Recenze - Už se zdálo, že tradice inteligentního právnického thrilleru definitivně zmizela jako slepé rameno filmového vývoje v 90. letech. Gregory Hoblit, který stojí za jedním z posledních zásadnějších filmů tohoto druhu (Prvotní strach), se ale vrací s rafinovaným příběhem, který si šikovně pohrává s formálními náležitostmi detektivního žánru.
Ted Crawford Anthonyho Hopkinse je brilantní taktik, vážený muž s poněkud příznačným povoláním - analyzuje letecké nehody. Jeho mozek schopný při hledání chyb neuvěřitelných kombinací a soustředění mu později pomůže v rafinované hře s mladým ambiciózním právníkem Willym Beachumem, který se stává jeho žalobcem.
Oproti zvyklostem detektivního žánru totiž vraha známe od prvního momentu, Ted Crawford v žárlivosti zastřelí svou manželku a policistovi, shodou okolností jejímu milenci, se také hned přizná. Pro floutkovského Beachuma oplývajícího jistým šarmem uličníka to vypadá jako poslední lehká práce, než odejde ze služeb státní prokuratury do bohaté náruče soukromé právnické firmy.
Tahle detektivka pozpátku se ale brzy začne odvíjet velmi zajímavým směrem. Sledujeme brilantní taktické šachy obžalovaného Teda Crawforda a pozorujeme, jak se postupně mění z pasivního a poněkud podivínského vraha v chladného mistra úskoku a léčky.
Během několika scén se mu podaří zcela zrelativizovat všechny důkazy a v polovině filmu už divákům nepřijde nereálná představa, že by Crawford mohl od soudu odejít volný. A nakonec se toho ve stále vrstevnatějším příběhu odehraje ještě mnohem více.
V dalších rovinách se odvíjí osud policisty/milence, který Crawforda zatýkal, rozrůstá se motiv přerodu cynického frajera Beachuma ve vzor morálně nezlomného právníka. Jeho vývoj z Gordona Gekka v Mirka Dušína je možná místy tlačen až příliš hrubou silou, nicméně dá se pochopit snaha tvůrců dodat detektivnímu thrilleru nutnou porci morálního přesahu.
Kromě velmi dobrého, i když v určitých motivech poněkud chladně mechanického scénáře, film zdobí skvělé herecké výkony obou soků. Okamžik zlomu znovu probudil k životu hybernovaného Anthonyho Hopkinse. Většinu svých posledních filmů odehrál spíše na půl plynu, utáhl je s koženou tváří jen na charismatickou přítomnost.
V tomto případě se mu opět rozzářily oči nad hereckou výzvou a podává démonický výkon hodný srovnání s jeho Hanibalem Lecterem. Hopkins chytnul druhou mízu a nebýt jeho výkonu, obnažil by místy manipulativní scénář své nedostatky o dost výrazněji.
Ryan Gosling jako mladý žalobce je Hopkinsovi velmi zdatným partnerem: Beachum a jeho proměna jsou uvěřitelnější i díky jeho podprahovému šarmu rošťáka, kterému vždycky všechno projde.
Film (trochu staromilsky) stojí právě na hereckých výkonech a sice nedokonalém, ale zajímavém scénáři. Po řemeslné stránce je Okamžik zlomu solidně natočený snímek prostý výraznějších vizuálních nebo formálních stylizací.
Rozsudek: šanony inteligentní detektivka a chytrý právnický thriller mají díky Okamžiku zlomu nový kvalitní přírůstek.
Okamžik zlomu (Fracture), USA 2007. Režie Gregory Hoblit, hrají Anthony Hopkins, Ryan Gosling, David Strathairn, titulky. 112 minut, distribuce Warner Bros.
