Oscar 2013 - Letošní Oscaři jsou nejméně čitelný ročník za hodně dlouhou dobu. Velmi pravděpodobně sice budeme po oznámení vítězů schopni přesně a logicky vysvětlit, proč který kus vyhrál, půjde ale o typické generálování dávno po bitvě. V tuto chvíli víme jen, co věděl Cimrman už před sto lety: že nevíme vůbec nic. Pokusme se to tedy nevědět správně a zároveň popusťme uzdu fantazii. Pravdu poznáme v noci ze 24. na 25. února.
Na Argo matematika nestačí
Většina problémů směřuje k Argu. Získává další a další ceny, jež se hrnou především k Benu Affleckovi. Zdá se tedy samo sebou, že se jeho íránské retro stává stále žhavějším kandidátem na vítězství v kategorii pro nejlepší film. Bylo tomu tak ostatně už před vodopádem cenných sošek a plaket, nominace na ty nejcennější přesto zcela přeházely karty. Aby Argo vyhrálo, muselo by porušit nepsané pravidlo Oscarů, že trofej za nejlepší film a režii putuje stejnému kusu.
To samo o sobě není pravidlo neprolomitelné, v pětaosmdesátileté historii Oscarů bylo porušeno dvacetkrát, týká se tedy "pouze" třech čtvrtin případů. Tato statistika však platí v situaci, kdy byl režisér vítězného filmu alespoň nominován, a to Affleck velmi nečekaně nebyl.
Už z logiky cen se zdá skutečně nepravděpodobné, že má na vítězství šanci snímek, jehož režii v akademii nepovažují ani za jednu z pěti nejlepších. V historii k podobné výjimce došlo pouze třikrát (Wings, 1927/28; Grand Hotel 1931/32 a v novodobých dějinách jen Řidič slečny Daisy z roku 1989). Pokud bychom tedy vzali matematickou pravděpodobnost na základě této dosavadní úspěšnosti, došli bychom k směšnému číslu tři a půl procenta pro Argo. Jenže s matematikou si tu nevystačíme.
Argo nabralo během přijímání cechovních a různých dalších amerických i mezinárodních filmařských cen smrtonosné tempo a při vyplňování hlasovacích lístků druhého kola se už akademikům mohly honit hlavou úplně jiné věci. Myslí si to ostatně i ne moc často chybující (úspěšnost 97 %) sázkařský server intrade.com, který od nominací znásobil šance Arga na osminásobek, tedy něco přes 80 %.
Dalo by se říct, že vítězství Arga naznačuje naprosto vše, tedy kromě toho nejzákladnějšího a nejvíce neporušitelného ukazatele. Jako by měl Sherlock Holmes všechny vedlejší důkazy až na to, že podezřelý je prokazatelně deset let po smrti. Poradí si s tím detektiv?
Čtěte také
Recenze: Argo má patos i humor. Oscar ho nemine
Lincoln Spielberga přiblíží k nesmrtelnosti
I proto je vhodné poohlížet se po dalších v řadě. Jako druhý se samozřejmě ihned vybaví Lincoln Stevena Spielberga. V režii neohrožované nečitelným Affleckem jde o nepochybného favorita.
I Spielbergovo pravděpodobné vítězství nese výjimečnou statistiku - přidá se do společnosti velikánů Franka Capry a Williama Wylera. Jen oni získali tři zlaté plešouny. Přiblíží se tak k finální hranici čtyř cen, jíž zatím dosáhl jediný režisér: John Ford. Což by dávalo smysl - Spielberg je na poli mainstreamové kinematografie vnímán jako největší žijící americký filmař, jeho postavení na vrchol oscarové pyramidy by z tohoto pohledu bylo zcela na místě.
Jasným favoritem ze Spielbergovy dílny je i Day-Lewis, jeho oscarová rezervace patří letos mezi vůbec nejjistější.
Hudební skladatel John Williams, který mohl počítat s každoroční nominací, však svou dvacet let připravovanou děkovačku za pátého Oscara asi nepoužije.
Čtěte také
Recenze: Lincoln je fascinující Spielbergův experiment
Nespoutaný Tarantino může být mile překvapený
Kromě od počátku proklamovaných duelantů se přidávají hlasy, že pokud neocení Akademie Quentina Tarantina nyní, tak už k tomu nebude mít příležitost nikdy. Maniak z videopůjčovny má navíc v zádech mocného lobbistu Harveyho Weinsteina, podle jehož chytrých zákulisních plánů by se sošky nerozdávaly poprvé. Kolem Nespoutaného Djanga se ještě k tomu rozprostírá (poměrně umělý a bezpečný) mrak kontroverze, takže by akademici mohli zase jednou předstírat, že jim není v průměru šedesát let a zajímají je i nové živější věci.
Minimálně scénář má šanci zabodovat, v tom mu brání snad jen Láska, jejíž potenciál rovněž nejde přesně odhadnout.
Jistě by bylo nemoudré podceňovat i charisma Christopha Waltze v kategorii vedlejší herec, ani on však nejspíš v konkurenci Tommy Lee Jonese neobstojí. Tato kategorie patří mezi ty nejvyrovnanější.
Čtěte také
Recenze: Nespoutaný Django je Tarantinovým selháním
Pí a jeho nominace
Pí a jeho život představuje toho nenápadného vzadu, který se svými nominacemi čeká na příležitost, kdy se nikdo nebudeme dívat. New age guláš s 11 želízky v ohni byl ukuchtěný tak, aby zachutnal divákům všech náboženství, dokonce i ateistům, a ingredience dávkoval velmi precizní a již také oscarový Ang Lee (právě Lee je poslední, kdo pravidlo film = režie překonal, když se Crash srazil s jeho Zkrocenou horou).
Vítězství očekávejme leda v technických kategoriích, pokud tedy věříme nevyřčeným slibům naznačeným nominacemi. Jestli však akademici ucuknou směrem ke konzervatismu, bude se radovat právě Ang Lee. Tím se třeba konečně potvrdí do nekonečna proklamované, ale během dvou minulých ročníků neprokázané zvěsti o tom, že nový hlasovací systém straní těm méně výrazným, ale obecně uznávaným filmům. Ačkoliv u nás se Pí s velkým nadšením nesetkal, v Americe zastává právě takovou roli.
Čtěte také
Recenze: Ind s tygrem ve člunu testují víru v báchorky
Anne jediná neskončí bídně
Tom Hooper a Bídníci se na příval Oscarů těšit nemohou. Nejenže ceněný Brit sbíral s Královou řečí sošky příliš nedávno, navíc se jeho nejnovější dílo nesetkalo s jednoznačným přijetím, ba naopak, profesionální kritici ho spíš odmítli.
Podobně jako vloni Scorseseho Hugo může Hooper očekávat leda technické kategorie, jenže Lincoln s Argem a Pí ho nejspíš nepustí ani sem a producenty čeká velmi trapný ceremoniál, kdy film s osmi nominacemi bude u pultu řečnit skoro nejméně.
Samozřejmě to neplatí pro Anne Hathaway, jejíž výkon mířící přímo na branku už byl chválen i parodován nesčetněkrát a počítá se s ní jako s „až příliš jasnou vítězkou".
Čtěte také
Recenze: Noví Bídníci dělají filmovou revoluci bídně
.
Stvoření hýří mládím a gesty
Kdyby nevzniklo pozdvižení okolo Afflecka, patřil by letos titul „toho divného" sympatickým Divokým stvořením z jižních krajin. Pokud by vyhrála, v Hollywoodu by nejspíš samým šokem pukl chodník slávy.
Už velký počet nominací komentátory vyvedl z míry. Začínající Benh Zeitlin, ve svých třiceti letech by se stal nejmladším držitelem Ceny Akademie za režii, si je zaslouží stejně jako celý jeho štáb. Ačkoliv šance jsou sázkařskými kancelářemi vnímány jako vůbec nejmenší.
Dalšího věkového rekordu, tentokrát v herecké kategorii, by se ujala devítiletá Quvenzhané Wallis, jež se už nyní stala nejmladší nominovanou vůbec.
Čtěte také
Recenze: Divoká i magická stvoření unikají démonům
Láska hýří stářím a ještě hezčími gesty
Kupou krásných gest z jiného soudku je zahrnutí Lásky nejen do cizojazyčné kategorie. Jenže tentokrát se mohou některá i proměnit.
Michael Haneke je velký umělec a jeho přítomnost na ceremoniálu dodá akci respekt. Natočil navíc „konečně" film, který může ocenit americké publikum. Režie či film nejsou na pořadu dne, původní scénář a herečka v hlavní roli se ale pohybují na dosah ruky.
Pětaosmdesátiletá (co ročník Oscarů, to rok života) Emmanuelle Riva na to jde mimochodem při soupeření s Wallisovou od lesa. Je naopak nejstarší nominovanou historie. Obě představují největší šance svých produkcí, protože nad oběma mohou srdce akademiků plesat. Větší šance má v tomto ohledu Riva, ale stále ji ještě čekají nebezpečné soupeřky, především Jennifer Lawrence.
Čtěte také
Recenze: O lásce vypráví Haneke střídmě a upřímně
Na terapii patří leda Weinstein
Terapie láskou je leda velký omyl letošních Oscarů a pozůstatek přechvalování Russela z dob Fightera. Nominace v hlavních kategoriích jsou zcela do počtu.
Snad jen o Cooperovi by šlo uvažovat, kdyby nestál proti Day-Lewisovi, napravení hříšníci byli přece vždy v oblibě. V této konkurenci má smůlu. Nejvíc favorizovanou součástí týmu je proto již zmíněná Lawrence.
Opět se sluší připomenout jméno producenta Harveyho Weinsteina, který měl vždy podivný talent na protlačování nicneříkajících komedií do Kodak/Dolby Theatre. I tohle je jeho dílo a já si troufám tvrdit, že jde o další z okatých výsledků mistrova lobbingu.
Čtěte také
Russelovo rodinné drama má úspěch. A pomýšlí na Oscara
Bigelow tentokrát přestřelila
Zatímco Smrt čeká všude sklízela ovace, kde se dalo, 30 minut po půlnoci schytává ostřejší kritiku za svůj těžko uchopitelný obsah. Akademici si přesto vzpomněli, nicméně za favorita nelze považovat žádný z pěti zářezů.
Kontroverzní snímek o dopadení Bin Ládina se dost dobře nerozhodl, jestli chce působit jako dokument, nebo typické drama o odvážné agentce, která sama navzdory systému dopadla nejhledanějšího teroristu.
Zkusil tedy oboje a výsledek nabízí možná zajímavý předmět k analýze, ne tak k přidělování pozlacených nahých rytířů.
Čtěte také
Recenze: Za vším hledej ženu. I za honem na Usámu
And the Winner is...
Letošní ročník Oscarů je skutečně nepřehledný, zmatený a nevypočitatelný. Ne že by byť ve většině kategorií platilo, že může vyhrát kdokoliv, otazníků na zodpovězení ale nebylo předloženo málo. Akademici především nabízejí mnoho alternativ, ač se podle zkušeností zdá se pravděpodobnější, že jich nepromění mnoho ve skutek.
Vynášet fundované poměry šancí nemá smysl, ale určitě není od věci si jen tak pro sebe shrnout dojmy. Jako u Oscarů vždy se pak při vyhlašování nedozvíme mnoho o kinematografii, ale zase se nám o kousek přiblíží tajemný hollywoodský byznys.
| Oscar 2013 (tipy na vítěze podle Aktuálně.cz) |
