Los Angeles - O uplynulém víkendu se v amerických kinech chodilo nejvíc na romantickou komedii No Strings Attached (Hlavně nezávazně), v níž hrají hlavní role Natalie Portmanová a Ashton Kutcher. Z přibližně 3020 kin nastřádala 20,3 milionu dolarů, což je poměrně dobrý výsledek, nicméně nic světoborného.
Oproti loňsku, kdy byl v kinech Avatar, šlo o celkový víkendový pokles tržeb o čtvrtinu. Pro Kutchera jde o standardní otvírací tržby, prakticky stejné měly jeho předchozí filmy What Happens in Vegas a Just Married. Natalie Portmanová není příliš vedená jako hvězda, prakticky větší úspěch měla jenom s comicsem V jako Vendeta.
Hlavně nezávazně s rozpočtem 25 milionů pojednává o mladém muži a ženě, kteří se rozhodnou založit vztah pouze na fyzické rovině, ale postupně je přemůže láska, již si ovšem nechtějí připustit. Podle údajů distributora, studia Paramount Picture, tvořilo 70 procent publika ženy a 60 procent všech lidí, co přišli na tento film do kina, bylo starších 25 let. Tato cílová skupina se v posledních letech stále více hlásí o slovo a producenti na to díky její tržní síle slyší.
Tomu odpovídají i první ohlasy zaznamenané v tisku a na internetu. Záznamy Internetové filmové databáze prozrazují, že se snímek výrazně méně se líbí mužům mezi 30 a 44 lety oproti stejně starým ženám - znamená to, že tento „rande film" mohl způsobit i řadu roztržek. Mladším (méně zkušeným) ročníkům snímek připadá vyloženě jen zábavný. Starším mužům nad 45 se oproti trochu mladším naopak velmi líbí. A více se líbí Američanům než divákům z jiných zemí.
Odpovídá to recenzentským postřehům, že Hlavně nezávazně silně vystihuje trendy v současné americké společnosti a nadbíhá jejím potřebám. Muži ovšem na rostoucí emancipaci žen reagují poměrně nešťastně. Uvidíme, jak si snímek povede v Česku, kde má premiéru 31. března.
Překvapením prý je, že morálně dosti odvázaný film režíroval 64letý Ivan Reitman (Krotitelé duchů, Policajt ze školky, Evoluce, Superbejvalka), i když styl a naladění odpovídá spíš tomu, co režíruje Judd Apatow (Zbouchnutá). Základ však leží ve scénáři relativních začátečníků Elizabeth Meriwetherové a Michaela Samoneka, kteří jsou mladší generace.
Recenzenti přijímají film smíšeně. Prakticky vždy se vyskytne nějaké velké ale. „Je to film, který na scénu uvádí velmi provokativní myšlenku, aby ji pak potopil a nechal publikum napospas s typickou romantickou komedií, která se téměř nedá odlišit od ostatních typických romantických komedií," napsal Mike McGranaghan pro časopis Aisle Seat.
Většina kritiků se přitom shodne, že mezi Kutcherem a Portmanovou to na plátně výborně jiskří a působí dokonale sladění; zdá se dokonce, že by mohli vytvořit dlouhodobější herecký pár. Nejčastěji opakovaným přívlastkem snažícím se postihnout povahu filmu je roztomilý. Hned vzápětí následují citace či drobné obsese - například zvláštní posedlost snímku hip-hopem 90. let.
Klasicky kombinační popis pro rychlou představu poskytl například Matt Pais ze stránky Metronomix.com: „Je to něco jako Harry potkal Sally, jen je tu méně přátelství, více sexu a nepříliš mnoho děje." Ještě dál se pustil Matt Brunson z časopisu Creative Loafing: „Představte si Poslední tango v Paříži pro internetovou generaci a s mobilními telefony místo másla. A samozřejmě dvojice Brando a Bertolucci se od Kutchera a Reitmana dost liší."
Veterán Roger Ebert z deníku Chicago Sun-Times si posteskl, že se snímek tváří jako „dráždivé sexuální skotačení v roce 2011", ale „i když má rating R (do 17 let nepřístupno), tak je to jedno z nejvíce naředěných R, jaké jsem kdy viděl. Je to spíše PG-1, které má jen takové přikrášlené přestrojení".
Hlavně nezávazně v kinech nemělo velkou konkurenci, zbylé dvě novinky týdne - válečné drama Petera Weira The Way Back s Colinem Farrellem a Edem Harrisem a sociální satira Company Men s Benem Affleckem a Tommy Lee Jonesem - byly nasazeny jen ve velmi malém množství kopií. U obou se pravděpodobně počítá s tím, že budou přidávány kopie a diváci na ně budou chodit delší dobu.
Na druhém místě žebříčku se tak umístil s velkým propadem od minula akční poloparodický comics Zelený sršeň, který utržil 18,1 milionu a celkem už má v USA 63 milionů. Jde o typickou ukázku toho, že 3D postupně přestává účinkovat. Snímek za 120 milionů dolarů se nemá šanci splatit na domácí půdě a je otázka, jestli mu na to budou stačit zámořské tržby. Aby na sebe začal vydělávat, musí v kinech utržit kolem čtvrt miliardy dolarů, protože 50 procent si berou kina.
Podobně nepříznivě je na tom Tron: Legacy s náklady kolem 170 milionů a domácími tržbami 163 milionů. Disneyovka Na vlásku (Tangled) je na tom ještě hůř. Stála neuvěřitelných 260 milionů a v amerických kinech zatím nastřádala 186 milionů.
Napůl hraný napůl animovaný Méďa Béďa stál 80 milionů a utržil 88 milionů. Zahraniční tržby, prodeje televizních práv, DVD a Blu-ray zřejmě náklady zarovnají, ale ani 3D není zárukou úspěchu.
Naopak skvěle se dá vydělávat na umění, respektive filmech, které mají potenciál získávat Oscary, předem se to o nich ví a mají dobré recenze.
Western Opravdová kuráž (True Grit) stál 38 milionů a jen v USA už utržil 138 milionů; přičemž je jasné, že bude vydělávat velmi slušně ještě minimálně měsíc, než se budou zlaté sošky rozdávat, a je celkem pravděpodobné, že se vyšplhá až na 200 milionovou hranici.
Baletní drama Černá labuť stálo jen 13 milionů a doposud utržilo 83 milionů. S úterními oscarovými nominacemi a vysoce pravděpodobným ziskem zlaté sošky pro Natalii Portmanovou jsou 100 milionové tržby více než jasné.
Historické britské drama The King Speech stálo 15 milionů a doposud utržilo v USA 58 milionů - podle úspěchu na Oscarech má šanci na osmdesáti či devadesáti milionové tržby. Někdy je zkrátka výhodnější vydělávat peníze pomaleji.
