Pomothy: ČSFD nabízí novou a lepší filmovou publicistiku

Martin Svoboda Martin Svoboda
5. 8. 2015 11:11
Rozhovor se zakladatelem Česko-Slovenské filmové databáze Martinem Pomothym o hodnocení filmů, vlivu ČSFD na kulturu i o tom, proč je podle databáze Vykoupení z věznice Shawshank nejlepším snímkem.
Vykoupení z věznice Shawshank - nejlepší film podle uživatelů ČSFD.cz.
Vykoupení z věznice Shawshank - nejlepší film podle uživatelů ČSFD.cz. | Foto: Columbia Pictures / Intersonic

Rozhovor – Česko-Slovenská filmová databáze (ČSFD) patří nepochybně mezi nevlivnější média věnující se filmům v Česku a na Slovensku. Zakladatel Martin Pomothy (Pomo) dokázal vybudovat databázi, jejíž návštěvnost v poměru k počtu obyvatel obou zemí překonává i světovou IMDb.com v Americe.

Pomothyho tým už organizuje i akce přesahující internet, například projekce ve zvlášť označených kinosálech nebo Filmový víkend začínající v pátek 7. srpna.

Role ČSFD může být vnímána i kontroverzně ve vztahu ke „klasické“ filmové publicistice a ovlivnění návštěvnosti kin. V neposlední řadě je ČSFD i zajímavým organismem, jehož komunita žije vlastním životem.

Martin Pomothy
Martin Pomothy | Foto: ČSFD.cz

Aktuálně.cz: Bylo vždy vaším záměrem vytvořit konkrétně filmovou databázi, nebo jste chtěl rozjet úspěšný projekt a filmy byly prostředek?

Martin Pomothy: Vždy mi šlo o filmy. Motal jsem se kolem nich od malička jako fanoušek a později jako novinář. Lidé i dnes často navrhují, abych založil i knižní databázi. Nevylučuji, že k tomu časem dojde, ale mojí srdcovkou navždy zůstane ta filmová.

A.cz: ČSFD má i coby databáze silnou komunitu. Který z těch prvků je pro vás primární?

Komunita. Databáze byla vždy jenom základ, jakýsi podnět, aby se měli filmoví fanoušci kde scházet. Dokonce zvažuju přejmenování, vypuštění z názvu slova „databáze“, protože až příliš vybízí ke srovnávání s jinými internetovými databázemi.

A.cz: A tahle změna názvu by s sebou nesla i něco dalšího?

To už bych prozrazoval plány, což nedělám ani měsíc dopředu, natož takhle dlouhodobě. V jádru každopádně zůstane ČSFD stejná, akorát ji s novými technologiemi a trendy budeme vylepšovat a rozšiřovat.

A.cz: Jak vnímáte roli ČSFD pro reflexi a postavení filmů v Česku?

Vliv na kulturu nebo přijímání filmů v Česku vnímám nejspíš méně, než jaká je realita. Pro mě jde pocitově pořád o tu samou ČSFD, kterou jsem kdysi založil v garáži. Určitě hodně vylepšenou, ale pořád moje děťátko, co vnímám jako maličké. Ostatně i zdejší trh je maličký, nejde vůbec srovnávat s globálním. Takže ani tolik nedokážu prožívat jeho vliv na okolí. Ale je pravda, že často slýchám o jejím vlivu, a když se někde seznámím s novými lidmi, většinou hned podotknou, že jsou na ní každý den. Pak mi její vlivnost dochází. A těší mě.

A.cz: V nějaké fázi ale pro vás ČSFD musela přestat být koníčkem a stala se prací…

Pro mě v podstatě pořád nejde o práci v klasickém slova smyslu, ale o hobby. Jasně, jsme firma, mám tucet full-time zaměstnanců a další tucet externistů, musíme na určité úrovni frčet, slovo „práce“ to ale nevystihuje. Když říkám, že je ČSFD moje dítě, myslím to vážně – skrze firmu ho krmím a vychovávám. Už patnáct let se mu plně věnuju. A jsem rád, že jsem si svůj život takhle zařídil. Když mě zrovna něco nebaví, svěřím to někomu z firmy, na koho se můžu spolehnout. Jinak ale na ČSFD dělám všechno. Svého druhu relax pro mě představuje třeba přidávání jmen herců pod fotky. A jak mi přibývají léta, stejně jako jsou pro mě potěšením samotné filmy, stávají se jimi i marketingové úvahy a obchodní aspekty podnikání. Když člověk dokáže tyto aspekty spojit s hobby, tak se cítí jako ryba ve vodě.

A.cz: Jednu dobu se říkalo, že není snadné sehnat pro média věnující se filmům dostatek inzerentů, protože cílové publikum je poněkud nevděčné z marketingového hlediska. Doplatil na to třeba časopis Premiere. Nemá ČSFD podobný problém?

Pozor, Premiere byl papírový časopis. S ním nejde ČSFD srovnávat. Internet naopak jde a pořád půjde nahoru. Měsíčně máme včetně mobilních aplikací sto až sto padesát milionů zobrazených stránek, a co se týče reklamy, jsme vyprodaní.

A.cz: Hodně se řeší i vztah ČSFD a filmové publicistiky. Myslíte, že se navzájem doplňují, nebo ČSFD klasickou publicistiku opravdu ohrožuje?

My jsme ale taky filmová publicistika, jen v jiné podobě. A myslím, že výživnější a dalekosáhlejší než ta klasická. Profesionální článková recenze jednoho člověka představuje pouze jeden individuální názor a čtete ho několik minut. Za tu dobu si u nás stihnete deset různých komentářů od lidí, kteří mají o filmech stejný přehled jako onen profesionální kritik a navíc o nich píšou ne kvůli živobytí, ale protože je to baví, protože svůj subjekt milují.

A.cz: Takže ČSFD představuje novou a lepší filmovou publicistiku?

Novou určitě. A myslím, že i lepší. Já jsem vyrůstal na staré Cinemě, když tam ještě psali Fuka, Vosmík, Hejlíčková, Prokopová. Naučili mě, jak filmy vnímat, jak je reflektovat. Dnes tuto roli pro statisíce lidí plní ČSFD. Učí lépe orientovat se ve filmové džungli, učí formovat vlastní intelektuální reflexi kinematografie.

A.cz: Když se podíváme na princip ČSFD a princip každé databáze – přiřadit k filmu procentuální hodnocení na základě hlasování. Myslíte, že tak se dá určit kvalita uměleckého díla? Hlasováním?

Složitá otázka. Už jen proto, že se těžko určuje, co má vlastně být „kvalita“ a „nekvalita“. Nemůžeme říct, že nekvalitou filmů Stevena Soderbergha je nepoužívání světel při natáčení. Jde zkrátka o jeho režijní styl. Na druhou stranu nějaké rumunské béčko se Stevenem Seagalem je nepochybně méně kvalitní než třeba Schindlerův seznam. Co se ale týče těchto procentuálních hodnocení, tak předně nikdo netvrdí, že Vykoupení z věznice Shawshank má být nejlepší film všech dob. Určitě nelze říct, že je lepší než třeba Coppolova Apokalypsa. Shawshank není lepší, ale víc lidem vyhověl.

A.cz: ČSFD ale přikládá procentům velkou váhu – podle nich se velmi důrazně kastuje do tří barevně odlišených skupin. Nejde o až přehnaný důraz?

Ano, přikládáme tomu velkou váhu – právě kvůli tomu, že je jasné, že filmy s vyšším hodnocením vyhoví více lidem. Pořád jde ale jen o orientační dělení, jde jen o barvu.

A.cz: Když se od výrazných filmů přesuneme k výrazným uživatelům komunity, v posledních zhruba dvou letech se značně zviditelnil uživatel Verbal známý velmi vulgárním humorem v komentářích. Vnímáte ho jako maskota, který komunitu oživuje, nebo jeho styl nevidíte rádi?

Osobně o takové maskoty nestojím. Kdyby záleželo na mně, kdyby nebyl tak populární, tak bych ho zrušil, přece jenom pravidelně porušuje pravidlo o nepoužívání samoúčelných vulgarismů. Snažím se podobné tendence držet na uzdě, aby neinfikoval další uživatele. ČSFD by šla do kytek. Což kvůli někomu, kdo navíc není schopen akceptovat názory jiných, čímž jde vlastně proti filozofii existence ČSFD coby veřejného fóra, nedopustím.

A.cz: Ale když byla vaším primárním zájmem vždy komunita, máte asi svázané ruce, komunita je přece živá.

Ano, já respektuju, že je populární a lidé ho tam chtějí a baví se jím. Proto proti němu nezasahuju.

A.cz: Na druhou stranu bodový systém výrazně zvýhodňuje uživatele registrované od dob založení stránky. A komentáře a hodnocení uživatelů s nejvíce body jsou vždy ukazovány jako první. Proto bývá pro kohokoliv dalšího takřka nemožné se zviditelnit, pokud nevyužívá podobně krajních metod.

Náš bodový systém není dokonalý a tohle je jedna z jeho slabin. Vymyslet ale lepší a funkčně ho aplikovat do komplexního systému webu, kde vše souvisí se vším, není snadné. Současný systém nám zaručuje, že uživatelé s hodně body jsou opravdu ti, na něž je spoleh, což je nejvyšší priorita webu. A určitě se nahoru dostane i nováček, když je opravdu výrazný a předvede se v dobrém světle. Akorát ho to bude stát hodně práce a trpělivosti.

A.cz: Máte povědomí o nějaké výrazné osobnosti, která na ČSFD začínala a nakonec ji opustila a filmové reflexi se věnuje dál, na profesionální úrovni?

Pokud vím, tak třeba Radomír "Douglas" Kokeš, s nímž jsem kdysi spolu s dalšími lidmi i spolubydlel, v době založení ČSFD zvažoval, že půjde studovat filmovou vědu. Chodil po Praze v koženém kabátu a s bičem v ruce, protože miloval Indiana Jonese. Filmový geek non plus ultra, jakých jsem měl v té době kolem sebe víc. Dnes filmovou vědu učí a o filmech píše knihy.

A.cz: Mluvilo se o kopírování autorských materiálů na ČSFD, hlavně fotek. Vyřešili jste tenhle problém?

Pokud se něco takového dělo, tak možná v dávných časech, kdy nám pomáhala stovka fanouškovských administrátorů na dálku. Dnes prochází každý nový administrátor důkladným zaškolením, co může a co nemůže do databáze vkládat. Navíc stát se administrátorem může jeden z deseti adeptů. Na základě pečlivosti, s jakou si sestavil svůj uživatelský profil, gramatiky, s jakou píše svoje komentáře, množství času, který tráví na webu, a tak dále. Nicméně máme v systému přesně zapsáno, kdo, co a kdy nahrál, takže můžeme všechno zpětně dohledat a vyřešit.

A.cz: Jak probíhá spolupráce s filmovými distributory? Oslovujete kvůli informacím vy je, nebo už oni chtějí být u vás?

Je vzájemná, ale stále častěji oslovují oni nás. Například, a jsem rád, že to tak je, se už běžně stává, že nás oslovují, abychom pořádali projekci jejich filmu pro naše uživatele, jde pro ně o důležité zviditelnění. Samozřejmě ne v případě megafilmů typu Jurský svět, o nichž každý ví, efektivní je to pro menší a povedené filmy, na které nejsou marketingové rozpočty a naši uživatelé jim ještě před premiérou v kinech udělají červené hodnocení.

A.cz: A samotné hodnocení na ČSFD filmům pomáhá?

Určitě ano. Třeba na komedii Špion by podle mě lidé nechodili čistě podle trailerů tolik, jako když se přesvědčí, že má u nás překvapivě vysoké hodnocení. Já na ni zašel do ČSFD sálu ve třetím nebo čtvrtém týdnu nasazení v kinech a ten sál byl plný. ČSFD rozhodně víc pomáhá, než škodí, třeba nízké hodnocení u Kameňáku jeho diváky, kteří nás nenavštěvují, sotva ovlivní.

A.cz: Jak velká je vlastně komunita ČSFD? Kolik lidí se vrací a žije tam?

Záleží, kde si stanovíte hranici. Když jsem kontroloval naposledy statistiky, tak rok zpět, takže dnes jich bude víc, tak mezi šedesáti a sedmdesáti tisíci účty se přihlásí alespoň jednou denně.

A.cz: Kdysi byla snaha spojit ČSFD a Filmpub. Z toho kvůli neshodám sešlo. Neuvažujete dnes o vlastním magazínu nebo videorozhovorech?

S videem plánujeme pracovat, ale tím už narážím na plány, o kterých nechci mluvit. S textovým magazínem vůbec nepočítáme, beztak jde o přežitek. Tedy z našeho pohledu.

A.cz: Podle vás klasická filmová publicistika nepřežije?

Přežije a může koexistovat, ale my jsme na jiném ostrově, kde neřádí tolik tajfunů. A jsme tu se sebou spokojení. Sociální sítě jsou a dlouhou dobu budou na špici. Udržet ten druhý ostrov tištěných zájmových magazínů bude chtít hodně pevnou vůli.

A.cz: Dá se v Česku a na Slovensku ještě růst?

Uživatelská komunita má potenciál růst, i když my už větší nepotřebujeme, protože jestli bude mít Shawshank devadesát, nebo sto tisíc hodnocení, není pro jeho výsledné procentuální hodnocení rozhodující. A jestli může růst počet registrací od návštěvníků, kteří se nepřihlašují a jdou k nám pouze pasivně pro informaci? Mohl by, ale potřebujeme to? Potřebujeme, aby přispívali ti, kteří mají k filmům co říct, ti, kteří jimi žijí. Navíc s více jak třemi sty tisíci registrovanými uživateli už jsme v poměru k počtu obyvatel Česka a Slovenska na slušném čísle. Cítím tu už nějaké dva roky strop a malinko mě frustruje.

A.cz: Chystáte tedy expanzi do dalších zemí?

Na to vám neodpovím. Jsem ale smířený s tím, že jakákoliv snaha už nemůže vést k navýšení smysluplně aktivních uživatelů. Proto se soustředíme na nové funkce, které udrží nadšení v těch stávajících.

A.cz: Databáze je česko-slovenská, vy sám jste původem Slovák. Přesto v poměru k počtu obyvatel je slovenská účast o dost menší. Proč myslíte, že tomu tak je?

Česko je hodně kulturní země, zájem o umění i filmy je tu větší než na Slovensku. A ČSFD jsem ostatně zakládal už z Prahy.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Spojené arabské emiráty ratifikovaly dohody o normalizaci vztahů s Izraelem

Kabinet Spojených arabských emirátů dnes ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská vláda a parlament dohodu se SAE ratifikovaly minulý týden.

Zdroj: ČTK
Další zprávy