Pod vcelku věrnou seriálovou adaptací, nyní dostupnou na Netflixu, je podepsán showrunner Steve Lightfoot. Autor, také v Česku známý sériemi Hannibal či The Punisher, napsal scénář ke čtyřem ze šesti částí.
Zpočátku se zdlouhavě rozvíjejí jako banální milostná harlekýnka, která by se mohla líbit čtenářkám Padesáti odstínů šedi. Aktérkou je rozvedená černošská matka Louise, která si večer v baru zaflirtuje s tajemným cizincem se skotským přízvukem a slabostí pro whisky Macallan. Po romantickém polibku se však hrdinka sama vrací zpět domů k malému synovi.
Mladá žena, která pracuje jako sekretářka v londýnské psychiatrické ordinaci, brzy zjistí, že onen neznámý fešák je její nový šéf Dr. David Ferguson. Záhy se stane nejen jeho milenkou, ale potají se spřátelí také s jeho krásnou, byť zjevně psychicky labilní manželkou Adele v naivní víře, že obě nebezpečné známosti udrží v tajnosti.
Protagonistka se však zaplétá do prapodivného vztahového soukolí, ve kterém není zřejmé, kdo je manipulativní predátor a kdo kořist zhypnotizovaná pohledem kobry.
Stejně jako v knize, která je většinou napsána v ich-formě, také seriálová verze napínavého příběhu střídá perspektivy obou protagonistek. Čtenáři i diváci se před nimi ale musí mít na pozoru - jedna je špatná lhářka a druhá takzvaná nespolehlivá vypravěčka.
Podobně jako ve zfilmovaných bestsellerech Zmizelá nebo Dívka ve vlaku, které odhalují temná zákoutí navenek dokonalých partnerských vztahů krásných lidí, je i tentokrát publiku záměrně omezen přísun důležitých informací. Dostává je jen ve zkreslené, rozostřené nebo neúplné podobě.
Vyprávění má přitom dvě časové roviny. Pro vysvětlení současných událostí jsou klíčové flashbacky z minulosti šéfovy manželky Adele. Ty se odehrávají mimo jiné v sanatoriu, kde se ještě jako teenagerka po tragickém požáru rodinného sídla sblížila s mladým homosexuálním feťákem.
Aby matoucích stop a tajemných náznaků nebylo málo, další významnou vrstvu příběhu vytváří takzvané lucidní snění. Tedy stav, kdy si spící člověk uvědomuje, že se mu něco zdá, a to mu dává možnost sen vědomě ovlivňovat a ovládat.
Tento motiv však zpočátku relativně realistický příběh o bizarním vztahovém propletenci posouvá do odlišného žánru a nadpřirozena. Původního hybatele dění, kterým byl fyzický chtíč, v posledních dvou dílech nahrazuje zcela mimotělní zkušenost, jakou je astrální projekce.
Násilně a povrchně tvůrci neslučují jen ezoterické fenomény, ale také žánry. Milostné drama určené především ženám se postupně začne prolínat s psychologickým thrillerem a částečně také hororem. Ten díky některým surrealistickým snovým sekvencím dostává někdy démonické, jindy paranormální kontury.
Zápletka plná nečekaných zvratů má sice dráždivě uhrančivý potenciál, nedaří se ho ale plně využít. Některé výjevy - kupříkladu uprostřed lesa mechem obrostlá studna, v jejíchž temných útrobách se zjevně skrývá cosi neblahého - vyvolávají až goticky znepokojivou atmosféru.
Scenáristické nedůslednosti a nelogičnosti, které jsou přítomny již v předloze, však seriál citelně oslabují. Některé pojmenovává název první epizody Náhodná setkání, neboť vystihuje i další části. Náhod, jimiž autoři posouvají děj, je příliš mnoho.
Mezi ústřední trojicí postav navíc nefunguje vzájemná chemie. Jejich emoce nikdy nevybuchují tak vášnivě, jak by se v psychothrilleru dalo očekávat. Herecky nejslabší je Tom Bateman, který ztvárňuje Dr. Fergusona. Tvoří nejméně významný vrchol milostného trojúhelníku a zejména v emotivně přepjatých sexuálních scénách působí až komicky.
Ani seriálová herečka Simona Brownová, která civilně ztělesňuje osamělou a důvěřivou sekretářku Louise, není ve všech scénách natolik přesvědčivá, aby bylo srozumitelné, čím ji tak neodolatelně přitahuje milencova nevypočitatelná manželka. Neerotické přátelství s Adele, s níž ji spojují "noční děsy" a sdílená tajemství, se především s ohledem na Louisinu utajovanou avantýru zdá vysoce nepravděpodobné.
Herecky z trojice nejlépe vychází Eve Hewsonová, která ztvárňuje Adele a diváci ji mohou v těchto týdnech vidět v seriálu Nebeská tělesa, který vysílá Česká televize. Z devětadvacetileté dcery zpěváka irské skupiny U2 Bona, která vypadá jako italská herečka Isabella Rosselliniová v 80. letech, vyzařuje přesně namíchaná kombinace zranitelné křehkosti, starosvětské elegance i zákeřné psychopatie.
Kontroverzní zakončení literární předlohy Sarah Pinboroughové rozdělilo čtenáře na dvě skupiny: jedni byli z fantasmagorického veletoče nadšeni, druzí se naopak cítili podvedeni.
S ohledem na to, že román byl na trh uveden pod výmluvným hashtagem #WTFThatEnding, v české verzi posunutým na #neprozradtekonec, to vzbuzuje skoro podezření, že právě a pouze kvůli této nepředvídatelné pointě autorka třísetstránkovou knihu napsala.
Podobně protikladné reakce lze očekávat v případě seriálu. Konec je natolik absurdně překombinovaný a vykalkulovaný, že nejspíš nadchne pouze diváky vzrušené i svévolným překvapením pro překvapení.
Zklamáno naopak bude publikum, jež očekává jistou konzistentnost žánru, motivaci postav i vlastního příběhu, který by i při zpětném pohledu, již ovlivněném nově získanými informacemi, dával alespoň trochu smysl. Několik mlhavých indicií, které by u nejpozornějších diváků snad mohly vzbuzovat jistá podezření, tvůrci sice poskytnou, drtivou většinu však lze vykládat více způsoby.
Pokud se minisérie Ví o tobě tváří jako mysteriózní puzzle, jeho největší slabinou je, že poslední a nejdůležitější dílek pochází z naprosto jiné skládačky.
Ví o tobě
Tvůrce: Steve Lightfoot
Seriál je k vidění na Netflixu.
