Proč Václava Klause podporují švýcarští pantátové

Radovan Holub
4. 2. 2010 15:44
Festival v Solothurnu zkoumal alternativy pro přežití
Foto: Aktuálně.cz

Solothurn - Na 45. festivalu švýcarských filmů v Solothurnu na březích říčky Aare a v podhůří švýcarské Jury, kopců vysokých jako Šumava, se objevilo několik provokativních dokumentárních filmů ve světových premiérách. 

Festival ukázal, že stále víc švýcarských filmů putuje do hor nebo do cizích zemí. Bylo k vidění několik vynikajících snímků, ale je otázka, jestli tyhle filmy budou v kinech. Takže aspoň telegraficky:

Wätterschmöcker, překlad by mohl znít Šmokové přes počasí nebo tak nějak. První celovečerní film Thomase Horata natočený v impozantní krajině pod vrcholky hor.

Foto: Aktuálně.cz

Sedm mužů (60-80 let) z údolí Muotathal v oblasti Innerschwyz, horalů ošlehaných Alpami, kteří v době satelitních obrazů předpovídají počasí na základě pozorování přírodních úkazů, smrků, hub, včel, myší a mravenců. 

V okolí se jim říká atmosféričtí proroci nebo rosničky. Zájem o jejich předpovědi je velký, spousta lidí chce vědět, jak dlouhý bude podzim, jestli zima bude krutá. Proroky nezajímají meteorologické stanice, ani žádné nemají. Jde většinou o lidi srostlé s rytmem přírody, farmáře, majitele penzionů, členy místního zastupitelstva, lovce i amatérské biology. Vyvrcholením každoročního předpovídaní je soutěž, kdo byl blíž k pravdě.

Tihle vousatí horalové s lulkou nebo viržinkem kupodivu jasně podporují klimatickou filozofii Václava Klause. I když možná ani nevědí, kde přesně je Česká republika.

Foto: Pavel Kroulík

Tají alpské ledovce? Ano, ustupují, ale to se zase změní, zase bude víc ledu,  to se ve staletých cyklech pořád opakuje. Změna klimatu? Ano, je, ale tak jako se oteplilo, se zase ochladí a je velmi obtížné říkat, že to má souvislost s činností člověka.

Možná ani Václav Klaus neví, kde má podporovatele. Ale kdoví, jestli by se s nimi domluvil. Pantátové mluví jen švýcarskou němčinou - takže film má německé titulky.

Ich bin´s Sarah! (Jmenuji se Sára). Z horských panoramat rovnou do městského pekla. Režisér Christoph Rahm přesvědčil  narkomanku Sáru J., aby natočila film o sobě. Dostala kameru a natočila sto hodin videomateriálu.

Foto: Aktuálně.cz

Z jejích videí, přesně takových jako na YouTube, složil režisér film a dovyprávěl ho. Sářino motto zní: "I junkies mají své city. A lidi by se měli dozvědět, jaká je realita."

Sára je ve filmu přesně taková jako před premiérou: živá, impulzivní. Mluví rychle a otevřeně. Na krku má několik svazků korálů,  na hlavě hřebínek a blonďatý pruh jí padá do čela, velké náušnice, kroužky na obočí a na bradě.

Brát drogy začala ve dvanácti, v patnácti utekla z domova. Její maminka, docela sympatická, zjevně emancipovaná žena, říká: "Ona byla vždycky zvědavá."  A jaká je vlastně Sára? Tvrdí o sobě, že chce být silná. A také říká, že chce do nebe k Bohu. Matka o ní říká: "Byla vždycky zranitelná. A hodně sebejistá."

Foto: Aktuálně.cz

Sára se většinou natáčí v pokoji, kde žije. Sama nebo s přítelem; ten ale v průběhu natáčení umírá na předávkování. Sára vyjmenovává, co bere nebo brala. Ráda pije alkohol. Někdy cvičí s činkami, aby byla silná. Depiluje se, aby byla krásná. Má taky staršího partnera Huga, ale jen pro peníze.

Často rozebírá drogy. Někdy jí stačí na večer špetka koksu, někdy je schopna utratit 500 švýcarských franků za drogy denně. Občas se léčí. Celkově smutný film, protože Sára je nejvíc ze všeho vystavena pocitům smrti. Zemřela jí i nejbližší kamarádka. Ale našla nového přítele.

Das Wunder von Andermatt (Zázrak z Andermattu).  Film zkoumá, jaká bude budoucnost jednoho z nejznámějších lyžařských středisek. Hotely a lanovky jsou zastaralé, konkurence nespí, místní říkají, že před klesající návštěvností je může zachránit zázrak. A ten se jmenuje egyptský miliardář a podnikatel ve stavebnictví Samih Sawiris a jeho firma Alpine Destination Co. 

Foto: Aktuálně.cz

Egypťan chce v Andermattu postavit několik pětihvězdičkových hotelů, golfové hřiště, špičkové rekreační byty a vily. Zmodernizuje lanovky a postaví nové. Své vizi říká Nový Andermatt. Film Alaina Godeta neskrývá rozpaky.

Bude to ještě tradiční alpská vesnička? Zůstane vedle hotelu Chedi stát dům důchodců? „Obchod nebude v místních rukou, staneme se cizinci ve vlastní obci," obává se místní lékař. Je ale jediný, který je ochoten na kameru kriticky mluvit. Ostatní nechtějí, nebo projekt chválí.

Sawiris získal pro Andermatt elitu švýcarských architektů. Do Švýcarska si soukromým letedlem vozí egyptské poradce. V obci zní stále víc arabština. Místní správa je nadšena. Sawiris je pro ně symbolem nové éry.

Film s gustem až socialistickým ukazuje viditelné znaky bohatství: zlaté řetězy, briliantové náhrdelníky, prsteny, Sawirisův mercedes a bar jeho letadla.  Ukazuje i cesty politiků z Curychu do alpského městečka na bankety.

Foto: Aktuálně.cz

Je to v podstatě něco podobného jako u nás. Mají horská střediska zůstat přiměřená? Jsme ochotni ve jménu přírody chodit na vrcholy sjezdovek pěšky? Jsme ochotni nechat doma auta a jezdit na lyže vlakem? Jsme ochotni resignovat na krásné penziony a jídlo dovážené letecky z Thajska?

Režisér varuje, že z Andermattu se stane alpský Disneyland. Jeho obavu bychom mohli přeložit i jinak: měli bychom ve jménu tradic a přírody vzít vrstvě bohatých majetek, rozdělit ho mezi chudší a postavit pro ně střediska za pár šupů? Jednou jsme to už měli. Je tu tedy jiná alternativa než miliardové investice ve jménu luxusu?                                         

 

Právě se děje

Další zprávy