Podle nich nezvládl digitalizaci. Kameramani chtějí odvolat šéfa filmového archivu

ČTK ČTK
14. 9. 2021 18:36
Necelý měsíc před parlamentními volbami Asociace kameramanů vyzvala ministra kultury Lubomíra Zaorálka z ČSSD, aby odvolal ředitele Národního filmového archivu Michala Breganta. Ten podle signatářů nezvládl digitalizaci zásadních českých snímků.
Michal Bregant byl začátkem tisíciletí děkanem FAMU, od roku 2011 šéfuje Národnímu filmovému archivu.
Michal Bregant byl začátkem tisíciletí děkanem FAMU, od roku 2011 šéfuje Národnímu filmovému archivu. | Foto: ČTK

O žádosti po úterním jednání sněmovního podvýboru pro kulturu informovali poslanci Petr Gazdík ze Starostů a nezávislých s poslankyní a dokumentaristkou Olgou Sommerovou z TOP 09. Bregant oponuje tím, že filmy digitalizované archivem sklízejí úspěchy. Podle něj se podobné spory vedou také v jiných zemích, vždy proti sobě stojí tvůrci, kteří chtějí svá díla digitalizací vylepšit, a paměťové instituce, jejichž zájmem je, aby snímky vypadaly jako v době premiéry.

Sommerová v úterý připomněla, že již před pěti lety filmaři ze stejných důvodů žádali Bregantovo odvolání. Dopis tehdy podepsali režiséři Miloš Forman, Jiří Menzel, Juraj Jakubisko, Juraj Herz, Bohdan Sláma nebo Stanislav Milota.

Nyní filmaři poslali Zaorálkovi další dopis, ve kterém popisují Bregantovo "několikero manažerských selhání". Jako příklad nezvládnuté digitalizace uvádějí snímek Až přijde kocour jednoho z nejvýraznějších českých kameramanů Jaroslava Kučery. Dědicové podle Sommerové požádali o stažení filmu z distribuce, čímž budou ztraceny náklady na digitalizaci.

"Žádost o stažení filmu Až přijde kocour z distribuce Národní filmový archiv nikdy neobdržel, o případné žádosti soudu také nic nevíme. Snímek je k dispozici kinům po celé republice. Dopis požadující mé odvolání obsahuje řadu účelových tvrzení, která často ani nesouvisí s řízením archivu," reaguje Bregant.

Podle něj digitalizaci Národním filmovým archivem nelze označit za nezvládnutou. "Dokazují to nejen úspěchy na velkých festivalech v Cannes, Benátkách a Berlíně, ale i respekt, jemuž se práce těší v mezinárodní komunitě filmových archivářů a restaurátorů. Spor, který u nás vyvolali někteří kameramani, není ve světě ojedinělý," oponuje ředitel archivu.

"Základem této iniciativy je letitý odborný spor, kdy existují dva přístupy, restaurování versus remasterování starých filmů. V nejbližších dnech chci uspořádat kulatý stůl obou stran, aby se ujasnilo, zda je vůbec možné dosáhnout nějakého kompromisu v těchto dvou odlišných přístupech," avizuje ministr kultury Zaorálek.

Petr Gazdík uvedl, že kvůli blížícím se volbám bude stížnosti filmařů na digitalizaci a také nevyplácení některých profesí řešit až nové složení sněmovny. Na toto téma chce svolat seminář a jednat s novým vedením ministerstva kultury. Vyplácením licencí střihačů a zvukařů by se podle něj měl zabývat Nejvyšší kontrolní úřad.

Odborné spory o digitalizaci archivních českých filmů měla v roce 2018 vyřešit dohoda Národního filmového archivu a pražské FAMU, kde předtím Bregant působil, v letech 2002 až 2008 jako děkan a do roku 2011 coby šéf FAMU International.

Dnes mají instituce na téma odlišné názory. Před třemi lety se dohodly na metodě, kterou budou používat, a na uplatňování výsledků výzkumu i svědectví autorů. Takzvanou metodou vzorkování podle dohody mají vznikat malé ukázky z filmů, které za pomoci autorů a odborníků naznačí, jak by mohl vypadat restaurovaný celek.

Petr Gazdík tvrdí, že u filmu Až přijde kocour Vojtěcha Jasného z roku 1963 se italská společnost, která měla snímek digitalizovat, vyhnula některým povinnostem, zřejmě aby ušetřila. To podle něj umožnil právě šéf archivu Bregant.

Duel šéfa Národního filmového archivu Michala Breganta a režiséra Jiřího Menzela kvůli tomu, jestli archiv ničí restaurováním české filmy. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy