Londýn - Příznivci pana profesora mohou ode dneška opět vyrazit ze Středozemě. Dobráckých hobitů se ale v tragickém vyprávění nedočkají. Jeho syn Christopher dokočil po otci další velkou ságu Húrinovy děti.
J. R. R. Tolkien (1892-1973) na nich začal pracovat v roce 1917, později je ale odložil. Některé výňatky už byly zveřejněny, třeba v posmrtně vydané mytologické historii Středozemě s názvem Silmarillion.
I ten dopracoval Christopher Tolkien. Tentokrát je to ale poprvé, kdy bude zveřejněn příběh sestavený "jen" z fragmentů, poznámek a různých variant, které si jeho otec zkoušel. Jeho syn na tom strávil dlouhých třicet let; výsledná podoba má přes tři sta stránek a ilustracemi ji doprovodil nejznámější tolkienovský kreslíř Alan Lee.
V USA knihu vydává nakladatelství Houghton Mifflin, na ostrovech právě dnes HarperCollins. "Není to žádný Harry Potter," charakterizuje román David Brawn z nakladatelství. První vydání knihy v angličtině má náklad půl milionu výtisků, ale jako u dalších Tolkienových děl se počítá s dotisky podle poptávky.
Český překlad Stanislavy Pošustové-Menšíkové bude k mání už 1. června; stejně jako další Tolkienovy kinhy ho uvede pražské Argo.
Děj knihy se odehrává v té části tolkienovské Středozemě, která se potopila ještě před příchodem hobitů a před ději popisovanými v trilogii Pán prstenů. Vypráví příběh Turina a jeho sestry Nienor, které byly proklety Morgothem, prvním Pánem temnot. Prý nejtragičtější vyprávění z celé Tolkienovy mytologie bylo inspirováno severskou ságou o Sigurdovi drakobijci a pověstí O Kullervovi z finské Kalevaly. (Podrobný obsah na konci článku.)
Někteří z fanoušků, kteří je četli, tvrdí, že Húrinovy děti určitě patří do mytologie Středozemě a řadí je do tří "velkých příběhů", na kterých Tolkien starší pracoval.
"Už delší dobu se mi zdálo, že by bylo dobré, aby byla otcova legenda Húrinovy děti vydána jako samostatná práce. S minimální editorskou přítomností, v souvislém vyprávění bez trhlin či překážek - navzdory nedokončenému stavu, v němž některé části zanechal," uvedl už dříve Tolkien mladší. Húrinovy děti prý patří k vrcholu z vypravěčského umění jeho otce.
Tolkienovy trilogie Pán prstenů (poprvé vyšla v roce 1955) se po celém světě prodalo více než 50 milionů kusů. K nové vlně popularity světa domáckých hobitů, elfů, trpaslíků, skřetů a mocného Prstenu přispěla třídílná filmová adaptace knihy v režii Petera Jacksona.
Ta světová kina ovládla v letech 2001 až 2003; závěrečné pokračování Pán prstenů: Návrat krále je druhým nejvýnosnějším filmem historie se ziskem 1,1 miliardy dolarů. V Kanadě se hrál technicky velkolepý, ovšem kritiky nijak velkolepě přijatý muzikál; teď se připravuje jeho přepracovaná londýnská verze. Plánována je i divadelní verze Pána prstenů.
Jednaosmdesátiletý Christopher Tolkien, původně pilot Royal Air Force, je jedním ze tří žijících Tolkienových dětí a zároveň vlastníkem práv na vydávání otcova literárního odkazu. Život zasvětil analyzování a vydávání otcova díla, stejně jako kreslení map Středozemě; ty pochopitelně přidá i k Húrinovi.
Je víc než pravděpodobné, že rozhodnutí dotvořit otcovo dílo vyvolá u skalních tolkienovců i vlnu nevole. Christopher Tolkien se neváhal vymezit ani vůči úspěšným filmovým adaptacím Pána prstenů, na která předtím prodal práva - když řekl, že je nespokojený s tím, jak filmaři vykládají otcovo dílo.
Právě teď se chystají na Hobita - ovšem bez Jacksona, který se se studiem studiem New Line Cinema pohádal kvůli provizím za DVD. Nakladatel Brawn je přesvědčen, že úspěch budou mít i Húrinovy děti a hollywoodská studia se budou předhánět ve snaze získat natáčecí práva.
Anotace knihy podle nakladatelství Argo; překladatelkou Húrinových dětí je Stanislava Pošustová-Menšíková:
Více než třicet let po autorově smrti konečně vychází jeden ze tří klíčových příběhů jeho bájesloví Středozemě v ucelené podobě jako samostatná kniha. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě.
Příběh Húrinových dětí, nejtragičtější z celé Tolkienovy mytologie, byl inspirován severskou ságou o Sigurdovi drakobijci a pověstí O Kullervovi z finské Kalevaly, je však pojat zcela svébytně. Odehrává se ke konci bájného prvního věku historie světa, kdy elfové podporovaní částí lidí již prohrávají svou dlouhou válku se zlomocným pánem Středozemě Morgothem, kdysi jedním z mocných duchů, kteří se podíleli na utváření světa, který však z pýchy a touhy po moci propadl zlu.
V poslední velké bitvě, v níž padlo několik elfských a lidských království, byl statečný lidský náčelník Húrin zajat Morgothem. Protože se před ním odmítl pokořit, Morgoth vynesl nad jho rodinou kletbu: "Na všechny, které miluješ, má myšlenka dolehne jako mrak Sudby a přivede je do tmy a zoufalství. Kamkoli půjdou, vyvstane zlo. Kdykoli promluví, jejich slova poskytnou špatnou radu. Cokoli učiní, obrátí se proti nim. Zemřou bez naděje, proklínajíce život i smrt."
Děj knihy líčí dlouhý zápas Húrinova syna Túrina s prokletím. Túrin se stane velkým bojovníkem proti Morgothovým přisluhovačům; omylem však zabije nejlepšího přítele a pak svou radou způsobí zkázu jedné elfské říše. Zdrcen se pokusí začít znovu jinde a pod jiným jménem.
Zdá se, že konečně unikl, a dokonce se šťastně ožení. Potom však do země vstoupí Morgothův nejnebezpečnější sluha, drak Glaurung. Túrin se s ním utká a zabije ho. V okamžiku triumfu se však dozvídá, že nejtěžšího zločinu se dopustil proti své sestře, kterou neznal. Morgothova kletba se naplní a příběh Húrinových dětí končí...
