reklama
 
 

Otrlí diváci budou sevřeni vaginou ženské Terminátorky

9. 2. 2010
Foto: Aktuálně.cz
Začíná 6. festival nejpodivnějších filmů na světě
Doporučujeme

Praha – Dívat se na (průměrně a nudně) špatné filmy v televizi je výsadou plebsu. Elita si dává práci najít opravdu extrémně špatné filmy, jejichž špatnost, podivnost a uhozenost se přetavuje v novou kvalitu.

I tak se dá číst zrod fenoménu camp movies, kde camp neznamená letní tábor, ale univerzitní kampus. Ze studentské recese promítat si po náročných přednáškách „filmy s IQ pod 80“ se stala na Západě v 70. letech minulého století tradice, jež do Česka přišla se značným zpožděním.

V malých dávkách se tuto zábavu snažil přinášet Febiofest, v posledních šesti letech se ale podařilo několika nadšencům (již jinak působí v akademických a art klubistických kruzích) rozjet přehlídku Festival otrlého diváka -  s podtitulem Přehlídka filmové (ne)estetiky.

Letošní ročník se koná v pražském kině Aero od 9. do 14. února („březnová regionální repete budou upřesněna“) a nabízí patnáct fajšmekrovských titulů. Většina z nich se dá zařadit pod žánr hororu, část z nich pod pornografii a zbytek pod škatulku akční film – většinou jde ale o hodně divoké mixy.

Hrdina, jenž nesundává masku

Pořadatelé se letos rozhodli vyzdvihnout mexické wrestligové filmy ze 70. let s hrdinou jménem El Santo, jenž si nikdy nesundává masku. Názvy lákají samy: El Santo bojuje proti Blue démonovi na Atlantidě (1970), El Santo bojuje proti vlkodlačím ženám (1972) či El Santo bojuje proti vražedným anonymům (1972).

Zatímco první díl je spíš laděný jako comics ovlivněný bondovkami a japonskými sci-fi (papundeklové kulisy a speciální efekty vytvářené pomocí plastových modelů), v druhém naopak oproti jiným elsantovkám nezvykle teče krev a atmosféra dosahuje mrazivé působivosti.

Katolog upřesňuje, že Vlkodlačí ženy „natočili dva z nejméně význačných režisérů mexické kinematografie, jejichž jméno uvádí jen málokterá příručka“. Ve třetím filmu si El Santo vychutnává polohu mexického Sherlocka Holmese či spíše wrestlingově oděné inkarnace vyšetřovatelů z německých béčkových kriminálek podle románů Edgara Wallace.

Kromě „zavedeně špatné mexické kinematografie“ - v níž jinak vznikají i bez nadsázky umělecky hodnotná díla - zabrousili otrlí pořadatelé i do dalších exotických krajin. Unikátními snímky jsou dva pákistánské horory: Živoucí mrtvola (1967) a Jatka (2007).

První, s upírskou tematikou, patří do zlaté vlny tzv. Lollywoodu (filmů točených ve městě Lahore) a „z hlediska formy představuje překvapivě avantgardní dílo. Přichází s radikálním kontrapunktem hudby a zobrazované akce, kdy dramatická hudba hřmí v klidných scénách a rozverný swing ve chvílích velkého napětí.“

Druhý snímek je prvním pákistánským gore hororem a je inspirovaný západními zombie filmy a Texaským masakrem motorovou pilou. Režisér Khan přiznal, že podoba snímku vychází z psychologicky kastračních traumat z dob jeho dospívání v islámském státě.

Neukojitelná bohyně, která vraždí muže

Další zemí, kde téměř nikdo neumí točit filmy, je Indonésie. Odsud pochází legendární Lady Terminator z roku 1988, jež se dokonce chvíli promítala i v amerických kinech. Tradiční a dodnes uctívané božstvo Královna jižních moří, lépe řečeno její sexuálně agresivní inkarnace Nyai Loro Kidul, se zde stává hrdinkou béčkové vykrádačky legendárního Terminátora od Jamese Camerona.

Neukojitelná bohyně, která vraždí muže stiskem své vagíny, před sto lety přísahala pomstu tomu, který ji pokořil. V současnosti ovládne tělo americké emancipované antropoložky a vydá se zahubit pravnučku svého dávného podmanitele. Scénář si neláme hlavu s dramaturgií či logikou, jedinou motivací je co nejvíce kopírovat atraktivní sekvence v Terminátorovi.

V tuto chvíli je pak už vhodné přesunout svou pozornost k titulům, jež se ani nepokoušejí nějak maskovat pornografický ráz. V Česku nyní bude (zřejmě poprvé na oficiální akci) promítán snímek Za zelenými dveřmi (Behind the Green Door) - legendární péčko ze 70. let, tedy doby, kdy i penisy herců měly kotlety.

Hvězdou filmu byla Marylin Chambers hrající roli „dívky od vedle“, která je unesena do tajného klubu a postupně se vzruší natolik, že bez zaváhání a jediného slova podstoupí jakýkoli styk. Nutno podotknout, že film byl v USA promítán běžně v kinech a patřil do vlny komerčně úspěšných pornofilmů, které nakrátko nutily Hollywood přemýšlet, zda neopustit od výroby drahých muzikálů a westernů (výsledkem ale nakonec byla změna ratingového systému).

Zatímco Za zelenými dveřmi je hardcore porno s jistými artovými kvalitami, pak italský „velkofilm“ Sexuální dobrodružství Nerona a Poppey (1982) je softporno, do nějž jsou nastříhány záběry ze starších historických snímků. Jak pedagogicky zmiňují pořadatelé: „Zdejší obraz pohanského světa volného sexu lze do určité míry spojovat s dobou vzniku filmu, kdy se v Itálii začala postupně liberalizovat společnost a odbourávat sexuální tabu.“

Dům ďábla není retro či pocta

Za vyložený klenot lze pokládat americký (a bez přehánění kultovní) film Smrtelná postel: Postel, která požírá z roku 1977. Jeho režisér George Barry nikdy předtím ani potom nic nenatočil, kvůli finančním problémům na díle pracoval pět let a marně ho pak nabízel distributorům. Jeden z nich ale v Británii pustil do oběhu pirátskou VHS kopii a Barry v roce 2001 zjistil, že film má oddanou skupinu fanoušků.

Navzdory prostinkému ději se veledíl(k)o vymyká racionálnímu popisu. Pohybuje se na pomezí horečnatého snu, zvrácené pohádky, surrealistické hříčky a dekadentně poetického hororu, přičemž ve vrcholných momentech evokuje díla Luise Buñuela či Jana Švankmajera.

Od exploatace přes pornografii zpět k umění. Festival nabízí i jeden výjimečně (i podle běžných měřítek) zdařilý film. Tím je americký nezávislý horor Dům ďábla z loňského roku. Rázně se straní neduhů současné žánrové produkce, naopak představuje programovou nostalgickou cestu do doby, kdy ještě horory nebyly hnané prvoplánovým efektem, ale pomalu budovaly napětí.

Vyprávění vychází z rozšířené pověry z osmdesátých let, že existují satanistické kulty, které unášejí děti pro své brutální obřady. Delikátně hrůzostrašný snímek si spíše než otrlého diváka žádá trpělivé publikum.

Součástí podvratné zábavy bude i premiérové uvedení očekávaného vysokorozpočtového hollywoodského trháku Vlkodlak s Beniciem Del Torem a Anthonym Hopkinsem. Naznačují tím pořadatelé předem cosi o hodnotě tohoto remaku?

Ostatní tituly a šťavnaté popisky, fotky a videoukázky můžete zhlédnout na oficiální stránce zde.

autor: Kamil Fila

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama