Už před více než deseti lety Belgičan ukázal i jinou polohu než jen dojezd dřívější akční kariéry v laciných béčkových produkcích, natáčených v nejzapadlejších koutech Evropy. Drama JCVD z roku 2008 si pohrávalo se skutečným osudem majitele těchto iniciál a Van Damme ukázal, že má charisma, nejen když někoho z otočky kope do hlavy.
Francouzská novinka Poslední žoldák scenáristy a režiséra Davida Charhona podobné ambice nemá. Nese se v duchu bláznivých francouzských komedií ochotných přimíchat do děje cokoli, co se zrovna namane. A cestou pomrkává na diváky, že tajný agent Richard Brumére umí všechno to, co kdy předváděl jeho představitel. A nejen to.
Nestačí, když hrdina pochválí plakát "svého" dávného hitu Krvavý sport a toho chlápka, co tam hrál hlavní roli. Ani to, když později zopakuje jeden podpásový úder z tohoto snímku.
V duchu Arsèna Lupina se Van Damme mění v mistra převleků. Tu v paruce, tu s knírem na sebe bere nejrůznější role, aby vyřešil poněkud legrační případ s tajuplným kufříkem, do něhož se namočil, zatímco proti němu jde celý svět. Či přinejmenším francouzské vládní složky a agenti.
Agent, jehož obličej nikdo nezná, se po letech vrací do Paříže postarat se o syna, jemuž nepřímo způsobil problémy. Konkrétně to, že syn sedí v cele a odpovídá na otázky, kterým nerozumí, neboť se týkají trochu vážnějších zločinů než toho, že si před nedávnem koupil marihuanu.
V poměrně zamotané zápletce se zneužíváním identity a nekalými kšefty s nebezpečnou zbraní dále figuruje několik komicky nemotorných postav či jeden středně tupý mladík tmavší barvy pleti, který zbožňuje gangsterku Zjizvená tvář a domnívá se, že je jako její protagonista, drogový dealer Tony Montana.
Všichni balancují na hraně karikatury a jen tak tak tu rovnováhu ustojí. Byť je to nepochybně záměr, snímek není dostatečně energický či poblázněný, aby hromadu ztřeštěných postav udržel při životě. Sledovat toporné hrdiny s nulovým smyslem pro humor je legrační jen chvilku.
Podobně odtržený od reality zůstává Van Dammův agent, který se snaží sblížit se synem pomocí mechanického citování přísloví všeho druhu a přirovnáváním všeho k bojové operaci.
Bohužel je lehce toporný také v akčních scénách, které choreografií využívající okolní prostředí připomenou spíš snímky Jackieho Chana než "vandammovky".
V tom je základní potíž snímku. Stejně jako jeho hrdina se snaží připomínat či imitovat kdeco, ale bohužel tím jen přiznává, že ke kvalitám originálu má daleko. Van Damme stále umí kopnout dostatečně vysoko a navzdory limitovanému rejstříku je to pořád typ herce, kterého kamera miluje. Ale jen na dozvuky vlastního charismatu vše uhrát nemůže.
Poslední žoldák je místy zábavná akční komedie, která zdaleka nekope tak vysoko a rychle, jako to její hrdina uměl na vrcholu kariéry. Akční scény neurazí, byť si na ně divák po chvíli nevzpomene. Jedna absurdní pasáž střídá druhou, mnohdy však není jisté, zda jde ještě o záměr. Na Netflixu už se ale v létě objevily i horší věci.
Poslední žoldák není další z tuctů béčkových či céčkových akčních filmů v hercově portfoliu, ale ani žádný restart kariéry či promyšlená sebereflexivní tečka. Spíše nezáměrná labutí píseň jednoho z posledních akčních hrdinů 90. let, který si ze sebe umí udělat srandu, ale nikoho tím příliš nedojme.
Poslední žoldák
Režie: David Charhon
Film je k vidění na Netflixu.
