Recenze: 127 hodin sahal po Oscarovi. Až mu ruka upadla

Jan Bušta
3. 2. 2011 11:00
Režisér Boyle a herec Franco v two men show
Foto: Bontonfilm

Recenze - Svého času prospělo herectví Toma Cruise, když se přehrál do rolí postav, které jsou „špatnými herci" - zlom lze spatřit v Kubrickově Eyes Wide Shut a Andersonově Magnolii (oba z roku 1999). Byla to zřejmě tato (sebe)reflexe, která mu pak pomohla k vynikajícím výkonům v rolích „dobrých herců" (Collateral, Hrdinové a zbabělci).

Stejně tak to momentálně sluší v rolích „herců snaživých" Christianu Baleovi (výrazně v Nolanových Batmanech a Dokonalém triku) nebo Natalii Portmanové (nejvýrazněji ve V jako Vendeta a Černé labuti).  Svou „pohodlnou polohu" už si našel i jejich kvalitativní blíženec James Franco, profesionální pohodář neboli "herec, který se (samozřejmě jen zdánlivě) o nic nesnaží".

Foto: Bontonfilm

Nemůžeme sice předjímat, kam u jmenovaných na rozdíl od již vyhra(ně)ného Cruise tohle profesní sebenalézání povede. Ale jisté je, že právě ve svých současných postavách se stávají autentickými „hereckými hrdiny" své generace.

Franco už dávno není jen kopistou výrazu Jamese Deana - jak ho ztvárnil v jeho životopisu z roku 2001 nebo nakonec i v o pět let starších Nebeských rytířích. Pohodářský šarm a civilní minimalismus loni definitivně proměnil v osobitý rukopis ve svých dvou one man show: Kvílení a 127 hodin.

Ruku na to

A propos, rukopis… To se takhle jednoho dne potká vaše sedmadvacetiletá, adrenalinovými výkony zocelená pravička s miliony let probíhající erozí utažského kaňonu v podobě šutru, co skvěle ucpe průrvu, v níž si zrovna horolezíte. Pravička je rozdrcenááá a rozdrcenina zmáčnutá mezi šutr a skálu. Jste několik mil od svého auta a to auto je hodně mil od nejbližší civilizace.

Foto: Bontonfilm

Dovolat pomoci se nemůžete, protože jste si v radostném spěchu nevzali mobil a nikomu jste ani neřekli, kam vlastně jedete zbytečně hazardovat se životem. Takže co máte: videokameru, trochu vody a víceúčelové „švýcarské" kleštičky made in China… A teď babo raď!  Kde jsou všechny příručky pro přežití napsané bývalými členy SAS, když je člověk zrovna potřebuje?

Ano, skutečná 127-hodinová epizoda ze životního příběhu adrenalinového sportovce Arona Ralstona je jakýmsi Defoeovým Robinsonem Crusoem ve zkratce. I tady jde o mezní lidskou zkušenost, která jedince donutí k lišácké vynalézavosti a k nelidským fyzickým výkonům - zkrátka udělá z něj tak trochu zvíře.

I tady se osamotě medituje o tom, co to znamená samota a beznaděj. Jen u toho běží svištivá mp3, nahrává se to pro případné umístění na YouTube a střihač Jon Harris montuje esteticky chytlavý matroš vyplivnutý nespoutatelnou kamerou Anthony Dod Mantlea (Milionář s chatrče, Antikrist) a Enrique Chediaka (Fakulta, 28 týdnů poté) s hektikou své loňské práce na Kick-Ass.

Ruka ruku myje

Ostatně jak se z posledních filmů Dannyho Boylea (Trainspotting, 28 dní poté) jeví, vyměnil režisér v nultém desetiletí svého cílového diváka z 90. let - tedy naextázovaného housepartystu - za jeho zdravější a středoproudařštější verzi: milovníka adrenalinových sportů. V jeho filmech se teď ještě víc běhá, skáče, padá z výšky a všechno to vypadá děsně fyzicky náročně, zároveň ale tak nějak ladně až relaxačně. Nebezpečí je tu bezpečně jištěno sítí žánrových klišé a fleky od potu nesmrdí, protože jsou nastříkané supervýkonným deodorantem.

Foto: Bontonfilm

Je úplně jedno, jestli se pohybujeme po solárních panelech kosmické lodi zažíhající Sluníčko (Sunshine), v indickém sirotčinci (Milionář z chatrče) nebo mezi zuřivými sprintery (28 dní poté). Všechno je to ve výsledku jeden a tentýž svět, kde odvázaná, hraniční fyzická aktivita jde ruku v ruce s vyplavováním endorfinů. Je to radost doslova "vyzařující" svět sympatických, atraktivních a sebezdokonalujících se pohodářů v nepohodových situacích.

127 hodin je tak nejen jakousi two men show pohodářského režiséra a jeho pohodářské hvězdy, ale i autorským doslovením „přirozeného směřování" Boyleovy adrenalinové etapy. Esencí a zostřením jeho dlouhodobých tvůrčích úvah i  stylistiky, které právě ona statická Ralstonova situace, již je třeba atraktivně odprezentovat, dává důvod naplno vybuchnout v nezřízeném audio-vizuálním ohňostroji.

Stejně jako ohňostroj má totiž i tenhle třeskutý film ohromovat unikavou a efektní krásou, tak vzdušnou a živelnou. Boyle křesá jiskry z estetiky reklam a videoklipů, atakuje nás dočasnými zážitky autenticity z reality show a YouTube videí, nechává mísit zášlehy hladké žánrové konvence s naturalističností, lyriku s popisností.

Jeho robinsonáda, pro niž má dobrou kvalifikaci už díky britské národnosti, je zároveň oslavou mediálního světa popukultury, jehož svádivé obrazy nás obklopují na každém kroku. Je to výzkum, kolik hloubky lze nalézt v povrchu.

Foto: Bontonfilm

Je to experiment, který se pokouší zodpovědět otázku, jestli je možné pochopit člověka a jeho vnitřní procesy pouhým nadšeným sledováním každé minuty vnějších projevů jeho života. Jejich detailním zkoumáním, aniž bychom s tím chlápkem ve všem tom výzkumnickém šrumotu stihli pořádně pokecat.

Jedna ruka netleská

V něčem je tenhle fyzický a přiznaně povrchový pohled na svět blízký psychosomatické neuróze šířené hollywoodskou „třesavkovou módou" z filmů Paula Greengrasse (druhá a třetí bourneovka a Let č. 93).

A stejně jako u Greengrassovy Zelené zóny, i u 127 hodin může být zcela legitimní, že si z celého toho boje o přežití a duchovní obnovu odnesete „pouze" jedno nutkavé poučení do života. Jen místo toho, že "lhát se nemá", se dozvíte: „Není dobré nenechat o sobě doma vzkaz, když jdu ven."

I takové výchovné imperativy jsou ovšem součástí velkých příběhů. Neboť co jiného jsou tyto víc než umně odvyprávěným návodem na přežití? Sledujte proto Ralstonův survival pozorně a zhltněte každý životadárný detail Francova herectví, popaste se po každém sebezáchovném pohybu.

Až se jednou osudově uvolní ten šutr, co věky čekal právě na vás a vy nebudete mít po ruce nic jiného než tupý nožík, možná se pro vás právě tenhle film stane doslova "životním zážitkem".

…a neodvracejte zrak jako moje měkkosrdcatá žena, u potenciálně neúspěšných oscarových kandidátů to působí trochu neuctivě!

127 hodin
127 Hours
Žánr: Dobrodružný, Drama, Thriller
Režie: Danny Boyle
Obsazení: James Franco, Amber Tamblyn, Kate Mara, Lizzy Caplan, Clémence Poésy, Treat Williams ad.
Délka: 94 minut
Premiéra ČR: 03.02.2010

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy