Keira Knightley ve filmu Problémissky útočí na patriarchát stříkací pistolí

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
29. 5. 2020 18:33
Londýnská Royal Albert Hall zažila v listopadu 1970 chaos. Nezpůsobil ho koncert, ale soutěž Miss World. Sledovat ji mělo u obrazovek 100 milionů diváků, poprask způsobila už účast dívek tmavé pleti, ale pravý blázinec vyvolaly ženy v publiku. Aktivistky protestující proti zacházení s ženami jako s dobytkem hrají hlavní roli v komedii Problémissky, která vážné téma pojímá překvapivě radostně.

V úvodu snímku, který od čtvrtka hrají česká kina, parta sebevědomých dívek vtrhne na půdu Oxfordské univerzity s neúctou k bustám vážených mužů a k pořádku obecně.

Když ověšují okolní sochy vším, co jim přijde pod ruku, studentka historie Sally Alexanderová to sleduje s nelibostí. Kamenným velikánům pak sundavá kloboučky ze slupek od banánů. Přitom všechny přišly na konferenci věnující se postavení žen ve společnosti a sdílí podobný pohled na to, jak by se v tomto ohledu měl svět změnit.

Události předcházející slavnému ročníku Miss World, který se hned z několika důvodů stal symbolem ženské emancipace, sleduje režisérka britsko-francouzského komediálního dramatu Problémissky Philippa Lowthorpeová s nadhledem. Z několika úhlů pohledu. Ale také se sklony k plakátovosti, které nezamaskuje ani živelný tón filmu.

Keira Knightley hraje studentku Alexanderovou, matku a ženu, která si nemyslí, že je nutné bourat systém zvenčí a bránit se všem jeho "nástrojům". Oproti tomu Jo Robinsonová, která se svými společnicemi vtrhla na Oxford vyzbrojená banánovými šlupkami a rebelskou náladou, považuje například televizi za zlo, které nelze mít doma. Zato chce mít po ruce vždy dostatek sprejů na stříkání radikálních hesel po billboardech.

Přesto ty dvě nacházejí společnou řeč, formují ženské osvobozenecké hnutí a hodlají dát svůj protest najevo na jedné z nejsledovanějších mediálních akcí: soutěži Miss World. Je to snadný cíl, s moderátorem Bobem Hopem, který na potkání rozdává laškovné sexistické dvojsmysly, a celou estrádou kolem. Během ní soutěžící ani nejsou oslovovány jmény, ale asistentky jim říkají třeba Miss Švédsko. "Podobné je to na trhu s dobytkem," říká Alexanderová v jedné z televizních debat.

Problémissky zachycují dobové detaily ze světa, v němž sexismus byl pro leckoho zdánlivě nevinný, až roztomilý. Neutápí se v přednáškách o feminismu, mnohem víc se soustředí na to, jak se ženy rozdílných názorů v rámci feministického hnutí učí spolupracovat a jak formou hravého, takřka dobrodružného protestu útočí na establishment.

Problémissky jsou filmem, který uplyne až příliš snadno. | Video: Bioscop

Důležitá je pozitivní energie, se kterou tvůrci akci zachycují, i směs dramatu s fraškou podtrhující některé paradoxy doby.

Až druhou linii hrají protagonistky soutěže, jejímž výsledkem nebyl jen útok feministek v sále - moderátor Bob Hope skončil posypaný moukou. Soutěž vyvrcholila také vítězstvím dvou černošských dívek. Paradoxně tak akce, pro mnohé symbolizující ponižování žen, mohla být pro dívky v zemích jako Grenada či Jihoafrická republika důkazem, že lze snít a plnit si sny i s jinou než bílou barvou pleti.

Tyto komplikovanější otázky se v rozverném snímku smrsknou do povinného náznaku, který zazní v letmém dialogu. Film tak zůstává až příliš obrazem dekády, o níž pojednává. Nemá sílu například seriálu Mrs. America, který nedávno vysílala HBO. Ten pojednává o střetech amerických žen opačných světonázorů jen o pouhý rok později. A nekončí u zjednodušeného, ale chytlavého zachycení doby, byť atmosféru raných 70. let vykresluje s větším nasazením než Problémissky.

Mrs. America s empatií proniká mezi konzervativní oportunistky i liberálky a vytváří prostor, který přeneseně hovoří také o dnešku. O podobě americké politiky, o tom, jak vzniká charisma lídrů.

Problémissky zůstávají u živelné, ale modelové zkratky, která není duchamorná, ale ani pronikavá.

Gugu Mbatha-Rawová jako Jennifer Hostenová, Suki Waterhouseová v roli Sandry Anne Wolsfeldové a Clara Rosagerová jako Maj Christel Johanssonová.
Gugu Mbatha-Rawová jako Jennifer Hostenová, Suki Waterhouseová v roli Sandry Anne Wolsfeldové a Clara Rosagerová jako Maj Christel Johanssonová. | Foto: Bioscop

Je jako protagonistka v podání Keiry Knightley, která ani v kloboučku a upjatém akademickém úboru neskryje pohled raněné laně, jíž dávají muži najevo, že žena má myslet na dítě, nikoli kariéru.

Když pak na konci všechny hrdinky v krátkých prostřizích získají tváře svých skutečných předobrazů, najednou místo herečky vidíme opravdovou Sally Alexanderovou - a z jejího pouze několikavteřinového pohledu do kamery tryská víc charismatu než z Keiry Knightley za celý film.

Problémissky jsou snímkem, který uplyne až příliš snadno. Scénář se nejvíc věnuje nesnadnějším cílům a navzdory hravosti i snaze o pozitivní náboj zpracování zavání televizní rutinou. Tak jako hrdinky útočily na patriarchát uprostřed Royal Albert Hall stříkacími pistolemi, i samotný snímek nakonec tasí podobně neúčinné zbraně. A ze svých předností dělá slabiny.

Problémissky

Režie: Philippa Lowthorpe
Bioscop, česká distribuční premiéra 28. května

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 5 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy