Příběh služebnice jako partyzánský film. Trýzněná konkubína se mění ve mstitelku

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
30. 4. 2021 17:06
Čtvrtá řada oceňovaného seriálu Příběh služebnice se vrací do fiktivního Gileádu, fundamentalistické a kastovní totality, ve které jsou ženy nazývané služebnice krutě zotročovány a rituálně znásilňovány. První tři epizody jsou od včerejška dostupné na české HBO GO.

Americký seriál vytvořil scenárista a producent Bruce Miller na motivy stejnojmenného románu Kanaďanky Margaret Atwoodové z roku 1985. Zápletka čtvrté řady, stejně jako předešlých dvou, je však od původního antiutopického díla v duchu Orwellova románu 1984 již jen odvozena. Dějově nevychází ani z volného pokračování Příběhu služebnice nazvaného Svědectví, které Atwoodová napsala po dlouhých 34 letech.

Třetí řada z roku 2019 skončila emotivně vyhroceným, otevřeným finále. V něm byla ústřední postava June, kterou hraje osmatřicetiletá Elisabeth Mossová, těžce zraněna při riskantní záchraně desítek gileádských dětí.

Nová série začíná přesně tam, kde ta předchozí skončila. June s několika uprchlými služebnicemi, které pomohly dětem odletět do svobodné Kanady, nachází dočasné útočiště na osamělé farmě v pohraničí. Ihned po zotavení ale znovu vykope válečnou sekeru, s níž se chystá zaútočit na misogynní představitele brutálního patriarchálního režimu.

I další dějová linie se zaměřuje na válku, byť tentokrát v osobní rovině mezi manžely Waterfordovými v podání Josepha Fiennese a Yvonne Strahovskiové. Právě do jejich domu byla před několika lety umístěna June jako služebnice pod jménem Offred. V současné době, kdy Gileád kvůli "uneseným" dětem plánuje invazi do Kanady, manžele zadržené v Torontu čeká soudní obvinění ze zločinů proti lidskosti.

Z dalších postav, známých z předchozích tří sezon, znovu poutá pozornost především teta Lydie. Díky znamenitému podání Ann Dowdové propojuje vemlouvavost laskavé učitelky s bestialitou dozorkyně z nacistických a komunistických lágrů.

Nejvýraznější novou postavou čtvrté série se zatím zdá Esther Keyesová, již s mrazivou hrozivostí ztvárňuje čtrnáctiletá Mckenna Graceová. Nevypočitatelná teenagerská manželka mnohem staršího, impotentního gileádského velitele vzhledem ke své trýznivé minulosti až chorobně nenávidí muže a s dětinskou naivitou obdivuje June, která se jim vzepřela.

Čtvrtá řada Příběhu služebnice je na HBO GO s českými titulky. | Video: HBO

V prvních třech epizodách lze zatím sledovat především pokračující vývoj June, která je podle gileádských zvyklostí po svém novém veliteli nyní nazývána Ofjoseph. Mladá žena se již dávno vzdala role oběti a ponižované konkubíny. V nové řadě se stává nelítostnou bojovnicí, odbojářkou i mstitelkou. S tvrdohlavou zaťatostí na sebe dobrovolně bere i úkol biblických rozměrů - vysvobodit svůj lid z ujařmení a přivést ho do "země oplývající mlékem a medem".

Odpůrci tohoto přerodu namítají, že tvůrci seriálu proměnili známou literární postavu v superhrdinku. Nejde však o překotný vývoj nejednoznačné a komplikované hrdinky. Naznačil ho již pilotní díl seriálu, v němž poddajně působící June v samoobsluze v duchu přemítá, že "nechce pomeranče, ale chce popadnout nejbližší samopal". Nyní již palné i jiné zbraně třímá v rukou. A neváhá jimi zabíjet muže, kteří proměnili ženy v "chodící dělohy".

Zároveň ale tvůrci hrdinskou auru June relativizují. Služebnice své podvratné akce často důsledněji nepromýšlí a v rozohněném hněvu jedná bez ohledu na okolí. Družky kvůli ní trpí a umírají, některé děti propašované do Kanady mají pocit, že nebyly zachráněny, nýbrž vyrvány z domovů. Dokonce i vlastní dcera se June bojí. Autoři tím dokládají, že každá, i sebelépe míněná křížová výprava proti teroru může mít kontraproduktivní důsledky.

Místy až děsivě intenzivní výkon v hlavní roli opět podává jedna z nejlepších amerických hereček současnosti Elisabeth Mossová, která tři epizody nové řady i režírovala. Na úplném začátku příběhu - skrytá v bílém čepci a červeném jeptiškovském rouchu - vypadala jako světice, která právě vystoupila z obrazů dávných holandských mistrů. Již tehdy však z jejích vodově modrých očí občas vyšlehl zlověstně vyšinutý záblesk.

Mossová je mistryní proměnlivých emocí, jež je schopna vyjádřit jen subtilními mimickými záchvěvy. Málokterá žijící herečka se dokáže usmívat i plakat zároveň a působit při tom věrohodně.

Vlevo je Mckenna Graceová v roli Esther Keyesové, vpravo uprostřed Elisabeth Mossová jako June.
Vlevo je Mckenna Graceová v roli Esther Keyesové, vpravo uprostřed Elisabeth Mossová jako June. | Foto: HBO

Dynamická kamera se často pohybuje v její těsné blízkosti a ve dlouhých záběrech detailně snímá mnohdy zbitou, zkrvavenou a špinavou tvář. Z June, stigmatizované psychicky i fyzicky, vyzařují něha i vzpurnost, zděšení a vztek, láska i nenávist.

První dvě epizody mají ve srovnání s předchozími 36 částmi poněkud odlišný charakter, a to nejen proto, že z nich téměř vymizelo poznávací znamení seriálu: karmínové pláště služebnic. Změnil se také žánr - spíše než hororovou dystopii začíná Příběh služebnice připomínat válečný nebo partyzánský film.

Již ve třetí části se však znovu opakuje obvyklé schéma. Poté, co se na krátký čas ocitne na svobodě, June upadá do spárů Gileádu a je podrobena inkvizičnímu mučení. Tentokrát včetně takzvaného waterboardingu, tedy metody používané za vlády prezidenta George W. Bushe na americké základně Guantánamo. Tvůrci tak zůstávají věrni zásadě Margaret Atwoodové začlenit do příběhu pouze taková zvěrstva, která se v dějinách lidstva již někdy někde odehrála.

Podle prvních tří částí nelze desetidílnou sérii ještě zhodnotit. I proto, že zahraniční kritici, kteří měli možnost dopředu zhlédnout hned osm epizod, zdůrazňují, že překvapivý zlom nastává až ve druhé polovině. Ačkoli i nové díly uhranou několika znepokojivými scénami a strhujícím herectvím, zatím se zdá, že tvůrci svůj ponurý postapokalyptický příběh variují a rozvíjejí spíše ze setrvačnosti.

Příběh služebnice IV

Tvůrce: Bruce Miller
Na HBO GO jsou k vidění první tři epizody, každý čtvrtek přibude další.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy