reklama
 
 

RECENZE Celovečerní LEGO je nejpříjemnější filmová reklama

10. 2. 2014 9:24
Podívejte se na ukázku z filmu LEGO příběh.
LEGO® příběh nejenže se povedl, on se povedl skoro tak moc, jak se povést mohl. Nabízí nečekaně sebereflexivní příběh myslící nejen na děti, ale i (nebo spíš především) na dospělé.

Recenze - Málokterý film působil na pohled tak otravně jako LEGO® příběh. Český distributor ještě korunoval zakázkovost a komerčnost vložením ® do názvu, abychom nedej bože nezapomněli, že jde do kin především celovečerní reklama na světoznámou stavebnici. Proč bychom na něco takového měli posílat děti, nebo ještě hůř sebe samé?

Jenže omyl. LEGO® příběh nejenže se povedl, on se povedl skoro tak moc, jak se povést mohl. Nabízí nečekaně sebereflexivní příběh myslící nejen na děti, ale i (nebo spíš především) na dospělé na úrovni, jakou jsme neviděli od dob, co Disney koupil studio Pixar a připravil ho o jeho jiskru.

Orwellovská úžasnost

Emmet Brickowoski žije svůj obyčejný život v neobyčejně úžasném LEGO městě, kde každý centimetr prostoru vypadá přesně tak, jak má.

Prezident Business se stará o to, aby bylo vše naprosto awesome, a daří se mu to s tak nezpochybnitelným úspěchem, že občané si o kráse jeho systému celé dny zpívají oslavné písně. Konkrétně tedy jednu jedinou oslavnou píseň, nicméně i ta zní tak moc awesome, že se jim nikdy neomrzí.

Businessova doktrína orwellovské poslušnosti má však brzy přerůst v nefalšovaný teror. Ukáže se, že Emmet je zřejmě jediný, kdo mu může zabránit ve slepení celého světa do jednoho bezchybného, nehybného bloku.

S pomocí krasavice Wyldstyle, jejího milence Batmana a kouzelníka Vitruvia se přemisťuje i do dalších tematických světů (western, hello kitty style etc.) a shromažďuje „mistry stavitele“, což jsou licencované postavičky jako Superman, Gandalf nebo Brumbál, aby vysvobodil své město. I když příliš neví, jak by to měl udělat, protože sám patří mezi obyvatele s mozkem vymytým komercí a unitárností.

LEGO® příběh pracuje na mnoha úrovních s přiznanou umělostí – nesnaží se vzbudit dojem, že něco z pozorovaného by mohl být fungující fikční svět, a dává tedy smysl, že základní zápletka (představená zde velmi zjednodušeně) zní tak trochu hloupě.

Na nereálnost se celou dobu upozorňuje, logika všeho děje vlastně stojí na skutečnosti, že naprosto vše jsou jen dílky skládačky. Nejde o samoúčelnou touhu odkazovat na sebe sama, ale nemůžu prozradit víc, než že na konci vše do všeho zapadne a my pochopíme, proč se celou dobu pohybujeme v podivně nepřesvědčivém konstruktu.

Ačkoliv snímek ve svém jádru zůstává reklamou na LEGO, to ani nejde jinak, překvapivě obsahuje i značně sebekritický podtón. Přiznává, že firma mnohdy zapomíná na původní myšlenku, tedy propuštění uzdy dětské fantazii, a místo ní zakoupenými filmovými značkami a tvořením stereotypních scénářů nutí mladé zákazníky podle návodů realizovat prefabrikované vize designérů.

Děti pak podle instrukcí zvládnou postavit celkem komplikovaný Batmobil, ale už ne něco jiného.

Víc, než se zdá

Zapojeny jsou ale i poměrně komplikované existenciální motivy o roli jednotlivce v systému, jak podstata LEGA, kde každý malý článek funguje až ve spojení s dalšími, přímo nabízí.

Rozpracovány jsou většinou snadno srozumitelným způsobem, našli bychom zde však i několik nebanálně vážných scén. Snad v žádném CGI animáku bychom nenašli moment, v němž musí záporákův posluhovač zlikvidovat vlastní rodiče. Na dětský film je toho snad až příliš a největší výtka směřující k LEGO® příběhu bude nejspíš ta, že malí chlapci a dívky ho v mnoha ohledech, i přes snahu scenáristů vše podat ve zjednodušené podobě, nemají šanci vstřebat.

Naštěstí jde stále o velmi zábavnou podívanou, aby se ratolesti snad nenudily. Pracuje velmi chytře s všudypřítomnými popkulturními odkazy, několik vtipů vám možná přijde trochu lacinějších, to ale především v důsledku všeobecně vysoké laťky.

Režisérské duo Phil Lord a Christopher Miller, zodpovědné už za sympatický animák Zataženo, občas trakaře, si vizuálně příjemně hraje s principy LEGA, až se nabízí otázka, proč je snímek CGI (digitální), a ne stop motion (natočený s pomocí opravdové stavebnice).

LEGO® příběh (85%)

LEGO® příběh (85%)

LEGO® příběh pracuje na mnoha úrovních s přiznanou umělostí – nesnaží se vzbudit dojem, že něco z pozorovaného by mohl být fungující fikční svět a dává tedy smysl, že základní zápletka zní tak trochu hloupě. Na dětský film má LEGO® příběh snad až příliš motivů a popkulturních odkazů a největší výtka bude nejspíš ta, že malí chlapci a dívky ho v mnoha ohledech, i přes snahu scenáristů vše podat ve zjednodušené podobě, nemají šanci vstřebat.

V dnešní době už je však pravděpodobné, že vytvořit ho na počítači bylo rychlejší a levnější než případné tisíce hodin nutné k přestavování kulis.

Ukazuje se, že chytrost nijak neubírá na možnosti vyprávět dynamicky a dravě. Mnohé scény působí až natripovaným dojmem, jak rychle pádí kupředu, a přitom si tvůrci stále najdou chvilku na pár „malých okamžiků“, především možná maličko přeslazené, stále ale nebanální finále.

Opravdu se zdá, že v LEGO® příběhu se skrývá úplně vše. Inteligentní humor, dravá jízda pestrobarevným světem, nečekaný přesah, práce s popkulturními motivy.

Pokud tvůrcům nebudeme vytýkat, že si museli zachovat alespoň základní srozumitelnost pro nejmenší publikum, čehož samozřejmě dosahují použitím sady klišé, nenajdeme mnoho důvodů k nespokojenosti. Snad jen, že když vyjdete ze sálu, budete mít hned chuť si z těch zatracených kostek něco postavit... Zkrátka proklatě povedená reklama.

PS: Film jsem zhlédl v původním znění, ale česká lokalizace (nejen dabing, ale i některé nápisy ve filmu) se prý povedla. Pokud však vyrazíte bez dětí, určitě vyhledejte ve Slovanském domě jednu z výjimečných anglických projekcí.

autor: Martin Svoboda | 10. 2. 2014 9:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama