reklama
 
 

První papež před kamerou mluví přímo do ní. V Cannes měl premiéru Wendersův film o Františkovi

15. 5. 2018
Dokumentární film Wima Wenderse zatím nemá českého distributora. | Video: Focus Features |  01:54
Protestantský německý režisér Wim Wenders natočil dokumentární film o hlavě katolické církve. Díky speciální technice se zrcadlem a dvěma čtecími zařízeními před objektivem to vypadá, jako by papež František promlouval k divákům.

Ze světové premiéry dokumentárního filmu Wima Wenderse o papeži Františkovi, která se uskutečnila na festivalu v Cannes, odcházeli se zklamáním ti, kdo čekali kritický portrét hlavy katolické církve.

Renomovaný dvaasedmdesátiletý německý filmař se netají tím, že natočil obdivný portrét.

Wenders, který v Cannes roku 1984 získal Zlatou palmu za film Paříž, Texas, už vyrobil několik úspěšných dokumentů - napříkad snímek Buena Vista Social Club o kubánské hudební scéně nebo titul Pina, pojednávající o taneční choreografce Pině Bauschové. Vždy se prý věnoval jen tématům, na nichž mu záleželo.

"Ani tentokrát jsem nechtěl natočit kritický film, od toho jsou tu jiní, třeba televizní zpravodajství," říká Wenders. "Mé dokumenty jsou vyznáním lásky či obdivu k něčemu, o co se chci podělit s ostatními. Teď si myslím, že tu není nikdo, kdo by nám říkal důležitější věci než současný papež," dodává autor historicky prvního filmového portrétu, na jehož vzniku kdy nějaký papež spolupracoval.

Podle Wenderse, jenž byl vychován jako katolík a později přešel k protestantství, dnes lidé žijí ve "vrcholně amorálních časech" a současní světoví lidři jsou "emocionální trpaslíci". Naopak empatického papeže Františka filmař v tomto ohledu označuje za velikána.

Jorge Mario Bergoglio, narozený roku 1936 v argentinském Buenos Aires, se 266. papežem katolické církve stal před pěti lety, kdy úřad neobvyklým rozhodnutím opustil jeho předchůdce, papež Benedikt.

Bergoglio si zvolil jméno František na počest Františka z Assisi, mystika a zakladatele žebravého řádu františkánů, jenž žil na přelomu 12. a 13. století.

Režisér Wenders označuje svatého Františka, jenž se mimořádně zajímal o přírodu i chudé, za revoluční figuru.

"Dnes by svatý František byl prvním světovým ekologem. A papež František na sebe tuto zodpovědnost přejal, když si po něm zvolil jméno," podotýká Wenders, podle nějž je cílem současného papeže přeměnit katolickou církev v "chudou církev pro chudý lid".

Letos jedenaosmdesátiletý František je nejvyšší autoritou pro 1,2 miliardy světových katolíků. Během pětiletého výkonu funkce na sebe strhl pozornost mnoha skromnými kroky a postupnou proměnou církve, také ale vzbudil odpor konzervativnějších kruhů.

Režisér Wenders si prý byl vědom rizika spojeného s tím, když z Františka udělá filmovou hvězdou. "Od začátku jsme natáčení spíš tajili. Nechtěli jsme, aby se o něm vědělo, ani uvnitř církve," vysvětluje filmař.

Ten pro dokumentární film nazvaný Pope Francis - A Man Of His Word (Papež František: Muž, který drží slovo) se současnou hlavou katolické církve v průběhu čtyř let natočil čtyři rozhovory.

Papež jako by při nich hovořil přímo do kamery. Efektu filmař docílil tím, že svůj vlastní obličej nechal promítat na dvě spojená čtecí zařízení s polopropustným zrcadlem umístěným před objektivem kamery, aby vznikl dojem, že "když se papež dívá do očí mně, dívá se od očí všem divákům".

Tuto metodu, v níž obraz nenarušuje výskyt tazatele a zpovídaný očima netěká kolem hledáčku kamery, používá slavný americký dokumentarista Errol Morris, autor například dokumentu Mlha války o válce ve Vietnamu - Morris své zařízení nazval Interrotron a druhé čtecí zařízení do něj zapojil proto, aby na něm sám mohl sledovat reakce člověka, s nímž hovoří, a neztratit přímý oční kontakt.

"Ten člověk komunikuje neuvěřitelně upřímně a spontánně. Něco takového málokdy najdete i u největších herců," říká o papeži dokumentarista Wenders.

Podle něj Vatikán dopředu nestanovil žádná omezení, film tak nelze brát jako propagandu. "Není to film na zakázku. Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl, a tak jsem udělal přesně to. Chtěl jsem mu poskytnout prostor," dodává režisér, který všechna interview s papežem natočil ve Vatíkanu a přístup měl i do tamních videoarchivů.

Z nich do dokumentu použil záběry z papežových návštěv amerického Kongresu, vězení ve Philadelphii, dětské nemocnice v Africe nebo uprchlického tábora v Řecku.

"Kdykoliv cestuje, navštěvuje vězení, nemocnice, tábory, slumy. Jde všude tam, kam jiné lidi bolí se jít podívat. To nikdo na planetě nedělá. Neznám jiného člověka, který by se setkával s hlavami států a poté šel za vězni," upozorňuje Wenders.

Ten se během dvouhodinového filmu ptá papeže na současný svět, chudobu, znečištění životního prostředí, rovnoprávnost žen, příjmovou nerovnost i skandály v církvi spojené se sexuálním obtěžováním.

Papež prý Wenderse před prvním setkáním varoval, že se v kinematografii neorientuje. "Řekl mi: 'Slyšel jsem o vás, ale měl byste vědět, že filmům moc nerozumím a žádný z těch vašich jsem neviděl. Vlastně jsem neviděl skoro žádný film'," parafrázoval Wenders.

A současný papež se toho zřejmě drží nadále. Když byl film hotov, hlava katolické církve dostala příležitost jej zhlédnout - a nevyužila ji. Papež byl prý spokojený s natáčením a usoudil, že film vidět nepotřebuje. Ze stejného důvodu také odmítl pozvání, aby dorazil na francouzskou Riviéru a před premiérou se prošel po červeném koberci.

Festival v Cannes potrvá do soboty 19. května.

autoři: Reuters, AP | 15. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama