Oscara získal film o pražské klavíristce Herz-Sommerové

ČTK ČTK
3. 3. 2014 4:26
Alice Herz-Sommerová zemřela krátce před předáváním Oscarů.
Alice Herz-Sommerová s Michaelem Žantovským.
Alice Herz-Sommerová s Michaelem Žantovským. | Foto: Ministerstvo zahraničních věcí

Los Angeles - Oscara za nejlepší krátkometrážní dokument dostal v noci na dnešek film o pražské rodačce, klavíristce Alici Herzové Sommerové, která byla nejstarším známým člověkem, jež přežil holokaust. Ocenění snímku The Lady in Number 6: Music Saved My Life (Dáma z čísla šest: Hudba mi zachránila život) se jeho hlavní hrdinka však nedožila - zemřela týden před přádávání prestižních filmových cen ve věku 110 let.

Tvůrci dokumentu v emotivní děkovné řeči proto pozlacenou sošku věnovali právě Herzové Sommerové. "Naučila nás všechny ve štábu, abychom se na věci kolem sebe dívali optimističtěji," prohlásil režisér Malcolm Clarke, kterému se při projevu lámal hlas.

Podívejte se na ukázku z filmu britského režiséra Malcolma Clarkea The Lady in Number 6: Music Saved My Life
Podívejte se na ukázku z filmu britského režiséra Malcolma Clarkea The Lady in Number 6: Music Saved My Life | Video:

Alice Herzová se narodila v roce 1903 do umělecky založené rodiny, mezi jejíž přátele patřili například spisovatelé Franz Kafka či Max Brod. Před druhou světovou válkou se stala mezinárodně uznávanou pianistkou, v roce 1943 byla s manželem a synem transportována do ghetta v Terezíně, kde odehrála spoluvězňům na 150 koncertů. "Pokud jsme mohli hrát, nebylo to tak hrozné," tvrdila později.

Po válce se vrátila do Prahy. Jelikož nikdo z jejích blízkých vyjma syna nepřežil, odjela do Izraele, kde pedagogickou činností přispěla k zachování hudebního odkazu česko-židovských hudebních skladatelů. V roce 1986 se odstěhovala za synem do Londýna, kde až do své smrti žila a několik hodin denně hrála na klavír.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy