Ambiciózní černošská rodina se v 50. letech minulého století stěhuje ze státu Severní Karolína do losangeleské čtvrti Compton, která je dnes díky rapové hudbě a dokumentům jako Rapeři z Comptonu známá hlavně černošskou kulturou. V té době je však překvapivě "bílá".
Typické americké sousedství plné přízemních barevných domků vypadá jako ve filmu Střihoruký Edward. Člověk tu potká výhradně táty od rodin v kostěných brýlích nebo jejich manželky, domácí hospodyňky v pastelových šatech, s dětmi.
Tito "dobří" sousedé promění Compton pro rodinu Emoryů v peklo na zemi. Brzy po jejich příjezdu se rozhodnou nově příchozí vyhnat. Skutečné peklo však pro hrdiny nakonec nespočívá ve válce s bílými, ale v boji s vlastními démony. Ti mají co dělat s historickými kořeny amerického rasismu i s tím, že rodina ve svém předchozím domově zažila něco ještě horšího.
Traumata černošské rodiny
Tvůrce seriálu, debutant Little Marvin, jištěný výkonnou producentkou Lenou Waitheovou, příběh nestaví jen na tématu velké migrace Afroameričanů v první polovině 20. století z Jihu do severních velkoměst. Ten měl za následek přesun bělošských rodin na předměstí a všelijaké pokusy realitních agentů vydělat na hysterickém stěhování.
Marvin nechává vyprávění jet po několika kolejích současně - každý z členů rodiny se potýká v novém prostředí s jinými problémy a bez starostí není ani alfasamice mezi místními hospodyňkami Betty, která si vezme na starost, aby z její čtvrti Emoryové neudělali ghetto.
Otce černošské rodiny Henryho sledujeme v prostředí ambiciózní firmy, kde je předmětem nenápadné šikany a neustále pod drobnohledem svého šéfa. Soustavně je ujišťován, že kariérního postupu tu mohou dosáhnout všichni, jen ne Henry. Ten může být rád, že ho společnost, kde jinak Afroameričané pracují pouze jako vrátní a číšníci, vůbec zaměstnala.
Starší dcera Ruby Lee připomene skutečnou postavu, dosud žijící aktivistku Ruby Bridgesovou, která se jako šestiletá stala první afroamerickou žačkou louisianské školy. Dnes známou z fotografií, kde ji obklopují opovržlivé a protestující bílé děti. Také v seriálu všechen komfort a kamarádské zázemí vrstevníků na americké střední funguje jen pro bílé teenagery, Ruby sedí o přestávkách sama. Se svými představami.
Její mladší sestra Gracie Jean je znepokojená hlavně bláznivým chováním své traumatizované matky. V jejích slabších chvílích ji obě dcery vnímají tak, jak na černošské ženy pohlíží většinová společnost - jako na ty problémové. Lucky, hlava domácnosti, jejímaž očima vnímáme většinu děje, se potýká s nejhoršími traumaty z celé rodiny.
Tehdy a dnes
Epizoda, ve které se dozvídáme, co se Emoryovým stalo v Severní Karolíně, může být pro některé těžce za hranicí toho, co by v televizi chtěli vidět. Je záměrně krutá.
Tvůrce, který chtěl diváky otřást, rozepsal scénář v reakci na pocit ze sledování běžného zpravodajství 21. století. V Americe tvořeného z velké části záznamy policejní a jiné brutality vůči černošským obyvatelům.
V předposlední epizodě nás pak Little Marvin bere hluboko do minulosti, aby ukázal kořeny amerického rasismu spjaté s křesťanstvím. A vypráví příšernou historickou kapitolu, která se kdysi odehrála na stejném místě, kde v minisérii stojí barevné bungalovy amerických rodin.
V době soudu s bílým policistou Derekem Chauvinem, který devět a půl minuty klečel na krku černocha George Floyda, může být sledování Them pro americké publikum skutečně dost intenzivní. Autor si dal záležet, aby připomněl, že hrůza, kterou Afroameričané cítili ve Spojených státech kdysi, je podobná té, jakou zažívají dnes. Leckterému divákovi se přitom dere na mysl, že realita je v USA ve skutečnosti ještě horší, než jakou vidí v seriálu. A že Little Marvin k ní nemá moc co dodat, jen hrůzu zobrazuje.
Jiní namítají, že černošská menšina by se měla snažit vyprávět o sobě jiné příběhy než jen svědectví o utrpení. Příběhy "černošské bolesti" často zplošťují hrdiny na figury, kterým se jen ubližuje, což je i případ Marvinovy minisérie.
Všechna kritika ze strany amerických, většinou afroamerických televizních kritiků je bezpochyby trefná. Sluší se ale říct, že i přesto je minisérie solidně napsaná, skvěle zahraná i zrežírovaná a celkem důmyslně pracuje s kapitolami z americké historie. Pro diváka, který by se rád dozvěděl víc o černošské zkušenosti, představuje ideální vzdělávací materiál.
Americké ikony
Ačkoliv jednotliví členové rodiny jsou spíš nositeli typických traumat než prokreslenými postavami, přitáhnout nás k nim může i to, jak Little Marvin rozumí traumatu. Horor nestaví jen na překonávání strachů, které každému členovi rodiny zosobňuje jiné monstrum, ale také na dynamice vztahů v rodině.
Aby měli Emoryovi sílu čelit sousedům, musí se překonat a znovu k sobě vzájemně najít cestu. Připomíná se nám tím, jak snadná je sekundární viktimizace obětí, tedy automatismus, kdy za jejich trauma viníme je samotné. I to, že přeživší zločinů se často chovají způsobem, který jim nevynáší právě popularitu. Pro téma rasismu je to podobně důležité jako porozumění historickým kořenům prostorové segregace menšin. Tedy naší zvyklosti považovat za normální mechanismy, které jim k životu vymezují ty nejhorší oblasti.
Little Marvin napsal Them jako poctu všem americkým černošským rodinám, které za sebe musely bojovat, i oblíbeným filmům a seriálům. Krásná Deborah Ayorindeová a okouzlující Ashley Thomas v rolích ústředního manželského páru připomínají slavné americké hvězdy a svému tvůrci vynahrazují celoživotní zklamání z toho, jak málo známých rolí v americké kinematografii připadlo černošským hercům.
Nekončící horor
Současný horor o černošské zkušenosti se pomalu začíná stávat žánrem. Po filmech Jordana Peelea Uteč a My nedávno vznikl seriál Mishy Greenové nazvaný Lovecraftova země. Podobně jako tenhle dramaturgický pelmel je Marvinova novinka kvalitativně o třídu níž. Přesto zaslouží pozornost, pokud člověka neodradí pohled na krutost a násilí.
Nebo se může vydat směrem výkonné producentky Leny Waitheové, která má na kontě skvělý realistický seriál The Chi o běžném životě Afroameričanů v jejím domovském Chicagu, konkrétně jeho těžce mytizované jižní části. Waitheová také dostala televizní cenu Emmy za scénář k epizodě komediálního seriálu Mistr amatér o dospívání lesbické dívky v konzervativní, neúplné černošské rodině.
V květnu Amazon uvede očekávanou minisérii oscarového režiséra Barryho Jenkinse, tvůrce dvou filmů o černošské zkušenosti - Moonlight a Kdyby ulice Beale mohla mluvit. Historické drama Podzemní železnice natočil podle stejnojmenného románu Colsona Whiteheada vyprávějícího o útěku dvou otroků na sever pomocí tajné soustavy stezek, úkrytů a ve Whiteheadově příběhu také skutečné železnice.
Přestávku vynucenou covidem má momentálně seriál Atlanta od Donalda Glovera, který potvrzuje, že téma černošské zkušenosti mimořádně dobře funguje v různých podivných žánrech. V případě Atlanty jde o komedii s výrazně surreálnými, místy také hororovými rysy.
Minisérie Them v této konkurenci nepatří mezi nejpovedenější, obstojně však připomíná závažnost tématu. Od dob, kdy jsme černošské herce vídali hlavně v komediích s Eddiem Murphym, se leccos změnilo.
Them
Tvůrce: Little Marvin
Seriál je k vidění na Amazon Prime Video.