


Po dvou filmech o princezně zakleté v čase se před kameru vrací hrdinové kouzelného světa Oberon. Závěrečný díl pohádkové trilogie s názvem Princ zakletý v čase tentokrát staví do centra příběhu krále Jana v podání Marka Lambory a jeho malou dceru. Snímek, za nímž opět stojí tvůrčí dvojice Petr Kubík a Lukáš Daniel Pařík, vstoupí do kin v únoru 2028.

Po boku Marka Lambory se znovu objeví Natália Germáni jako královna Ellena, Eliška Křenková coby alchymistka Amélie, Jan Révai jako král Robert VIII. a Roman Zach v roli velmistra Archivalda. Film nově představí postavu malé princezny Belly, kterou ztvární Zuna Valihora, dcera Natálie Germáni.
První natáčecí dny patřily hlavně Janovi, Elleně a jejich dceři Belle. Filmaři pro tyto scény postavili malebnou chatku v pražské Velké Chuchli. Právě zde se natáčejí rodinné obrazy, které ukazují krále Jana v úplně jiné podobě, než v jaké ho diváci znali dosud. S malou dcerou Bellou si hraje, učí ji střílet z luku, pracuje u kovárny a vyřezává jí dřevěnou hračku.
Vedle poklidných rodinných scén už vznikaly také první dramatické obrazy spojené s únosem malé princezny a střetem čarodějnice Murien s čarodějem Turakem.

Pro Marka Lamboru je návrat k Janovi setkáním s postavou v úplně jiné životní etapě. Z mladého prince, kterého diváci poznali v prvním filmu, je muž zodpovědný nejen za království, ale především za vlastní rodinu.
„Jan za ty roky dospěl, ale zároveň má jeden problém, který zná asi spousta lidí i bez královské koruny – pořád si myslí, že nejdřív musí dokončit práci a na rodinu bude čas potom. Jenže ono žádné potom nemusí přijít. Tentokrát se dostane do situace, kdy je ochoten kvůli Belle převrátit celý svět naruby. Baví mě, že za všemi souboji a kouzly je vlastně velmi jednoduchá otázka: co jste ochotni udělat pro člověka, kterého milujete,“ říká Marek Lambora.
Natália Germáni se vrací jako Ellena, někdejší princezna zakletá v čase, dnes královna a Bellina máma. Také její postava se od prvního filmu výrazně posunula. Dobrodružství tentokrát neprožívá jen jako princezna či Janova partnerka, ale především jako matka, která se ocitne v jedné z nejtěžších situací svého života. „Na Elleně se mi líbí, že i když žije v pohádkovém světě, její situace je vlastně docela obyčejná. Má manžela, kterého miluje, ale který je pořád někde v práci, a dceru, která svého tátu potřebuje. Je to dobrodružný film, ale pro mě je v něm hodně silná právě rodinná linka,“ říká Natália Germáni.

Do známého světa se vrací také Eliška Křenková jako alchymistka Amélie, která velmi dobře ví, jak nebezpečné mohou být následky, když chcete měnit minulost. „Amélie má s časem svoje zkušenosti, takže když Jan přijde s tím, že by potřeboval chronometr a jenom něco malinko opravil v minulosti, je asi jediná, která přesně ví, jak špatný nápad to je. Samozřejmě ji neposlechne, jinak bychom neměli film,“ směje se Eliška Křenková.
Chronometr Jana zavede nejen zpět k okamžiku Bellina únosu, ale postupně mnohem hlouběji do minulosti. Každý pokus něco napravit však spustí další řetězec změn. Na Janově cestě za osvobozením dcery nechybějí staří přátelé, magie, souboje ani jeden mimořádně upovídaný papoušek, který o jeho rodině ví překvapivě mnoho.
„Každý z filmů této trilogie má trochu jiné téma. Tentokrát je jím vztah otce a dcery. Jan má pocit, že když je král, musí všechno zvládnout, všechno vyřešit a všechny zachránit. Jenže postupně zjišťuje, že největší problém není porazit nepřítele, ale uvědomit si, co ve svém životě kvůli všem povinnostem přehlíží. Co vše bude nakonec ochotný pro svou dceru obětovat? Fantasy, cestování časem a velké dobrodružství v našem příběhu samozřejmě zůstávají, ale nad tím vším je velmi současný příběh o rodině a chvílích, které jí věnujeme,“ říká režisér, scenárista a producent Petr Kubík.
„Mě na tom celém nejvíc baví, že vyprávíme příběh o obyčejných lidech v neobyčejném světě. To mě na tom vlastně lákalo už od prvního dílu, ale zdá se mi, že v tomhle díle je to nejmarkantnější. Cestujeme časem, měníme minulost, obracíme celý svět vzhůru nohama, ale v centru toho celého stojí muž a žena, kteří milují své dítě a kladou si stejné otázky, jako si v našich životech klademe i my. Je to mnohem víc o vztazích, o tom, co má v životě skutečnou hodnotu a uzavírá to celou trilogii určitým poselstvím o tom, jak drahý je čas,“ doplňuje scenárista a druhý režisér Lukáš Daniel Pařík.
Vedle hlavních představitelů se ve filmu objeví i Jan Révai jako král Robert VIII., Roman Zach coby Archivald, Sára Korbelová jako Lora, Cyril Dobrý v roli Mertura, Magdalena Müller jako Ariana, Simona Zmrzlá coby Murien nebo Vladimír Polák v roli Ignáce Čmelibluda. Nového protivníka Turaka ztvární Tomáš Novotný.
Letos se filmový štáb přesune také na Bouzov a do jeho okolí, k Památníku národního odposlechu u Lipnice nad Sázavou, na pražský Barrandov, do Emauz a Hlubočep i do kaolinového dolu v Nevřeni. Natáčení bude pokračovat během roku 2027, do kin snímek vstoupí začátkem roku 2028 a bude se jednat o jednu z nejdražších pohádek za poslední desetiletí.



Víte, jestli se dřív udíleli Oscaři, nebo Nobelova cena za literaturu? Dovedete určit, zda Vincent van Gogh namaloval svoji Hvězdnou noc ještě předtím, než Picasso vytvořil Guernicu, nebo jestli Erben napsal Kytici až poté, co Mácha složil svůj slavný Máj? Otestujte si, zda dokážete správně časově seřadit české i světové kulturní události.



Vitamin D, rybí tuk nebo glukosamin užívají miliony lidí po celém světě. Nové studie ale otevírají nepříjemnou otázku: může látka, která mladšímu organismu neškodí nebo mu pomáhá, působit ve stárnoucím mozku jinak? Výsledky zatím neprokazují, že by samotné doplňky vyvolávaly kognitivní úpadek. Naznačují však, že stárnoucí mozek může na některé látky reagovat jinak, než vědci dosud předpokládali.



Přerušovaná čára není hned povolenka k předjíždění. Policie zveřejnila video, které ukazuje řidiče, jenž minulý týden na silnici mezi Vranovskou Vsí a Olbramkostelem čekal na příležitost, až konečně bude moct předjet kamion. Sice si počkal na přerušovanou čáru, jenže proti němu jela škodovka. Ta musela vybočit až na krajnici, aby se srážce vyhnula.



Mír, Rusko a žádné další zbraně pro Ukrajinu. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že válka nemá vojenské řešení. Evropě podle něj nezbývá než jednat s Ruskem a Slovensko chce být v popředí. Ruský útok v Lipsku odsuzuje, zároveň ale říká: „Proč se divíme, že Rusové takto reagují?“ Mluví také o Andreji Babišovi a o tom, jak se po atentátu daří Robertu Ficovi.