Jediná noc je tak vážná a těžká, že divákovi zabraňuje jen se přiblížit. Ale potom se vypaří z hlavy tak rychle, že už druhý den je problém si vzpomenout, o čem vlastně byla.
To bylo tak: Julien jednoho dne na ulici potká podivnou dívku. Gabrielle ho nevysvětlitelně přitahuje a další setkání - zprvu náhodná - zakrátko následují. Oba mají partnery, ale také společné tajemství: Gabriellinu náměsíčnost, která ji nutí mátožně bloudit nočními deštivými ulicemi.
Julien začne Gabrielle - z níž se vyklube jeho sousedka - sledovat a poznává její život. Gabrielle žije s ženatým Louisem a s malým synkem, ale příliš spokojena není. S Julienem se sbližují, jenže kvůli svým náměsíčným atakům je nebezpečná sobě i ostatním. Její hrůzu z nemoci neodvrátí ani Julienova snaha pomoci jí s vyléčením, tragické vyústění je nevyhnutelné...
Jediná noc je po Lelouchově Odvaze milovat či filmu Žena mého muže dalším francouzským milostným thrillerem v české distribuci a jen potvrzuje, že před tímto svébytným žánrem je třeba se mít na pozoru. Zážitek z jejich sledování je stejně únavný a zapomenutelný jako jejich názvy.
Hrdiny jsou obvykle krásní lidé, často obklopeni blahobytem vydesignovaných bytů, jejich obsahem pak vyšeptale kontroverzní spojenectví lásky a smrti, případně téma lásky deformované, lásky odlidštěné, lásky, která vlastně ani láskou není. Přesně takhle divně se ty filmy také tváří. Ale výsledek je jen mondénní, sterilní, studený, citovým problémům hrdinů navzdory.
Tentokrát je film ozvláštněn tématem náměsíčnosti, jenže hrdinku v její somnambulnosti jen následuje. Scény postrádají jasnější návaznost a jednání postav logiku; začínají čím dál víc trpět, i když kromě režiséra není nikomu úplně jasné proč.
Symptomatická je společná večeře obou párů. Vzájemné antipatie tu eskalují, takže by scéna mohla vnést do všeho aspoň trochu jasno a do filmu víc dramatičnosti. Nic takového se však nekoná.
Setmělá videotéka plná poblikávajících obrazovek, v níž pracuje Julien, či noční scény z pařížských ulic zaplněných houkajícími auty, mezi nimiž bloudí Gabrielle, působí znepokojujícím dojmem; jsou plné skrytého napětí. Ale je to jen forma, které schází obsah.
I snaha se odkázat k Bretonovu tématu šílené lásky stejně jako k vampírským filmům němé éry a "dvojímu" životu je jen šablonou, do které se film stejně nedokáže vměstnat. Režisér Giannoli nedosáhl svých předchozích Žádostivých těl; opět nabízí milostný trojúhelník v těsné blízkosti smrti, ale vášně je tu pomálu.
Příjemným překvapením je snad jen ústřední dvojice. Nicolas Duvauchelle a Ludivine Sagnierová se vydělují bledým snílkovským vzhledem a přitažlivost mezi nimi je to jediné, co tu funguje. Prý spolu během natáčení začali chodit a posléze se jim narodila dcera. Alespoň to dává existenci tohoto filmu smysl...
Jediná noc (Une Aventure), Francie, Belgie 2004, scénář Jacques Fieschi, Xavier Giannoli, režie Xavier Giannoli, kamera Yorick Le Saux, hrají Nicolas Duvauchelle, Ludivine Sagnierová, Bruno Todeschini, Florence Loiretová, Estelle Vincentová a další. 100 minut, distribuce Artcam.
