Polepšený hříšník, pro nějž v církvi není místo. Kina promítají polský hit

Tomáš Seidl Tomáš Seidl
30. 9. 2020 12:37
Drama Corpus Christi, které natočil jeden z nejvýraznějších současných polských režisérů Jan Komasa, proniklo do finálních nominací na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film. Pozoruhodný snímek o hříchu, pokání a vykoupení měl předpremiéru na Letní filmové škole a Febiofestu, od uplynulého čtvrtka jej promítají česká kina.

Absurdní výchozí situací může připomenout groteskní alegorii Farářův konec z roku 1968, kterou režisér Evald Schorm na příběhu zběhlého kostelníka dokládal, že skutečným duchovním může být i ten, kdo nemá kněžský glejt. Komasovo drama je ale ukotveno v jiném žánru, době i společenském a náboženském klimatu.

Falešným pastýřem se tentokrát stává dvacetiletý delikvent Daniel, který v nápravném zařízení pro mladistvé prošel duchovní proměnou a po propuštění chce vstoupit do kněžského semináře. Kvůli stigmatu kriminálníka nemá šanci na přijetí. Shodou několika "božích" náhod ho však za čerstvě vysvěceného kněze začnou považovat obyvatelé odlehlé obce, které krutě poznamenala tragická autonehoda.

Podobně jako hrdina Schormova filmu, jenž se pro dobro, víru i útěchu bližních v zapadlé vesnici začal vydávat za faráře, se také Daniel svatokrádežně stává duchovní autoritou a zpovědníkem věřících ve "své" farnosti.

Jelikož je sám hříšníkem, který nadále podléhá bezbožným pokušením, projevuje vůči lidem vzácnou empatii a nabízí nečekaná rozhřešení. Místo modliteb s nimi tiše sdílí víru i vlastní pochybnosti. Místo kázání k nim promlouvá, naslouchá a - často s neortodoxní přímočarostí, pod vlivem vlastních zkušeností ze specifických mší v pasťáku - jim podává pomocnou ruku. Když ji ale nabídne i osobě, která byla ze společenství vyobcována, tvrdě narazí na zeď bigotního pokrytectví a nesnášenlivosti.

Komasovy filmy jako Město 44, Místnost sebevrahů i její odvozené pokračování Hejter dráždí efektní vizuální stránkou, ovlivněnou estetikou reklam, videoklipů a především počítačových her.

Komorní syrové drama Corpus Christi se v tomto ohledu vymyká. Zároveň představuje důkaz, že osmatřicetiletý režisér dovede natočit mimořádně silný příběh i s úspornými výrazovými prostředky. Kameraman Piotr Sobociński jr. využívá jen tlumenou barevnou paletu s převažujícími šedomodrými a modrozelenými podtóny.

Film Corpus Christi vypráví o trestanci, kterého v odlehlé obci začnou považovat za čerstvě vysvěceného kněze. | Video: AČFK

Corpus Christi není tak radikálně vyhrocené jako předloňské drama Klér, další polský snímek s katolickými kněžími coby "kacířskými" protagonisty. Jeho režisér Wojciech Smarzowski se zaměřil na nejožehavější problémy současné polské církve: pedofilii, celibát, potraty, korupci, chamtivost i touhu po moci a penězích.

Jan Komasa se ve filmu, inspirovaném skutečnými událostmi, těmito choulostivými tématy nezabývá, neboť nechtěl, aby byl výsledek vnímán jako "další útok na problémový polský katolicismus". Přesto také jeho drama vyznívá polemicky, i když jím občas probleskne odlehčující komický okamžik.

Eliza Rycembelová v roli Elizy, Bartosz Bielenia jako Daniel.
Eliza Rycembelová v roli Elizy, Bartosz Bielenia jako Daniel. | Foto: AČFK

Režisér se zajímá především o osobnostní vývoj rozporuplného mladíka s kriminální minulostí, jenž hledá spásu ve službě katolické církvi. Zároveň jeho postava svou vstřícností, otevřeností a spontánností ukazuje, jak se církev, zatvrzele lpící na zpátečnických dogmatech, vzdálila Bohu i lidem. Především těm mladým.

Drama zároveň přerůstá v univerzálně srozumitelné podobenství. Jak trefně vystihl katolický kněz a filozof Tomáš Halík, film Corpus Christi "vypovídá nejen o tajemství kněžství a kněžského poslání, nýbrž o ,povolání‘ v životě člověka vůbec".

Jan Komasa znovu potvrdil přesný instinkt při výběru představitele titulní role. Osmadvacetiletý filmový a divadelní herec Bartosz Bielenia svého Daniela obdařil nevyzpytatelným charismatem. Herec s výraznýma vodnatýma očima se suverénně pohybuje v krajně vyhrocených emocionálních rozpoloženích - od extatického vytržení během bohoslužeb až po rozběsněné vyhřeznutí animálních pudů při brutálních rvačkách.

Bielenia, který měl menší roli také ve snímku Klér, za svůj úchvatný, fyzicky nesmírně intenzivní výkon obdržel cenu Orły udělovanou Polskou filmovou akademií. Ta drama Corpus Christi ocenila ještě v dalších deseti kategoriích, včetně všech hlavních. Snímek byl úspěšný i divácky - v polských kinech ho zhlédlo cca 1,5 milionu návštěvníků.

Motivem polepšeného hříšníka, pro kterého v církevní hierarchii není místo, Corpus Christi opět souzní s filmem Farářův konec. I pro strhující příběh Daniela přitom platí biblická parafráze, která zaznívá právě v Schormově moralitě: "Lepší jeden obrácený hříšník než deset spravedlivých."

Corpus Christi

Režie: Jan Komasa
AČFK, česká distribuční premiéra 24. září.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Krmenčíkův gól opět pomohl PAOK k výhře nad AEK Atény

Útočník Michael Krmenčík se střelecky prosadil ve druhém utkání PAOK Soluň za sebou a opět proti AEK Atény. Svým čtvrtým gólem v řecké fotbalové lize pomohl k výhře 2:1, kterou si jeho tým upevnil druhé místo za už jistým mistrem Olympiakosem Pireus.

Po téměř měsíci Krmenčík nastoupil v základní sestavě a ve 47. minutě otevřel skóre zápasu svým osmým soutěžním gólem za PAOK, kde od od ledna hostuje z belgických Brugg. Vzápětí zvýšil Stefan Schwab z penalty na 2:0, domácí v nastaveném čase už jen snížili rovněž z pokutového kopu.

Minulý týden Krmenčík skóroval proti AEK v poháru a pomohl svému týmu k postupu do finále.

Další zprávy