Český úspěch na Berlinale. Nejlepším krátkým filmem pro děti jsou Plody mraků

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
9. 2. 2019 10:24
Berlínský festival byl v posledních letech českým filmům docela nakloněn. Nedávno tu snímek Olga Hepnarová zahajoval důležitou sekci Panorama, loni zase titul Až přijde válka otevíral dokumentární odnož Panoramy. Letos je třeba hledat českou účast spíše pod povrchem. A to nejzajímavější lze nalézt takzvaně „mimo soutěž“.
Na mýtině obklopené hlubokým lesem žijí malí chlupatí tvorové.
Na mýtině obklopené hlubokým lesem žijí malí chlupatí tvorové. | Foto: Czech Film Center

Berlín (od našeho zpravodaje) - Krátký animovaný film Plody mraků od Kateřiny Karhánkové není nový, za rok a kousek už stihl objet zhruba 150 mezinárodních festivalů. A z mnohých přivezl cenu. V tom takřka nemá obdoby nejen mezi nedávnými českými filmy, ale také historicky vzato.

Foto: Czech Film Center

Dnes na Berlinale tuto až neuvěřitelnou pouť symbolicky završí. Organizace European Children's Film Assosiation mu udělí titul nejlepšího evropského krátkého filmu pro děti. Tedy jakousi cenu cen, o niž soutěží právě vítězové různých festivalů. A v Berlíně se uděluje proto, že jako jediný z velkých předních světových festivalů má Berlinale opravdu významné soutěžní sekce zaměřené na děti a mládež.

"Je to obrovská pocta a ještě si to neuvědomuji, že opravdu z celé Evropy vybrali tenhle film," říká režisérka Plodů mraků Kateřina Karhánková. Přitom už dostala tolik cen, že o nich pomalu ztrácí přehled. "Musela bych to spočítat," směje se.

Úspěch Plodů mraků je ale pochopitelný. Úchvatná výtvarná stránka filmu, pracující s akvarelovými barvami, se pojí s univerzálním, poetickým a přitom všem generacím i národnostem přístupným příběhem.

"Chtěla jsem dětem srozumitelnou cestou ukázat, že se člověk snadno může dostat do situace, kdy něco nelze vyřešit, ale kdyby na věc pohlédl z jiného úhlu, jiné perspektivy, tak může překážku překonat," říká režisérka, podle níž se do takových situací dostává hodně dětí i dospělých.

"Třeba když jdou do hudebky a bojí se lekce klavíru," uvádí všednodenní příklad.

Pro film o odvaze a "kroku do neznáma" režisérka hledala správný příběh a našla ho na mýtině, kde žijí malí chlupatí tvorové, obklopení hlubokým lesem. "Co potřebují a po čem touží, je hrozně blízko, ale oni to nevědí," přibližuje Karhánková.

Její film se obejde beze slov a na jeho popis slova nestačí. Ale mohou alespoň přiblížit výtvarnou metodu, kterou režisérka zvolila pro toto lyrické vyprávění o lese, kde nečíhá žádné strašidlo, přesto působí nebezpečně a temně.

Foto: Czech Film Center

"Od začátku jsem měla jasno, že scénář píšu pro výtvarnici Alžbětu Skálovou. Ta nikdy film nedělala, měla z toho obavy, ale nakonec souhlasila a dlouho jsme vyvíjely systém, jak budeme spolupracovat," říká Karhánková, která se rozhodla použít tradiční techniku ploškové animace, aby ve filmu zůstalo co nejvíce "výtvarného otisku" známé ilustrátorky Skálové. Ta se proslavila právě prací s akvarelem.

Takže každý strom, každý mech, každá díra musela být namalována zvlášť a režisérka je pak na scéně skládala. Vrstvila je na sebe, aniž by akvarelové objekty při ořezu přišly o své typické rozmlžené, chlupaté okraje.

Právě jimi - tou nevídanou strukturou a texturou, měkkostí - Plody mraků od první chvilky pohlcují diváky. "V jedné scéně bylo přes sebe třeba 400 až 500 objektů, dlouho jsme hledaly nejlepší technologické možnosti, aby to nepoškodilo výtvarnou stránku," přibližuje Karhánková proces, který zabral přes půl roku.

Autorka Plodů mraků nabídla okamžitě zapamatovatelný příběh o malých tvorečcích a jejich zvláštních rituálech, s vypiplaným obrazem i zvukem, jehož autorem je Jan Richtr.

Foto: Czech Film Center

"Třeba fakt, že pidižvíkové mají vlastní taneček, děti zvedal ze židlí, to si pamatovaly a milovaly projevy chlupáčů, to, jak opakovaně trsají na mýtině," přibližuje Karhánková.

Úspěšná režisérka se k české animační tradici hlásí především v jedné věci. "Dětský divák tu vždy byl důležitý, měl stejnou váhu jako ten dospělý," míní.

Dříve to prý bylo způsobené i tím, že některým tvůrcům režim nedovolil dělat snímky pro dospělé. "Například Maxipes Fík je pro mě dodnes srdeční záležitost," uzavírá režisérka, která v tomto ohledu na domácí tradici výtečně navázala.

Její film Plody mraků dovede o strachu z neznáma a o té metaforické odvaze vykročit do temného lesa hovořit způsobem, který zhmotňuje obavy všech diváků bez ohledu na věk, národnost, etnikum či vzdělání. A vybízí je, aby ze svých temných lesů sami vykročili.

Foto: Czech Film Center
 

Právě se děje

teď

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy