Divadelní revoluce: Welles a jeho průlomové inscenace v New Yorku

Orson Welles se v New Yorku stal průkopníkem divadelních inovací, když v rámci Federal Theatre Project vytvořil historicky památné inscenace, které zásadně bouraly umělecké konvence. Jeho nejpozoruhodnějším počinem byl bezesporu Voodoo Macbeth - revoluční adaptace Shakespearova dramatu s kompletně afroamerickým obsazením, která byla poprvé uvedena v roce 1936 v Lafayette Theatre v newyorském Harlemu.

Tato inscenace nebyla pouhým divadelním experimentem, nýbrž silným společensko-politickým gestem, které zpochybňovalo zavedené rasové bariéry v umění. V době segregace představení přitáhlo smíšené publikum - bílí a černošští diváci seděli společně v hledišti, což bylo v roce 1936 i v New Yorku neobvyklé. Wellesovi bylo v té době pouhých 20 let a jednalo se o jeho profesionální režijní debut.

Welles dokázal transformovat klasickou hru do nového kontextu, když zasadil shakespearovskou tragédii do prostředí Haiti a obsadil výhradně černošské herce. Vytvořil tím inscenaci, která byla zároveň umělecky průlomová i společensky provokativní. Jeho inovativní přístup spočíval v bourání tradičních inscenačních schémat, experimentování s prostorem, nekonvenčním hereckým výrazem a především v otevřeném zpochybňování uměleckých i společenských konvencí své doby.