reklama
 
 

Recenze: Buchty a klobásy jsou dadaistická hříčka, kromě vulgarismů jde o běžný animák

26. 8. 2016
Buchty a klobásy - trailer | Video: Falcon |  02:35
Námět mládeži nepřístupné animované komedie se skvěle vyjímá na plakátech a v trailerech, celovečerní stopáž však neutáhne, píše v recenzi o filmu Buchty a klobásy Martin Bubrín.

V novém filmu od producentů Setha Rogena a Evana Goldberga, kteří stojí za vlnou vulgárních amerických komedií jako Travička zelená, Apokalypsa v Hollywoodu nebo Interview, jako hlavní postavy vystupují různé potraviny ze supermarketu.

Ty jednak věří, že se poté, co je Bohové (lidští zákazníci) vyberou v regálu, dostanou do vysněného ráje, a jednak řeší každodenní trable, spojené většinou se sexem. Jako například hlavní hrdina, párek Frank, který se chce zasunout do pohledné žemle Brendy.

I když stručný nástin synopse Buchet a klobás jednoznačně láká na netradiční animovaný film pro dospělé diváky, do vyspělosti a kompaktnosti snímků Treye Parkera jako South Park – Peklo na Zemi nebo Team America: Světovej policajt má přeci jen daleko.

Scénář nedokáže zaujmout nad rámec prvoplánové zábavy, v níž se animované postavičky, které se na 99 procent dosud objevovaly ve filmech určených pro dětské publikum, chovají a mluví vulgárně. Z poslední doby snímek nejvíce připomene například Méďu Setha MacFarlanea, v němž roztomilý plyšový medvídek užíval alkohol, drogy a užíval si nezávazného sexu.

Oba filmy mají společné to, že jakkoli jejich náměty skrývají značný potenciál pro rozehrání skutečně podvratné podívané, uchylují se pouze k samoúčelným vulgaritám a podbízivým teenagerským vtipům, spočívajících ve vložení libovolného sprostého slova doprostřed dialogu/monologu.

Šňůra opakujících se gagů přestane bavit ve chvíli, kdy se divák dozví, že film nenabízí vlastně nic navíc. Scenáristé občas načrtnou zajímavé otázky (trvanlivost potravin, zaslepenost vírou apod.) nebo přijdou s originálními jednotlivostmi, pracují s nimi však pouze na úrovni samostatných vtipů, nikoliv celku.

Nahodilost prvků a motivů má poté za následek nevěrohodnost celého fikčního světa, který se neřídí vlastními zákonitostmi, ale pouze scenáristickou konstrukcí, z níž jde cítit kalkul. Tvůrci vysmívaný Pixar (v narážce ve filmu jako Dixar), jakožto budovatel dokonale soudržných světů, se zde jeví jako nedostižná meta.

S neujasněností se Buchty a klobásy potýkají také z hlediska diváckého zacílení, protože svým dějem a únavným vysvětlováním všeho se nijak neliší od průměrného dětského animovaného filmu. Dokonce i když postavy na něco zásadního přijdou, nestačí, že je daná věc znázorněna obrazem, její zjištění či motivace musí být pro jistotu i verbalizována.

„Dospělácké“ slovo „fuck“ tedy zajišťuje jakousi exkluzivitu, díky níž snímek spadá do kategorie 18+, při jeho odmyšlení však zůstane jen pár nekorektních scén (rozhovor s použitým kondomem, sexuální orgie jídla), ale jinak standardní animovaná rutina, která nevyužila svého potenciálu ani z poloviny, co slibovala její marketingová kampaň.

Hodnocení: 50 %

autor: Martin Bubrín | 26. 8. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama