reklama
 
 

Recenze: 2Bobule je komedie s únavovým syndromem

22. 10. 2009 10:20
Pokračování jednoho z nejúspěšnějších českých filmů

Recenze - První Bobule (2007) označované trochu troufale za komedii naplňovaly především požadavky přinášet pohodu, vytvářet oázy klidu a nabídnout spočinutí lidem, jež unavuje každodenní shon a nedovedou se nabít u něčeho dynamického. Jestliže jinak komedie nabízejí ostřejší a vyhraněnější vidění světa, pak Bobule poskytují hlavně uklidnění a uhlazení.

Pro modelové publikum, ať už jím mají být modeloví Pražáci nebo Moraváci, rozprostíraly na plátně jakousi utopii Moravy, principiálně stejnou jako reklama či pornografie pro řemeslníky - místo, kde namísto práce čeká člověka jenom zábava a relax a všechny ženy jsou povolné.

Ukolébáno „pohodou" a „příjemností" zapomínalo publikum i na to, že filmu téměř chybí děj, že tu nejsou žádné dialogy, jež by na sebe vtipně navazovaly, ale jen izolované a křečovité hlášky typu „Opilý řidič, veselý vrah" a že hlavní hrdinové jsou hloupí a neschopní sígři, kteří si nezaslouží špetku sympatie.

Film zkrátka vůbec nefungoval jako dílo samo o sobě, ale jen coby katalyzátor vlastních představ o odpočinku; řekněme inspirace k tomu otevřít si lahev vína a dát si nohy na stůl, případně k tomu v představách osahávat náctiletou bardotku Voříškovou.

Reprodukovatelná atmosféra pohody

Mámení, že takový film naplňuje ideál komerční kinematografie, přestože je jen mnohem slabší odvozeninou snímku Dobrý ročník, který je naopak komerční propadák, zavedl nyní producenty ke scestné úvaze, že je možné onu „atmosféru pohody" donekonečna reprodukovat.

2Bobule -  jak zní název pokračování inspirovaný zřejmě nesmrtelným titulem 2rychle a 2zběsile - však naplno vyjevují i prázdnotu prvního snímku, jehož reklamní slogan „nevinně o víně" prakticky znamená jen „zbytečně o h…ě".

Jestli se u Bobulí č. 1 nechalo ukolébat dost lidí krajinomalebnými záběry, pak u druháku z Bobulí bude už asi všem zjevné, že už nejde o „slabší, ale hezky natočený scénář" či „formu vítězící nad obsahem", ale slabost celkového konceptu "uděláme český Dobrý ročník, víc pro teenagery". Navoněné nic se proměnilo v absolutní nic umocněno na druhou.

Už první film trpěl tím, že na něm byly vidět švy a přeskoky mezi tím, kdy se pokoušel zavděčit „mladejm" a kdy zase „starejm". Druhý díl se tentokrát zavděčuje hlavně starším ročníkům, čímž nemyslím víno.

Téměř polovinu času v něm dostává místo dvojice Jiří Krampol, který zase hraje „Krampoula" (Zn: Kuurrvva! 3x za minutu), a Jana Švandová, jež zase hraje svůdnici z časopisu Over Fifty. Tedy, fakticky hrají podnikatelský manželský pár, jejichž dceru zbouchnul Jirka (Lukáš Langmajer).

Okolo toho, zda Jirku zabít, nebo oženit s dcerunkou, se točí víceméně celá zápletka; další linií pak je snaha druhého hlavního hrdiny Honzy (Kryštof Hádek) vyrobit tzv. slámové víno, což má být mistrovská disciplína, na niž dosud nedosáhl správný stupeň osvícení rytíře Jedi. Už beztak řídký děj ale úpí pod totální nelogičností.

Dva až tři dny mrtvý sysel

Bohatý tatínek (tedy Jirka Krampol) si nejprve najme na Jirku vraha (Jirka Korn), ovšem pak ho maminka přesvědčí, že by dcerunce neměli šlapat po štěstí. Vydají se na základě jediné fotografie hledat Jirku „na jediné místo, kde může být" - obec Višňová na Moravě (kde bydlí kamarád Honza).

Zabiják jménem pan Tichý ovšem do té správné Višňové dorazí dřív, přestože jich je na Moravě asi deset, a tam se, ubytován naproti u sousedů, několik dní pokouší neúspěšně vymyslet na Jirku jako kojot na pozemní kukačku nějakou smrtící léčku, aby vše vypadalo jako nehoda.

Tatínek, který si pana Tichého objednal, je mu v patách, má na něj mobil. několikrát mu volá a kdykoli mu může poslat SMS - ale neřekne ihned, že akce se ruší. Místo toho několik dní bloudí s manželkou po Moravě, kterou bez problémů obrazíte za jedno odpoledne. Scénář má zkrátka inteligenci tři dny mrtvého sysla…

Honza mezitím zkouší vyrábět slámové víno, nejde mu to, dědečkův dům se rozpadá a ani nejpřejícnější člověk nechápe, co na tom neschopném ňoumovi může vidět jeho dívka Klára (tato záhada přetrvává od prvního dílu). S příjezdem Jirky se navíc Honza začne chovat jako ještě větší a nezodpovědnější blbec. Všichni přitom Klářino spravedlivé naštvání berou jako pouhý ženský vrtoch. (Klasicky šovinistické „však ona dostane rozum a vrátí se".)

Na závěr Tichý připraví ďábelskou past, která spočívá v tom, že oba kluci spadnou z dřevěného mostu do vody (zřejmě se mají utopit, protože ASI nechodili ve škole do plavání), načež za nimi obě předtím uražené dívky skočí, dají jim pusu a je to hepáč jak Brno.

Víno, které Honzovi předtím zmoklo, se samozřejmě zázrakem promění na vynikající nápoj a policisté, kteří si pro něj jako úplatek chtěli přijet mnohem dřív, se z děje nějak vytratili. Však co už…

Volná soutěž pro čtenáře

V jedné věci si ale opravdu nemám jasno a nabízím to jako volnou soutěž pro čtenáře, kteří se i po přečtení recenze odhodlají být diváky. Jsem si jist, že dědeček hlavního hrdiny v prvním díle neumřel, ovšem nedám ruku do plamene za to, že je na začátku druhého dílu řečeno, že je mrtvý (a nebo zase někde na dovolené), protože se vždy zjeví pouze jako duch.

Vzhledem k nízké informační hustotě děje mi připadá nepravděpodobné, že by mi to uniklo a tudíž vyznívá každé dědečkovo zjevení a la Obi Wan Kenobi ve Hvězdných válkách dvojnásob bizarně. Pokud vyjde najevo, že ve filmu aspoň jednou zazní, že je dědeček po smrti, omlouvám se a přiznávám scénáři inteligenci dva dny mrtvého sysla.

Každopádně, 2Bobule ztratily jakýkoli zbytkový pel a působí, že mají buď únavový syndrom, nebo při jejich výrobě nastala na place a ve střižně nějaká komunikační porucha - k čemuž svádí to, že producenti dosadili po Tomáši Bařinovi na režisérskou stoličku Vlada Lanného, jenž se narodil v Rusku a jeho jediným přínosem bylo, že párkrát řekl kameramanovi „a tohle natočíme zpomaleně, protože to tak chci". Nemám ale v úmyslu rozpoutávat xenofobní náladu; vždyť libovolný ze zúčastněných tvůrců (byť původem Češi) nemohl mít dojem, že dělá dobrý film, není to chyba jednotlivce.

Jestli letošním nejhorším snímkům v kinech - Klíčku, Operaci Dunaj a Ulovit miliardáře - aspoň šlo o to něco sdělit a věřím tomu, že si jejich tvůrci dokonce myslí, že se jim to povedlo a jsou jen nepochopeni, tak u 2pomale 2únavně 2Bobulí šlo všem akorát o to shrábnout honorář a potlačit stud, že v tom účinkují. Pokud měli vyšší ambice, vyznívá to ještě smutněji.

I kolegové novináři, kteří před lety Bobule jedničku obhajovali jako „nutný úkaz funkčního kinematografického provozu", nyní jen nevěřícně kroutili hlavou nad sešupem z reklamně naleštěné Višňové do zapáchajícího Kameňákova.  Pokud by takových záchran české kinematografie mělo přijít ještě víc, rád bych spolu s Richardem Krajčem zanotoval „prosím, zhasni svět".

Zejtra budem šťastni, ale s jinými filmy.

2Bobule
2Bobule
Žánr: Komedie
Režie: Vlad Lanné
Obsazení: Kryštof Hádek, Tereza Voříšková, Lukáš Langmajer, Lubomír Lipský st., Jiří Krampol, Jana Švandová, Miroslav Táborský, Václav Postránecký, Jiří Korn, Marian Roden, Jana Pidrmanová, Jan Skopeček, Jan Antonín Duchoslav, Alice Šnirychová ad.
Délka: 94 minut
Premiéra ČR: 22.10.2009

autor: Kamil Fila | 22. 10. 2009 10:20

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama