Polystyrénové Monstrum je levnější než počítačový trik. Stalin se kvůli filmu vrátil na Letnou

Martin Svoboda Martin Svoboda
24. 5. 2016 14:21
Pražané měli asi týden na prohlédnutí nečekané atrakce – velké polystyrénové makety části nechvalně proslulé „fronty na maso“, Stalinova pomníku, který stál na Letné mezi lety 1955 a 1962. „V postprodukci stejně vznikne celé sousoší, které na obraze překryje maketu. Části, s nimiž přichází do styku herci, je ale lepší mít přítomné fyzicky,“ vysvětluje v reportáži Martina Svobody supervizor vizuálních efektů Daniel Tučka.
Foto: Ludvík Hradilek

Na stejném místě ho nyní částečně obnovili filmaři České televize. Vrchní část sousoší byla sice o něco menší a umístěna asi o deset metrů níž, svůj účel ale splnila: pomohla při natáčení snímku Monstrum režiséra a scenáristy Viktora Polesného.

Snímek bude vyprávět o sochaři Otakaru Švecovi (Jan Novotný), jeho ženě Vlastě (Zuzana Stivínová) a jeho žáku (Martin Kraus), kteří spojili svůj osud s osudem obrovského žulového monumentu.

Maketa levnější než triky

Samotné natáčení na místě se stihlo za jediný den. Okolo Martina Krause na samém vrcholu jednak létal dron s kamerou, jednak ho sledovala kamera z velkého jeřábu. „Sám ještě nevím, kolik materiálu pořízeného z dronu použiju – je to dneska všudypřítomná móda, ale podle mě používaná často velmi špatně,“ říká Polesný.

Vytvořit polystyrénovou kopii komplexnějších částí sochy je levnější než udělat celý pomník pouze počítačově. Přesto bude potřeba užít i CGI efekty. „V postprodukci stejně vznikne celé sousoší, které na obraze překryje maketu. Části, s nimiž přichází do styku herci, je ale lepší mít přítomné fyzicky,“ vysvětluje supervizor vizuálních efektů Daniel Tučka. Na místě kontroluje a zaznamenává světelné podmínky, aby počítačové triky správně zapadly do prostředí.

Tato část postprodukce patří stále mezi ty finančně nejnáročnější a filmaři se budou jistě pokoušet pomocí úhlů kamery a střihu co nejvíc snížit nutný počet trikových záběrů. Zvlášť když jde o televizní film. I když podle Polesného prý ještě není s jistotou rozhodnuto, jestli snímek zůstane pouze na obrazovkách.

Snad se poučí

Na scénáři snímku, který připravil celkem rychle, za tři měsíce, pracoval Polesný sám. Ve svém předchozím počinu Zločin v Polné oproti tomu oživoval mnoho let odkládaný scénář Václava Šaška.

Příběh z dob hilsneriády poněkud postrádal osobní rovinu a spoléhal se na střety celých ideových skupin. Pravda v něm byla zřejmá a nuance neexistovaly. Monstrum by mělo být alespoň podle cílů jeho tvůrců jiné. „Leitmotivem filmu bude niterné, sugestivní spojení intimního milostného vztahu manželů Švecových s ohromnou, nelítostnou masou žuly, která se postupně stává absurdním symbolem zániku nejen pro ně samotné, ale i pro celou společnost,“ tvrdil už v tiskové zprávě kreativní producent Jan Lekeš.

„Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů,“ píše ve stejné zprávě mluvčí ČT Alžběta Plívová.

Tento přístup k vypořádání se s minulostí je v Česku velmi populární. Sledovat člověka, jak se snaží vyhýbat dějinám, prostupuje naši tvorbu od Hřebejkova Musíme si pomáhat po Osmy Jiřího Stracha. Může vzniknout jak zajímavé dílo, tak alibistická báchorka.

Jde o poněkud ohranou písničku, přesto je námět Monstra nepochybně velmi atraktivní a umožňuje tomuto poněkud opotřebovanému motivu opět vyniknout. Jistě by bylo skvělé, kdyby se Polesnému film, jehož premiéra zatím nebyla určena, podařil.

„Kdyby nic, tak doufám, že to lidé uvidí, zapřemýšlí nad tou dobou a postarají se, aby tu takové monstrum už nikdy znovu nestálo,“ zakončuje Martin Kraus přímo nad Stalinovou hlavou.

Na Letné mělo vždycky být něco, co Praze ukazuje, kým je ovládaná a kam směřuje, říká kreativní producent filmu Monstrum Jan Lekeš. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy