Praha - Mezipatrům už je patnáct let, kdo by to byl řekl. Ve čtvrtek 6. listopadu se do Prahy vrací dlouhodobě nejoblíbenější přehlídka LGBT filmů, která s železnou pravidelností přitahuje naprosto všechny queer kids u nás. Tento rok přichází s lehce znepokojivým mottem: Dokud nás smrt nerozdělí. Jenže taková už Mezipatra bývají. Znepokojivá, někdy děsivá, jindy pro změnu roztomilá a beznadějně romantická, popichující a hlavně ne nudná.
Jaké filmy by vám na aktuálním ročníku neměly uniknout? Mezipatra letos připravila silnou dokumentární sekci O Život. Svůj snímek Putinovy „Děti 404“ přijedou představit dva ruští režiséři Askold Kurov a Pavel Loparev, kteří poskládali anonymní výpovědi více než padesátky teenagerů. Ti ve filmu popisují homofobní šikanu současného putinovského Ruska, která podle nich ne zřídka mívá i ten úplně nejhorší konec.
Do kina s kalašnikovem...
U tohoto filmu byla podle všeho kontroverzní už jeho samotná premiéra letos v dubnu v Moskvě. Zhruba v polovině projekce do kina vtrhla skupina anti-gay aktivistů s pohupujícími se kalašnikovy na ramenou a po obvinění autorů z "dětské pornografie" se dožadovala okamžitého ukončení promítání. Nicméně nezadařilo se, film běžel dál a k nám ho přijedou uvést oba režiséři osobně.
O tom, jak moc je Kurovova a Loparevova rodná země k právům homosexuálů vstřícná, není třeba se rozepisovat, každý už si obrázek udělal sám. Podle organizátorů Mezipater je tento dokument ale brutálně autentický a bez úhybných manévrů naservíruje, jaké ponižování ruská queer mládež údajně denně zažívá i ze strany svých vlastních rodinných příslušníků.
Bezdomovcem snadno a rychle
Z naprosto jiného světa je další dokumentární film Americký vagabund. Ani ten ale nepřinese příliš optimismu. Odehrává se v San Franciscu, kdy mladý pár opustí své konzervativní, homofobní rodiny a rozhodne se začít svůj společný život znovu a po svém.
Romantické? Rozhodně, i Danielle Steel by byla hrdá. Jenomže tohle není fikce, a tak brzy přichází pád do reality, který v případě mladíků znamená žebrání a život na ulici. A tady se znovu vrací na scénu klíčové slovo znepokojivý.
Většina z nás totiž žije v domnění, že sluncem zalitá Kalifornie je něco jako čtvrť Chelsea v New Yorku, s tím rozdílem, že je mnohem větší. Že je stejně svobodomyslná, otevřená všemu a extrémně gay-friendly. Jak je ale známo, nic není černobílé, a tak tento film podobný stereotyp s gustem vyvrátí. Příjemné to možná nebude.
V sekci filmů v hlavní soutěži slibně vypadá hned zahajující brazilský film V jeho očích. Příběh o slepém Leovi, kterému se za něžné indie hudby od kapely Belle and Sebastian dostane pod kůži jeho nový spolužák Gabriel, nasbíral po světě už celou řadu ocenění. Mezi nimi dokonce i cenu za nejlepší queer film letošního Berlinale.
A protože Gabriel bere ve filmu při jednom z jejich „rande na slepo“ svého milého Lea i do kina, Mezipatra připravila pásky přes oči i pro vidící návštěvníky. Můžete zažít návštěvu kina i z Leovy perspektivy.
Pokud je ve světě filmu někdo, o kom momentálně mluví už téměř každý (a ten, kdo ne, tak o něm teprve mluvit začne), pak je to rozhodně mladý Kanaďan Xavier Dolan. Dolanovy filmy nemusí být koukatelné pro všechny. Prostředí bývá všelijaké, jenom ne harmonické, a postavy si počínají nanejvýš vyšinutě (čímž jsou ve finále reálnější než jakékoliv jiné). Že má Dolan talent, je ale jasné snad z každého záběru, ať už se vám jeho filmy líbí, či ne.
Dolan na cestě k dospělosti
Na Mezipatrech poběží jeho nové drama Mami!, kde se vrací k tématu matka/syn. Možná je vám to povědomé, protože Dolan tento konflikt nakousl už ve svém debutu Zabil jsem svou matku. Film získal cenu poroty v Cannes a je považovaný za první krok tohoto umělce k dospělosti. Ať už je to tak, nebo ne, Xavier Dolan je režisér, kterého je potřeba znát.
Samozřejmě letos nechybí ani pohledy do minulosti, kdy v rámci retrospektivy poběží například dvacet let starý film Nebeská stvoření hobitofila Petera Jacksona. Novozélandský snímek vypráví skutečný příběh vraždy z padesátých let, přiživený o divokou fantazii náctiletých vražedkyň. Na každý pád v něm minimálně můžete vidět, jaká byla teenagerka Kate Winslet ještě před tím, než se s ní o tři roky později potopil Cameronův Titanic.
Další známý film v retrospektivě je osmdesátkový Hlad s Catherine Deneuve, a méně známá je pak tak trochu jiná road-movie Ti, kteří mě mají rádi, pojedou vlakem.
73 filmů, 7 dní
Je opravdu těžké vybrat, jaké filmy neopomenout, protože jich v rámci Mezipater poběží v kinech více než sedmdesát. Na plátna se dostanou snímky ze všech koutů světa od Venezuely až po Austrálii a tematicky program obsáhne jak první milostné epizody, tak pevné vztahy, které přežily celé dekády. Do toho dramaturgie trošku překvapivě přimíchá i kvalitní upířinu.
Mezipatra 2014: Dokud nás smrt nerozdělí
15. ročník festivalu Mezipatra nabízí přes sedm desítek filmů - v Praze (6. - 13. listopadu) a Brně (15. do 22. listopadu).
V soutěžní sekci se utká deset celovečerních filmů. V soutěži krátkých filmů je sedm prací.
V Praze festival obsadí kina Světozor a Lucerna. Vstupenky na jednotlivá představení stojí 110 korun. V Brně se bude promítat v Artu a ve Scale.
Dokud nás smrt nerozdělí proto výstižně a ohebně zastřešuje všechny filmy, které na Mezipatrech poběží, a zároveň znovu přivádí dosud nezodpovězenou otázku sňatků homosexuálních párů.
"S nadšením sledujeme, jak další země uznávají zrovnoprávnění manželství. S hrůzou protestujeme, když přicházejí zákonné restrikce a veřejné odsouzení. V programu letošních Mezipater mají místo první lásky s příslibem věčnosti, vztahy, které přetrvají desetiletí, i ty, které jsou přetrženy příliš brzy a přeživší musí žít dál," potvrzuje ředitel festivalu Aleš Rumpel.
Vztahy každopádně budou tak nějak evergreenem, ať už jste queer, nebo ne. Sledovat je a rozebírat bavilo každého už dávno před tím, než se na jejich guru pasovala Sarah Jessica Parker se svou manhattanskou partičkou, a když se k tomu přidá aktivismus, může to být ještě o to zajímavější.
Jakmile Mezipatra 13. listopadu skončí v Praze, přesunou se do Brna. V moravské metropoli pak poběží od 15. až do 22. listopadu.
