Každý ví, co řekl Neil Armstrong, když jako první člověk vkročil na Měsíc. A když tatáž slova pronese kanadský herec Ryan Gosling ve filmu První člověk, znějí tak povědomě jako Hamletův monolog na téma být či nebýt.

Film První člověk, jehož projekcí právě začal Benátský filmový festival a jejž natočil režisér oscarového La La Landu Damien Chazelle, ale diváky vede hlouběji než jen k epickému okamžiku, kdy Armstrong podnikl "malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo".

Snímek ukazuje, jak si astronauti zřejmě připadali, když za sebou nechávali celý svět, a jak velké bylo riziko, že se nikdy nevrátí.

"Je to příběh, který se musel odehrávat mezi Měsícem a kuchyňským dřezem," říká s nadsázkou režisér Chazelle. Jeho film začíná rokem 1961, kdy USA ještě ve vesmírném výzkumu zaostávaly za Sovětském svazem, a pokračuje až do přístání na Měsíci v roce 1969. Během té doby se před očima diváků odehraje mnoho osobních i profesionálních krizí.

U kuchyňského dřezu je manželka astronauta Armstronga Janet, kterou hraje Claire Foyová známá z dobového seriálu The Crown. Ve filmu její postava říká své kamarádce, že se vdala za aeronautického inženýra, protože "chtěla normální život". Místo toho zakládá rodinu za mimořádných okolností.

Snímek První člověk záměrně dává do kontrastu běžný život a nesmírné úkoly, které astronauty čekají ve vesmíru. O tom, že povede misi Apollo 11, se Neil Armstrong ve filmu dozvídá na toaletě. A když astronaut oznamuje svému synovi, že poletí na Měsíc, chlapec zareaguje dotazem, zda si může hrát na zahradě.

"Není to tak, že měli za tatínka astronauta. Prostě měli tatínka," tvrdí herečka Foyová, která stejně jako ostatní účinkující hovořila s rodinou Armstrongových, aby se na film připravila. Poradit nemohl už jen astronaut Armstrong, který zemřel roku 2012.

Snímek ve finále nelpí na patriotismu. Zaměřuje se spíš na osobní hrdinství a zdůrazňuje křehkost některých účastníků mise Apollo 11.

Před pěti lety Benátský filmový festival zahajovalo sci-fi drama Gravitace, které ohromilo úchvatnými scénami stanic a družic na oběžné dráze. Naopak film První člověk diváky zavádí do stísněné kapsle, z níž Armstrong až do přistání zahlédne vždy jen kus Měsíce.

Režisér Chazelle tuto scénu záměrně natočil tak, aby působila klaustrofobicky a chaoticky.

"Vesmír je samozřejmě především černota. Když letíte, hledáte v ní konkrétní objekty nebo místo k přistání, ale vše vnímáte z té své malé létající plechovky," poznamenává režisér. "Když jsem to poslouchal, přišlo mi to strašidelné, a o to více neuvěřitelné, že se ta mise podařila. Tento pocit jsem chtěl zachytit," říká.

Film První člověk, jejž koprodukoval Steven Spielberg, vychází z třináct let staré knihy historika Jamese Hansena. Ten mimo jiné popsal pozoruhodné gesto, které Armstrong učinil, když stanul na Měsíci.

Ta scéna ve snímku nechybí - astronaut si nadzvedne reflexní vnější štítek své helmy. Pod ním je vidět do mučivě úzkostlivé tváře, jež vzpomíná na osobní tragédii, která se v jeho životě odehrála kdysi dávno a na jiné planetě. V ten okamžik Armstrong zřejmě sbírá vnitřní síly k cestě zpět na Zemi.

Naopak ve filmu chybí očekávaná scéna, kdy by Armstrong do měsíčního povrchu zabodl americkou vlajku.

Absenci tohoto okamžiku ve filmu První člověk kritizoval například americký republikánský senátor Marco Rubio, podle nějž jde o "naprosté šílenství". Na Twitteru Rubio napsal, že za misi Apollo 11 "zaplatili američtí občané, do kosmu ji vynesly americké rakety za použití americké technologie a jejími účastníky byli Američané".

Režisér Chazelle odmítl, že by vyloučením scény s americkou vlajkou sledoval cosi hlubšího. "Tento film nevypráví jen o neuvěřitelném úspěchu v amerických dějinách, nýbrž ve světových dějinách," uvedl.

Také synové astronauta Armstronga Rick a Mark odmítli Rubiovu kritiku, film jim prý kvůli absenci této scény nepřipadá protiamerický.

Snímek První člověk je jedním z jedenadvaceti titulů, které na benátském festivalu do 8. září zápasí o hlavní cenu Zlatého lva. A protože film zatím sklízí pozitivní ohlasy, pomalu se o něm začíná mluvit také jako o raném kandidátovi na Oscara.

Česká kina začnou Prvního člověka promítat 11. října.