukončení kázeňského řízení ustanovím na řadovou pozici bez příplatku za vedení. Plukovník Husák mě požádal o možnost čerpání řádné dovolené, jíž jsem vyhověl," uvedl na svém Twitteru policejní prezident Jan Švejdar.

Husák se společně s dalšími desítkami lidí navzdory platným opatřením zúčastnil narozeninové oslavy bývalého poslance Petra Bendy v teplickém hotelu. Husáka k vyvození osobní odpovědnosti vyzval již i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). "Pokud tam pan ředitel Husák byl, platí pro něj stejná pravidla jako pro ostatní. Dopustil by se tím porušení vládních nařízení a očekávám, že z toho buď okamžitě vyvodí osobní odpovědnost, nebo to s ním pan policejní prezident, jako jeho přímý nadřízený, okamžitě kázeňsky vyřeší," řekl Hamáček.

Spolu s Husákem se oslavy zúčastnil také poslanec a šéf Národní sportovní agentury, který již na svůj poslanecký mandát rezignoval. Na oslavě se objevil také expremiér Jiří Paroubek nebo politik Jiří Šlégr.

Zdroj: Domácí
Další zprávy