Los Angeles - O uplynulém víkendu spolu v amerických kinech soupeřila pokračování dvou úspěšných filmů - Kung Fu Panda 2 a The Hangover Part II (Pařba ve Vegas 2/ v Bangkoku). Naštěstí pro ně byly jejich cílové skupiny natolik odlišné, že si navzájem nekonkurovaly a jen vytlačily na nižší příčky čtvrté Piráty z Karibiku a pátý díl Rychle a zběsile.
The Hangover Part II (česky tedy Kocovina - část druhá) nakonec přilákala diváků víc, protože první díl byl mimořádně povedený (a měl otvírací tržby 45 milionu dolarů). Víkendové tržby dvojky počítané za tři dny se zastavily na sumě 86,5 milionu, ale díky tzv. Memorial Day víkendu prodlouženému o pondělí už měl snímek za volné dny na kontě 106 milionů.
Pokud započítáme i premiéru ve čtvrtek, získal film celkem za pět dní 138 milionů; tedy víc než jednička za celý pobyt v kinech. Díky tomu padl i rekord celkových tržeb Memorial víkendu, 280 milionů oproti 255 milionům z roku 2007. Větší podíl na tom ovšem má inflace a vyšší cena vstupenek než počet prodaných lístků (ten byl naopak nejvyšší loni).
Pánská jízda
Hangover 2 se hrál v 3615 kinech na více než 6700 plátnech a podle výsledků jde o nejlepší start jakékoli komedie a zároveň o druhý nejlepší start filmu s vysokým ratingem nepřístupnosti (první je Matrix Reloaded). Dvojka asi dvouapůlnásobně překonala i pokračování Sexu ve městě, které startovalo minulý rok ve stejnou dobu. Ukázalo se, že „pánské jízdy" mají mnohem větší tah a sílu než „dámské jízdy".
Z hlediska rozložení návštěvnosti ale není možné říct, že by Hangover byl čistě mužskou záležitostí. Podle studia Warner Bros. překvapivě 51 procent premiérového publika tvořily ženy. A přestože film je inzerován spíše pro starší generaci diváků, tedy zhruba třicátníky, bylo 53 procent publika mladšího 25 let.
Jednička je považovaná za film, jenž proměnil žánr romantické komedie. Justin Bartha, Bradley Cooper, Ed Helms a Zach Galifianakis v něm odjíždějí zapíjet svobodu do „města hříchu". Nejsou to ale sympatičtí ňoumové, kteří se nakonec trochu polepší. Film je naopak realisticky zobrazuje coby zvěř, která jen přes pracovní týden nosí masku normálnosti.
Ve dvojce vyrážejí v téže sestavě na výlet do Thajska. Bohužel, celková spokojenost s výsledným filmem je mnohem nižší, přestože ho znovu režíroval Todd Phillips. Zatímco první díl hodnotily pozitivně čtyři pětiny recenzentů v angloamerických médiích, dvojku zhruba už jen třetina.
A zatímco jednička má i po dlouhé době od premiéry na IMDb - kde hlasují „obyčejní diváci" - průměrnou známku 7, 9 bodu z 10, dvojka získala od (vždy mnohem shovívavějšího premiérového publika) jen 7,1 bodu. A lze předpokládat, že s dalšími týdny a uvedením na DVD či v televizi bude hodnocení klesat.
Vyčerpaná série
Jak napsal například Joe Morgenstern z deníku Wall Street Journal: „Nemůžu uvěřit, jak se tu děje úplně přesně totéž, co napoprvé. Jen tehdy ve Vegas to bylo svěží a překvapivé, ale v Bangkoku je to žluklé a předvídatelné." Internetový videorecenzent Richard Roeper jen vyjádřil názor svých kolegů: „Jedno z nejméně nápaditých a nejvíc neoriginálních pokračování, jaké můžete vidět. A když ho neuvidíte, jste šťastní."
„Co se to stalo? Někdo mě tam musel totálně opít. Šel jsem z Pařby v Bangkoku úplně mimo a nevěděl jsem vůbec, co se děje," píše v narážce na zápletku jedničky a na kvalitu dvojky Peter Travers z magazínu Rolling Stone. „A abych parafrázoval Kena Jeonga, toho mafiána z jedničky: Chci odpovědi, vy děvky!"
Podle dalších publicistů Hangover dvojka vypadá spíš jako čtvrtý nebo pátý díl vyčerpané série. Jak je to možné, ptají se všichni a hlavní vinu dávají nefungujícímu scénáři. S novými spolupracovníky režisér Phillips podle konsenzusu nedosáhl magičnosti ani podvratnosti originálu, i když občas doslova kopíruje scény z jedničky. Předností filmu prý je, že alespoň není ve 3D.
Jeden z mála obhájců Keith Cohen z magazínu Entertainment Spectrum naproti tomu tvrdí, že herci jsou skvěle sehraní. „Jsou v dokonalé součinnosti jako naolejovaný stroj - s perfektním komediálním načasováním a nakažlivou formou poutavého kamarádství."
Výborné ohlasy
Zjevně opačným příkladem je Kung Fu Panda 2: film studia Dreamworks trochu zklamal na tržbách, ale zdá se, že je stejně dobrý, možná lepší než první díl. Jednička z roku 2008 nabídla příběh líného pandy Poa, který musí projít výcvikem, aby přemohl zlolačného sněžného leoparda Taj Lunga.
Ve dvojce se Po s pěti přáteli dozvídá o zlosynovi, který plánuje krádež zbraně, jež by mu pomohla dobýt Čínu a zničila umění kung fu. Už jednička při vší zábavnosti nabídla spíš americký pohled na asijskou kulturu, proti zpracování dvojky dokonce protestují někteří čínští umělci a akademici s tím, že jde kulturní invazi, kradení duše tamního lidu a hollywoodizaci tradic.
Každopádně z 3925 amerických kin druhá Panda utržila „jen" 48 milionů, což je na rodinný titul méně, než se očekávalo, zvláště s přihlédnutím k tomu, že disponuje skvěle využitým 3D formátem. První utržil při startu kolem 60 milionů, což nyní značí úpadek zájmu o celou sérii.
Z komerčního hlediska je to problém i v tom, že Panda 2 stála asi 150 milionů bez nákladů na reklamu, zatímco Kocovina 80 milionů. Panda se tak může spíše než s vrcholnými zástupci žánru 3D animovaných komedií pro celou rodinu měřit spíše se snímky druhé třídy (Příběh žraloka či Madagaskar).
Přitom celkové ohlasy jsou výborné. První Panda má na IMDb.com hodnocení 7, 7 bodů z 10 a dvojka po premiéře nadšených 8,1 bodu. I recenzenti jsou kromobyčejně vstřícní - 80 procent recenzí, které vyšly v angloamerických médích, vyznívá kladně.
Roger Ebert z deníku Chicago Sun-Times píše, že „animace je elegantní, příběh mnohem více vtahující než v prvním snímku a všude se projevuje bezmezná energie."
Opakují se postřehy, že Kung Fu Panda 2 je jedno z mála pokračování, které se vyrovná originálu. Skvělé výkony předvádějí dabéři i animátoři, kteří se snažili přiblížit živým hereckým předobrazům (Jack Black, Angelina Jolie, Seth Rogen, Dustin Hoffman). Také 3D formát má - na rozdíl od mnoha jiných filmů - smysl a je využívaný na maximum.
Snímek svou vážností míří spíše na starší děti, ale neurazí ani dospělé. Nancy Churnin z deníku Dallas Morning News dokonce neváhala srovnat finále se střetem Harryho Pottera a Voldemorta.
Jeden z mála pochybovačných hlasů zazněl od Roba Vauxe na internetové stránce Mania.com: „Stejně jako protagonista je i jeho film roztomilý, plyšový - a mnohem méně schopný a efektivní, než si myslí, že je."
Rekordní Strom života
Čtvrtí Piráti skončili na bronzové pozici a připsali si za víkend dalších 39 milionů; celkem tak mají po dlouhém víkendu z amerických kin 163 milionů. V celosvětových tržbách se v pondělí dotáhli na hranici 640 milionů.
Jednou z novinek týdne v amerických kinech byl i čerstvě oceněný vítěz Zlaté palmy v Cannes - Strom života od Terrence Malicka. Snímek byl sice nasazen jen do čtyř kin (dvou v New Yorku a dvou v Los Angeles), ale za víkend utržil 352 tisíc, čímž ustanovil nový rekord limitované distribuce a překonal tak loňskou Černou labuť.
Limitované nasazení se používá často u filmů, které mají ambice na Oscara a vytváří se pomocí něj u veřejnosti co největší očekávání. V tom pomáhají i recenzenti, kteří jsou ze snímku převážně nadšení.
Lou Lumenick z New York Postu tvrdí, že Strom života „přetéká silnými obrazy, které se mnou zůstanou dlouhý čas, i když si některé z nich nebudu schopen nikdy vysvětlit". Podle Dany Stevensové z magazínu Slate jde o testament tvrdohlavého vizionáře: „Jeho film může změnit způsob, jakým se díváte na svět - tím, že vám ukáže, jak ho vidí jiná osoba."
Jen pár lidí Malickova poéma o smyslu života otrávila, jako například Mata Singera z portálu IFC.com: „Je to jako byste sledovali jeden kouzelnický trik opakovaný pořád dokola; znovu a znovu po dobu 138 minut."
