Noe pro jednadvacáté století brání Archu se sekerou v ruce

Martin Svoboda Martin Svoboda
8. 3. 2014 13:41
Režisér Darren Aronofsky vrací do kin Bibli. Cenzoři v arabských zemích už vydávají zákazy.
Russell Crowe (Noe).
Russell Crowe (Noe). | Foto: Cinemart

Preview - Pokud jste už v kině viděli trailer na adaptaci biblického příběhu o potopě světa s titulem Noe, nejspíš jste také nevěděli, co si myslet. Smát se? Brát to vážně? Kdyby bylo na konci toho snad až přehnaně epicky vyhlížejícího biblického opusu vytesáno do kamene „Roland Emmerich“, nejspíš by nebylo co víc řešit, jenže ono tam stojí „Darren Aronofsky“. Zapeklitá situace!

Podívejte se na ukázku z filmu Noe režiséra Darrena Aronofského.
Podívejte se na ukázku z filmu Noe režiséra Darrena Aronofského. | Video:

Talentovaný režisér Černé labutě, Wrestlera, Rekviem za sen, Fontány či Pí bývá se svými vizemi tím méně úspěšný, čím hlubší film se snaží nabídnout. Je mistrem zkratky a efektu, ne tak přílišných složitostí. Tedy podle jednoho výkladu. Proto se dodnes u Fontány diváci do krve hádají, nakolik jde o opojnou filmovou báseň, a nakolik o povrchní, do sebe zahleděný kýč. Noe tak má potenciál vyvolat pouliční válku, protože co by mělo být hluboké, když už ne filmová studie biblického příběhu?

Noe.
Noe. | Foto: Cinemart

Snímek za 130 milionů ale nebude jen o modlení a právě opulentnost a mainstreamovost zatím vzbuzují největší dohady. Russell Crowe v hlavní roli, dál Emma Watson, jejíž sexappeal už je dnes pověstný, pak populární idol mladých dívek Logan Lerman a nakonec Jennifer „Trinity“ Connelly. Metuzaléma ztvárnil Anthony Hopkins.

Na pohled vypadá Noe spíš jako přeplácaný akční blockbuster v podivném aranžmá, ačkoliv tak nějak tušíme, že se jím bude Aronofsky pokoušet i o něco víc. Může to „něco víc“ fungovat?

Začalo to básničkou

Grafický román Noe od Darrena Aronofského.
Grafický román Noe od Darrena Aronofského. | Foto: Aktuálně.cz

Testovací publikum reagovalo prý velmi nevraživě. Dokonce se rozhořel spor mezi Aronofskym a Paramountem o přestříhání snímku. Režisér obviňoval producenty, že do jeho hotové verze rovnou stříhali, oni jeho, že se s nimi není ochotný na ničem domluvit. Aronofsky nakonec vyhrál a film jde do kin přesně v tom stavu, jak on ho odevzdal.

Svůj vysněný projekt prý pojal velmi „po svém“, ač zatím není jasné, co to přesně znamená. Ví se jen, že ho příběh zachránce všeho živočišstva fascinuje od dětství – už ve třinácti letech vyhrál recitační soutěž s básní o Noemovi. O realizaci začal uvažovat přinejmenším od roku 2007, kdy sdělil Guardianu tuto příhodu.

Noe.
Noe. | Foto: Cinemart

Stálo mu tedy za námahu rozjet složité natáčení, kdy se například o hlavní roli ucházeli Christian Bale, Michael Fassbender, Liam Neeson, Liev Schreiber nebo Val Kilmer. Naštěstí nemusel krotit divou zvěř – na placu se neobjevila prakticky žádná živá zvířata, o jejich přítomnost se totiž až v postprodukci postaralo ILM. Zato Aronofsky použil záběry z hurikánu Sandy, aby Američanům připadala vize potopy nepříjemně povědomě.

Bude zajímavé sledovat, jak si Noe povede v souboji s Exodem Ridleyho Scotta, který bude do amerických kin uveden rovněž letos. Scottovo pojetí, alespoň z toho mála, co o něm víme, vypadá poněkud usedleji než velkolepá destrukce hollywoodských rozměrů na Arše. Zapamatujeme si rok 2014 jako sezónu, kdy ožily biblické eposy, jak je Hollywood sypal z rukávu v šedesátých letech? 

Islamisté pomáhají reklamě

Marketingovému rozruchu kolem filmu Noe určitě pomáhají i zprávy, že už nyní tři arabské země - Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Katar - deklarovaly zakáz z náboženských důvodů. Biblický příběh o potopě světa sice islám uznává, v koránu je mu věnována celá kapitola, avšak zakazuje zpodobnění náboženských postav.

Noe.
Noe. | Foto: Cinemart

Zástupce studia Paramount Pictures sdělil, že zákaz filmu oficiálně potvrdili cenzoři tří arabských zemí. Odůvodnili to tím, že film odporuje učení islámu. Produkce očekává, že zákazy budou následovat v dalších islámských státech jako Egypt, Jordánsko nebo Kuvajt.

Proti promítání filmu vydala tento týden náboženský výnos renomovaná instituce sunnitského islámu, káhirská univerzita Al-Azhar. "Jsme proti jakémukoli zpodobování mesiášů, božích proroků a společníků Proroka. Provokují city věřících, v islámu je to zakázáno a jde o zřejmé porušení islámského práva," uvádí výnos.

Noe.
Noe. | Foto: Cinemart

Přitom televizní film Umučení Krista Mela Gibsona z roku 2004 se v arabském světě vysílal, i když i tehdy byli duchovní proti. Ubránil se jim i arabský seriál Umar z roku 2012, který pojednával o událostech z období, kdy žil Mohamed.

Snímek Noe ale vyvolává otazníky i v zemi svého vzniku. Urostlý Crowe v něm svírá sekeru, když se do jeho archy chtějí dostat davy hříšníků, aby unikly vodě. Předseda konzervativní křesťanské vysílací společnosti National Religious Broadcasters Jerry Johnson v únoru řekl, že je třeba vysvětlit, že film je "fantazijním, nikoli doslovným převyprávěním Písma".

Paramount přistoupil na to, že na to bude brát ohled v upoutávce. Ta nyní připouští, že jde o uměleckou licenci. Autoři prý ale věří, že v podstatě film odpovídá příběhu, který "je základním kamenem víry milionů lidí na celém světě".

Noe přijde do našich kin 27. března, v USA má premiéru o den později.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy