Příběh služebnice jako partyzánský film. Trýzněná konkubína se mění ve mstitelku

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
30. 4. 2021 17:06
Čtvrtá řada oceňovaného seriálu Příběh služebnice se vrací do fiktivního Gileádu, fundamentalistické a kastovní totality, ve které jsou ženy nazývané služebnice krutě zotročovány a rituálně znásilňovány. První tři epizody jsou od včerejška dostupné na české HBO GO.

Americký seriál vytvořil scenárista a producent Bruce Miller na motivy stejnojmenného románu Kanaďanky Margaret Atwoodové z roku 1985. Zápletka čtvrté řady, stejně jako předešlých dvou, je však od původního antiutopického díla v duchu Orwellova románu 1984 již jen odvozena. Dějově nevychází ani z volného pokračování Příběhu služebnice nazvaného Svědectví, které Atwoodová napsala po dlouhých 34 letech.

Třetí řada z roku 2019 skončila emotivně vyhroceným, otevřeným finále. V něm byla ústřední postava June, kterou hraje osmatřicetiletá Elisabeth Mossová, těžce zraněna při riskantní záchraně desítek gileádských dětí.

Nová série začíná přesně tam, kde ta předchozí skončila. June s několika uprchlými služebnicemi, které pomohly dětem odletět do svobodné Kanady, nachází dočasné útočiště na osamělé farmě v pohraničí. Ihned po zotavení ale znovu vykope válečnou sekeru, s níž se chystá zaútočit na misogynní představitele brutálního patriarchálního režimu.

I další dějová linie se zaměřuje na válku, byť tentokrát v osobní rovině mezi manžely Waterfordovými v podání Josepha Fiennese a Yvonne Strahovskiové. Právě do jejich domu byla před několika lety umístěna June jako služebnice pod jménem Offred. V současné době, kdy Gileád kvůli "uneseným" dětem plánuje invazi do Kanady, manžele zadržené v Torontu čeká soudní obvinění ze zločinů proti lidskosti.

Z dalších postav, známých z předchozích tří sezon, znovu poutá pozornost především teta Lydie. Díky znamenitému podání Ann Dowdové propojuje vemlouvavost laskavé učitelky s bestialitou dozorkyně z nacistických a komunistických lágrů.

Nejvýraznější novou postavou čtvrté série se zatím zdá Esther Keyesová, již s mrazivou hrozivostí ztvárňuje čtrnáctiletá Mckenna Graceová. Nevypočitatelná teenagerská manželka mnohem staršího, impotentního gileádského velitele vzhledem ke své trýznivé minulosti až chorobně nenávidí muže a s dětinskou naivitou obdivuje June, která se jim vzepřela.

Čtvrtá řada Příběhu služebnice je na HBO GO s českými titulky. | Video: HBO

V prvních třech epizodách lze zatím sledovat především pokračující vývoj June, která je podle gileádských zvyklostí po svém novém veliteli nyní nazývána Ofjoseph. Mladá žena se již dávno vzdala role oběti a ponižované konkubíny. V nové řadě se stává nelítostnou bojovnicí, odbojářkou i mstitelkou. S tvrdohlavou zaťatostí na sebe dobrovolně bere i úkol biblických rozměrů - vysvobodit svůj lid z ujařmení a přivést ho do "země oplývající mlékem a medem".

Odpůrci tohoto přerodu namítají, že tvůrci seriálu proměnili známou literární postavu v superhrdinku. Nejde však o překotný vývoj nejednoznačné a komplikované hrdinky. Naznačil ho již pilotní díl seriálu, v němž poddajně působící June v samoobsluze v duchu přemítá, že "nechce pomeranče, ale chce popadnout nejbližší samopal". Nyní již palné i jiné zbraně třímá v rukou. A neváhá jimi zabíjet muže, kteří proměnili ženy v "chodící dělohy".

Zároveň ale tvůrci hrdinskou auru June relativizují. Služebnice své podvratné akce často důsledněji nepromýšlí a v rozohněném hněvu jedná bez ohledu na okolí. Družky kvůli ní trpí a umírají, některé děti propašované do Kanady mají pocit, že nebyly zachráněny, nýbrž vyrvány z domovů. Dokonce i vlastní dcera se June bojí. Autoři tím dokládají, že každá, i sebelépe míněná křížová výprava proti teroru může mít kontraproduktivní důsledky.

Místy až děsivě intenzivní výkon v hlavní roli opět podává jedna z nejlepších amerických hereček současnosti Elisabeth Mossová, která tři epizody nové řady i režírovala. Na úplném začátku příběhu - skrytá v bílém čepci a červeném jeptiškovském rouchu - vypadala jako světice, která právě vystoupila z obrazů dávných holandských mistrů. Již tehdy však z jejích vodově modrých očí občas vyšlehl zlověstně vyšinutý záblesk.

Mossová je mistryní proměnlivých emocí, jež je schopna vyjádřit jen subtilními mimickými záchvěvy. Málokterá žijící herečka se dokáže usmívat i plakat zároveň a působit při tom věrohodně.

Vlevo je Mckenna Graceová v roli Esther Keyesové, vpravo uprostřed Elisabeth Mossová jako June.
Vlevo je Mckenna Graceová v roli Esther Keyesové, vpravo uprostřed Elisabeth Mossová jako June. | Foto: HBO

Dynamická kamera se často pohybuje v její těsné blízkosti a ve dlouhých záběrech detailně snímá mnohdy zbitou, zkrvavenou a špinavou tvář. Z June, stigmatizované psychicky i fyzicky, vyzařují něha i vzpurnost, zděšení a vztek, láska i nenávist.

První dvě epizody mají ve srovnání s předchozími 36 částmi poněkud odlišný charakter, a to nejen proto, že z nich téměř vymizelo poznávací znamení seriálu: karmínové pláště služebnic. Změnil se také žánr - spíše než hororovou dystopii začíná Příběh služebnice připomínat válečný nebo partyzánský film.

Již ve třetí části se však znovu opakuje obvyklé schéma. Poté, co se na krátký čas ocitne na svobodě, June upadá do spárů Gileádu a je podrobena inkvizičnímu mučení. Tentokrát včetně takzvaného waterboardingu, tedy metody používané za vlády prezidenta George W. Bushe na americké základně Guantánamo. Tvůrci tak zůstávají věrni zásadě Margaret Atwoodové začlenit do příběhu pouze taková zvěrstva, která se v dějinách lidstva již někdy někde odehrála.

Podle prvních tří částí nelze desetidílnou sérii ještě zhodnotit. I proto, že zahraniční kritici, kteří měli možnost dopředu zhlédnout hned osm epizod, zdůrazňují, že překvapivý zlom nastává až ve druhé polovině. Ačkoli i nové díly uhranou několika znepokojivými scénami a strhujícím herectvím, zatím se zdá, že tvůrci svůj ponurý postapokalyptický příběh variují a rozvíjejí spíše ze setrvačnosti.

Příběh služebnice IV

Tvůrce: Bruce Miller
Na HBO GO jsou k vidění první tři epizody, každý čtvrtek přibude další.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 3 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy