Proměny nejsou ani tak slibný debut jako spíš demo

Kamil Fila Kamil Fila
2. 5. 2009 9:30
Film nechce být školním cvičením, ale má jeho nemoci
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Domácí video je snesitelné v okruhu nejbližších, experimentální filmy patří spíše do muzea moderního umění, pornofilmy plní svůj účel nejlépe v kabince - a školní filmy vyniknou, když je sledují spolužáci a učitelé, kteří vědí, jak je těžké pracovat s omezeným rozpočtem a hodnotí spíše splnění úkolů než celkovou uměleckou hodnotu.

Pokusíte-li se překročit některou z oněch institucionálních hranic, musíte mít zvláštní důvod a musíte očekávat, že publikum náhle bude mít úplně jiné nároky. Zatímco pražská FAMU připravuje studenty na to, že jejich absolventské snímky budou celovečerní a půjdou do kin, filmová škola ve Zlíně s tím tolik nepočítá.

Zřejmě i pro zdejší osazenstvo bylo překvapením, že dvacetiletý student dotáhl  během dvou let soukromou akci na osmdesátiminutové dílo, které zaujalo oficiálního distributora natolik, že vyrobil na dvacet kopií a vypustil ho do světa.

Je svým způsobem fascinující znát zákulisí filmu Proměny: nadšený kluk za deset dní s malým štábem natočí snímek, o němž nikomu předem neřekne, že bude mít celovečerní metráž; sám si ho nasnímá a nastříhá; ohromí jím pedagožku, která se zasadí, aby se materiálu dostalo postprodukce v zahraničí; filmu se pak producentsky ujme Karel Roden a záhy následuje reklamní kampaň i obrážení festivalů.

Promítání v kině je spíš za trest

Při vší úctě k elánu Tomáše Řehořka a formální dravosti jeho debutu, jenž se vymyká českému standardu, nezbývá než říct, že může své Proměny prezentovat hrdě jako demo dalším producentům (od nichž se mu pohrnou nabídky), ale promítat ho běžnému publiku je spíš za trest.

Respektive sledování jeho studentského pokusu vyžaduje strašlivou trpělivost a shovívavost.
Je mi líto, když píšu, že v Proměnách se zosobňují všechny problémy školních filmů natolik výrazně, že by se o tom pak dalo na těchto školách vyučovat. A chápu, že v praxi člověk na spoustu věcí nemyslí - ale snad recenze může sloužit jako pohled z odstupu.

Foto: Aktuálně.cz

Úplně od počátku: syndromem studentských filmů bývá nejčastěji to, že se věnují příliš obecným tématům, jež nevycházejí z vlastní zkušenosti. Začíná to hned u názvu, které jsou abstraktní a nicneříkající. Proměny znamenají všechno i nic; a jak se název vztahuje k ději? Nevidím v tom poezii, ale bezradnost.

Syndrom pak pokračuje tím, že mladý autor čerpá inspiraci ze zrádných zdrojů. Před pár lety byly všude klony Pulp Fiction, teď Amores Perros. V Proměnách máme mladý pár, který nemůže mít děti, svobodnou matku se dvěma caparty, mladého trenéra atletů, jemuž odchází fyzička, a aby té mladosti nebylo příliš, i jednu opuštěnou starou ženu. Do toho dvě bouračky a synopse je na světě.

Čtěte také: Roden zaštítil talent, který prý český film ještě neměl

Jako by všichni epigoni Amores Perros přehlíželi, že součástí energické formy mexického vzoru je i banální splétání zdánlivě oddělených osudů a viděli v ní něco mystického. Protínání „v osudových náhodách" má možná symbolizovat globální spřízněnost všech lidských bytostí, ale z hlediska fabulace je tento model vrcholem vykonstruovanosti a neživotnosti; což vynikne zvláště ve chvíli, šustí-li papírem i dialogy.

Každý významný pohled je ještě významnější

U Řehořka postavy bez varování přecházejí mezi hovorovou a hyperspisovnou češtinou. Hnutí jejich mysli se dají těžko číst, přestože na nás doléhá velké množství podnětů, které sugerují dojem osudovosti. Námět na několik minut se čtyřmi (či pěti) hlavními postavami se roztáhne na celovečerní délku, takže každý „významný pohled" je ještě významnější a každá „dramatická" pauza ještě … pauzovitější.

Foto: Aktuálně.cz

S tím souvisí i snaha předvést všechny výrazové prostředky, aby bylo vidět, co tvůrce umí. Problém je v tom, že pak takové dílo nemá rozpoznatelný styl, neboť styl znamená záměrnou volbu a omezení. Technokrat bude okouzlen tím, že Řehořek švihá za sebou spoustu střihů, úhlů záběrů, testuje si barevné filtry a zpomaluje či zrychluje obraz, ale takový přístup neříká nic o umělecké vizi, ale jen o technické zručnosti.

Školní syndrom se projevuje i v tom, že libovolná situace a akce tu je rozfázována jako cvičení na téma „postup práce" (klasický úkol z prváku). Vynikne to zvláště, když se díváme, na to, jak někdo pracuje, obléká se či jí.

Proměny zvláštně nakládají s filmovým časem. Na jednu stranu tu chybí praktické časové výpustky a cokoli „zásadního" musí být zpomalené; na druhou stranu nás atakuje množství naprosto neúčelně použitých nervních rychloposuvů, které vypovídají hlavně o tom, že si autor neví rady, jak nějakou scénu uchopit a tak od ní uteče pryč.

Otravné otázky a nesmysly

Foto: Aktuálně.cz

Na to, jak málo se ve filmu stane, udivuje množství nedourčených informací, které jen vyvolávají otrávené otázky: Během jakého časového úseku se děj odehrává? Děje se to všechno v jednom městě, jak daleko jsou od sebe hrdinové a jak se dostávají k sobě? Proč se dva muži, kteří se neznají, dívají na stejnou pornokazetu?

Objevují se i nesmysly typu: Proč by spolu bydleli v jednom bytě skinhead a dredař? Jak by nějaká matka mohla nechat doma malé (jedno nebo dvouroční) děti sama v bytě celý den bez dozoru?  Proč by člověk ve své domácnosti hledal jídlo tak, že začne otevírat všechny skříňky a šuplíky - i kdyby byl vystresovaný z pláče dětí? A tak dál, scénu od scény…

Svět dospělých se v Řehořkově filmu jeví jako odcizený a necitelný, cokoli spojeného se sexem je násilné, upocené a studené, jakékoli jídlo vypadá nechutně a dotyčný se v něm rýpe jak anorektička v posledním stádiu. Podle mého jde hlavně o neschopnost pozorovat svět komplexněji a odráží to nezralost režiséra.

Nevěřím, že by v Proměnách byla umělecká výpověď myšlená vážně, přitom kromě artistní pózy snímek nenabízí nic jiného. Vím, že je zvykem pochválit potenciál debutanta a těšit se na jeho další film bez „dětských nemoci".

Bohužel, bez ohledu na to, co Tomáš Řehořek natočí v budoucnosti, zůstanou Proměny mementem toho, co vznikne, když se někdo vrhne vší vervou do projektu, u něhož si zřejmě neřekl „o čem to je, pro koho to vyprávím, a proč se ti lidé v příběhu chovají zrovna takto".

Proměny
Proměny
Žánr: Drama
Režie: Tomáš Řehořek
Obsazení: Jan Zadražil, Dita Zábranská, Petr Jeništa, Alena Ambrová, Petra Hřebíčková ad.
Délka: 79 minut
Premiéra ČR: 30.04.2009
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Provoz na trati mezi Berounem a Prahou zastavil požár vlaku ve stanici Karlštejn

Provoz na trati mezi Berounem a Prahou v úterý ráno zastavil požár vlaku ve stanici Karlštejn. Událost se obešla bez zranění, hasiči mají požár pod kontrolou. Ráno likvidovali také požár nákladního vagonu v Dolních Beřkovicích na Mělnicku, tam už byl provoz obnoven, řekl mluvčí středočeských hasičů Jan Sýkora.

Událost v Karlštejně byla hlášena před 8:00. "Jednalo se o požár vagonu rychlíku společnosti Arriva. Všichni cestující byli evakuovaní, provoz byl na trati byl v obou směrech uzavřen," uvedl Sýkora. Podle Správy železnic šlo o požár motorové jednotky.

Zdroj: ČTK / BBC News
před 11 minutami

Počet turistů v Česku za 2. čtvrtletí stále nedosáhl předcovidových čísel

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve 2. čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Období před covidem se počet hostů nevyrovnal, ve druhém kvartále roku 2019 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v ČR téměř 5,8 milionu hostů a o rok dříve téměř 5,5 milionu. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku letošní údaj představuje nárůst o 229 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet přenocování hostů stoupl v letošním 2. čtvrtletí na 12 milionů nocí. Meziročně byl vyšší o 190 procent.

"Výkony ubytovacích zařízení v letošním 2. čtvrtletí ještě nedosáhly objemů před pandemií. Stále chybí zahraniční hosté, kterých se ubytovalo jen 65 procent v porovnání s rokem 2019. Zatímco návštěvnost domácích hostů výsledky 2. čtvrtletí 2019 již překonala," uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Pavel Vančura.

Zdroj: ČTK
Další zprávy